Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jiří MacákHrají:
Vilém Pfeiffer, Mária Markovičová, Petr Čepek, Marie Málková, Karel Chromík, Jana Hlaváčková, Václav Babka, Rudolf Hrušínský ml., Luděk Munzar (více)Obsahy(1)
Hospodářská krize dolehla počátkem 30. let také na obyvatele rázovitého moravskoslovenského venkova. Do rodné chalupy se z města vrací hlavní hrdina i se svou rodinou, protože nemohl nikde sehnat práci. Jenže mladší bratr jej nevítá s nijak otevřenou náručí... Režisér Karel Kachyňa se plně podřídil normalizačním požadavkům a natočil plochou ilustraci, která se zaklíná třídním bojem. Předlohu poskytl slovenský spisovatel Peter Jilemnický, ale dějiště bylo ve filmu pozměněno na folkloristicky vděčnější místo, aby režisér mohl vylíčit nejen místní kroje, ale také hudební zvyklosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Škaredá dědina a v ní žijící lidé svoje nelehký životy. Úroda není zaručená, není práce, všude bída a hlad. Ve filmu jsou zachyceny všechny dobové folklórní zvyky a tradice. Třeba jako Tři králové, Masopust, pálení a topení Morany. Škaredá dědina soudě i dle zdejšího hodnocení je asi jedním z méně známých filmů Karla Kachyni. A je to škoda. Svoje kouzlo i díky (myslím si)věrohodnému zachycení své doby bezesporu tenhle film má. ()
Silná sociálně kritická filmová balada nestora československé režie Karla Kachyni. Pro 70. léta, tedy období normalizace, je také typické dobové usazení snímku, tedy období první republiky, jinak něž sociálně-kriticky se 30. léta v tehdejším normalizovaném filmu zobrazit nesměla (Je dobře také vědět, že Karel Kachyňa měl jako jedna z výrazných postav české ,,nové vlny" na začátku 70. let zákaz točit, normalizátorům leželo v žaludku hlavně mrazivé Ucho, jeho filmy jsou pak tedy především výsledkem ústupků a kompromisů...). Vendel Juriga je jednou z velkých filmových rolí Petra Čepka a opět tím, že se děj odehrává na venkově na statku, trochu připomíná Pavla z Herzových Petrolejových lamp. Dobrá je charakterová drobnokresba i typicky kachyňovská poetika (na mě snad až přespříliš hudebních čísel - masopust, vynášení Morany atd.), nepřekvapí silný materialismus a negativní aspekty povahopisu prostého lidu. Samozřejmostí je i silná stylizace zobrazované folklórní složky, filmu by prospěla natočena dokumentárněji a věrohodněji (navíc pásmo postav je realizováno obecnou češtinou, ne adekvátním dialektem), to se ale v československém hraném filmu příliš nenosilo... Snad jen ten závěr, tomu jsem tak úplně neuvěřil... Přesto neprávem opomíjený a zde na webu silně podhodnocený film... ()
Filmová balada, využívající hudbu stylizovaného souboru Chorea bohemica Jaroslava Krčka a v obrazové rovině moravskoslovácké (pravděpodobně horňácké) folklorní tradice (metody lidového léčitelství ovšem směřují k slovenskému prostředí, v němž se odehrává původní Jilemnického přeloha) nasnímané Jiřím Macákem (jeho dílem je i Schmidrova hororová pohádka Siroty), šikovně obsazená (např. jedna z mála filmových rolí Marie Málkové, Petr Čepek asi byl zcela jasný do role démonického a vášním podléhajícího Vendela Juricy). ()
Na Žitkovou a do prostředí Kopanic původně zasadila Věra Hofmanová knihu Želary, takže tak nějak mohla adaptace její Jozovy Hanule vypadat, kdyby ji Ondřej Trojan nepotopil nevhodným výběrem většiny herců a bizarním pseudofolklórem. Dcera poslední místní bohyně donedávna věštila. Každopádně: Kopanice byly vždycky chudý kraj: pozadí pro skrytou propagandu jak dělané. Není nad to připomenout socialistickému lidu v době tuhé normalizace, že by mohlo být hůř a od režiséra Kachyni fóry typu "u bolšánů se o práci neprosí" zní přeci jenom umělečtěji. Co si s tím mám potom počít? Pro mne "Škaredou dědinu" nakonec vysoce převyšují Čepkovo herectví a hlas horňáckého zpěváka Luboše Holého. ()
Herecké výkony asi skvělé, zobrazení historie asi skvělé, jako film prostě sračka. Karla Kachyňu mám ráda, ale nelibuju si v obrazových depresích. Některé scény byly naprosto ujeté. Dlouho jsme se dohadovali, v jakém roce se to asi odehrává. Nejdřív padlo 19.století, potom 1900, pak doba předválečná, teď už nevím. Jestli se ale lidi takhle chovali a přemýšleli (babka: "spálíme hlavu černé kočky a popelem jí pomažeme spánky" ->brokovnice ->ustřelit bábě hlavu ->její krví pomazat tu malou..) tak je fakt lituju. Tu holčinu bych snad lépe vyléčila já, pokud bych dřív nespáchala sebevraždu z místního prostředí ()
Reklama