Kočár do Vídně

Zajímavý snímek. Prostředí nádherného českého lesa, vážná hudba a skvěle zahrané role. Český film, ale převládá v něm němčina, což jsem ocenila a překlad by divácký zážitek a myšlenku filmu podkopal. Část konce jsem předpokládala, ale to, co se stalo a chování partyzánů mne uvedly v úžas. Doporučuji. (26.08.2018)

Považuji za nejlepší Kachyňův film a životní roli Ivy Janžurové. Prakticky celý film je odehrán ve třech hercích (Češka Janžurová, která je na sklonku války nucena pomáhat k útěku dvěma Němcům - mladičkému vojákovi v podání Hanzlíka a umírajícímu veteránovi zahraného Munzarem). Kachyňovi se podařilo ve filmu vytvořit opravdu tíživou atmosféru, která je navíc umocňována úžasnou hudbou. Mírně stereotypní děj je plně vyvážen strhujícím závěrem filmu, kdy se z ničeho nic vynoří z lesa partyzáni a zajmou a popraví mladičkého Němce. I na dnešní poměry velmi odvážná demýtizace našeho odboje, která si zaslouží maximální možné ohodnocení. (31.12.2007)

Minimalismus na každém kroku(a že ve filmu těch kroků bylo). Válečný snímek, který místy působí jako reklama na ticho(jediné slovo, které ze sebe Janžurová během úvodních minut vydává, je "prrrrr", když chce zabrzdit vůz) a reklama na trackové boty(spousta záběrů věnována chůzi/běhu hlavní hrdinky lesem). Dokážeme-li se s tímto pro mě nudným aspektem filmu srovnat, čeká nás spousta až poeticky krásných záběrů lesa(mlha, stromy, skály). Kachyňovi se skvěle povedla navodit pochmurná atmosféra se strachem, který lze cítit ze vzduchu, ale když se zamyslím, Kočár do Vídně je pro mě začátek, kdy se aktivně zajímáte, o co ve filmu vlastně jde, pak hodina popisu prostředí, kdy jste svědkem tak akorát jízdy/běhu po lese, a pěti minutami kvalitního konce, který mi opravdu utkvěl v paměti(pohled na o život běžícího Hanzlíka byl velice silný). Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli tři nebo čtyři hvězdičky, nakonec to skončilo u tří. Nebýt hodinové nudy vprostřed filmu, dávám čtyři. (30.11.2009)

pomalé,minimalistické,syrové ....a nádherné.Film mě přikoval k židli a nepustil,dokud se neobjevily závěrečné titulky... (19.03.2010)

Tomuhle filmu výborně sedí, že je černobílý, barvou by to ztratilo to osobité kouzlo. Vizuálně je to výborné, lesy v mlžném oparu sami osobě vytvářejí dobrou atmosféru a kamera toho využívá a atmosféru ještě prohlubuje stylem, jakým je to natočeno a střihem. Film jsem viděl bohužel bez titulků a německy neumím, takže něco mi mohlo uniknout, ale zase to tak nevadí, jelikož tento film není o dialozích a je jich tam hodně málo. Herecké výkony Ivy Janžurové, ve které se postupně mění emoce dosti paradoxně a Jaromíra Hanzlíka, který hraje němce jsou skvělé. Orchestrální komorní hudební doprovod též pomáhá navodit neopakovatelnou atmosféru tohoto dramatu. 85% (23.08.2010)

Typ snímku, který ve mně dozrává až s časem. Z počátku to vypadalo na 65%, včera po shlédnutí na 75% a dnes to vidím na 80%. Je třeba vyzdvihnout také kameru. Bezvětrné ticho krásně černobíle snímaného lesa místy s mlhou, celé je to velmi působivé. 11.12.11. (12.12.2011)

Film je zajímavý tím,že hned jede,čili hodně dlouho jsem přemýšlel,kde jsem proflákl začátek,no a pak byl konec a u něj jsem zase nepochopil kdo je oddělal.Pokud ,to ale tvůrci nechali na mne,tak jim za to díky,protože jsem si to domyslel.Janžurka byla ale fantastická.Nevadí,že měla tolik komedií,ale takových filmů mohla mít víc. (11.02.2013)

Zajímavý film. Nikdy jsem neměl v lásce staré a už vůbec ne české filmy. Ale tento je výjimka. Sice ten konec je hrozně uspěchaný a namačkaný na sebe, ale dalo se. Češi a česká povaha se opět ukázali v celé své kráse na samém konci filmu. Jak to již u čechů bývá, "hrdinové" jsou vždy až ve chvíl, kdy mají vyhráno a nic vážného jim nehrozí. Tak tomu bylo, je a bude. (22.05.2014)

Protivojnový film s emocionálnym koncom. Les tu vytvára napínavú atmosféru a do toho kostolná hudba, ktorá to ešte zosilňuje. Škoda, že scéna s obesením nebola natočená... (12.06.2014)

Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1990/91. Další z klenotů, které byly uvězněny pod komunistickými zámky z dílny dvojice Kachyňa/ Procházka. Jak málo stačí k vyjádření nenávisti, strachu, síly k přežití i něhy - povoz, jedna žena, dva vojáci, hluboký les a v závěru banda spravedlivých zbabělců. (18.06.2014)

Pozvoľné budovanie napätia, ako aj vykreslenie charakterov nemeckých vojakov sa skutočne podarilo, všetko je veľmi uveriteľné. Táto dobrá práca je nakoniec zruinovaná veľmi chabým, trápnym a neuveriteľným vyvrcholením - pästným súbojom vdovy s nemeckým vojakom, ktorý skončil vzájomným objatím vo voze so senom.↵  Následné chovanie partizánov mi prišlo pochopiteľné, a teda pokus o jeho kritiku z môjho pohľadu zlyhal. (27.12.2015)

Banální válečná pod pod epizodka, ale milióni jsou statistika a jednotlivci to je tragédie. (20.03.2016)

Vynikající psychologické drama,které řeší válečné trauma a vztah Čechů k Němcům..."NEBYLO POTŘEBA HO TRÁPIT,COPAK JSME NACISTI???...90% (31.07.2018)

Původně jsem se na tento film ani nechtěl dívat ale nakonec jsem to udělal a udělal jsem dobře. Tento film mě velmi nadchnul ani jsem to nečekal. Hudba byla excelentní , herecké výkony jak by smet.Prostředí lesa bylo úžasné a na to, že se v tomto filmu oproti jiným moc nemluví tak zde bylo vše řečeno i beze slov .Je štěstí že tento film je čenobílý a ne barevný neboť to tomu dávalo tu správnou atmosféru. Myslel jsem původně že dám menší hodnocení ale po shlédnutí dávám rozhodně pět hvězdiček a tudíž ............100 %. Všem opravdu doporučuji ! (09.04.2021)

Jeden z nejlepších českých filmů o druhé světové válce, odkrývající její absurditu. Konec filmu snímá svatozář z partyzánů a odkrývá málo známou tvář konce války. Krásná kamera, hudba, výborní herci. (28.05.2002)

Skvělý, minimalistickými prostředky vyprávěný příběh. O co je děj jednodušší, o to působivější je jeho vyznění. Pořád čekám, kdy se zase najde někdo, kdo u nás bude schopen natočit tak silné drama tak subtilním způsobem. Není přece možné, aby šedesátá léta nesla nějakou filmařskou finesu sama o sobě a aby tahle pronikavá schopnost z filmařů vymizela jenom proto, že už je jiná doba. Autenticitu, upřímnost a ryzí kvalitu filmů jako Kočár do Vídně, Ucho, O slavnosti a hostech, Intimní osvětlení, Smuteční slavnost (nebo třeba i částí víceméně lidové trilogie o Homolkových) od té doby nikdo nedosáhl. Ještě tak Vojtěch řečený sirotek nebo Pevnost aspoň připomněly Údolí včel nebo Markétu Lazarovou. Ale jinak ta skvělá tradice úplně zaniká. Kde je herdek aspoň nějaký český Aki Kaurismäki? (04.07.2006)

Na tomto snímku oceňuji především vizuální stránku. Kachyňa zde dotáhl to, co v Králi Šumavy naznačil, totiž že černobílé záběry lesa, v kterém se plíži mlha, skrz nějž prosvítá denní světlo, jsou velmi působivé. Moc se ve filmu nemluví, většinu pronese německy dabovaný Hanzlík (mimochodem jeho výkon v osmnácti letech je obdivuhodný, dost možná jeho nejkvalitnější životní role). Janžurová hraje především očima, ale také výborně. Luděk Munzar si moc nezahraje, ale opět potvrzuje, že není v českých hercích lepšího nacisty. Perfektní hudba. Myšlenka filmu vyznívá ještě dlouho po skončení. Doporučuji všem! (20.06.2009)

Kočár do Vídně považuji za vrchol Kachyňovy tvorby. Skvělá režie, hudba, brilantní herecké výkony. Nezapomenutelný filmový zážitek. (10.08.2009)

Mrazivý film ukazující snad jako první československý snímek, jak se to mělo s černobílým pohledem : Němec = bestie , partyzán = hrdina a čestný člověk. Film na jedné lesní cestě, na jednom koňským povozu a přesto jsem se nenudil ani chvilku. Perfektní ukázka toho, že nejsou zlé a hodné národy, ale pouze zlí a hodní lidé. Vynikající herci známí z komediálních rolí tentokrát perfektně hrající v rolích tragických. (21.01.2010)

V roce 1966 natočil režisér Karel Kachyňa, jak se záhy ukázalo, velice kontroverzní snímek odehrávající se na samém konci druhé světové války. Šedesátá léta se obracela velmi často na období nacismu ve všech možných oborech a česká kinematografie tomu také neušla. Film byl nařčen z protiněmectví, protičešství a nakonec dokonce i protipartyzánství. Jedná se o komorní příběh dvou německých vojáků, tedy ve skutečnosti Rakušanů (dobrý Němec za války mohl být asi jen východní Němec nebo právě Rakušan?) a jedné ženy, která chce pomstít vraždu svého manžela na těchto dvou vojácích. Voják, kterého představuje L. Munzar umírá na následky zranění a z nesourodé dvojice Hanzlík-Janžurová se nakonec stane milenecký pár. Partyzáni však tohle zrovna rádi nevidí a tak ženu zřejmě znásilní (není ve filmu tato scéna vidět) a rakouského vojáka ponižují a zastřelí. Z dnešního pohledu nic tak zvláštního, ale tehdy to prolomilo tabu o nedotknutelných partyzánech a film vyvolal velkou nevoli mezi nejvyššími komunistickými pohlaváry. Autorem předlohy byl J. Procházka, který spolu s Kachyňou vytvořil jedny z nejlepších snímků v období 60. let a tento snímek já osobně řadím mezi to nejlepší co můžeme v naší kinematografii vidět. Velké umělecké dílo, které na malém prostoru ukazuje veškerou lidskou zlobu, nenávist, lásku, cit a vášeň a vlastně i celý (ne)smysl války. Bohužel po roce 1968 Kachyňa výrazně slevil ze svých schopností, určitě měla na to vliv smrt velkého „parťáka“ J. Procházky. Kachyňa se opět nadechnul k velkým dílům až na počátku let osmdesátých (Pozor, vizita, Sestřičky, Smrt krásných srnců). Koho zajímá historie, osudy lidí v tíživé situaci a má rád dobré nekomerční kvalitní filmy přijde si určitě na své. (07.09.2010)