Zlatí úhoři

Všechno, co mi tak nějak chybělo nebo nesedlo na Srncích, tak to jsem tady našel v plný parádě a přirozeně poetický kráse. Nic vyumělkovanýho, nic nucenýho, a přitom je to zajímavý a silný jako málo co. Tohle! je filmová poezie přesně podle mýho gusta... a ta Fišerova hudba tý poetičnosti jenom přidává, ale to asi nikoho nijak nepřekvapí. Pro mě jako diváka to každopádně bylo mnohem přístupnější, srozumitelnější a bližší než Srnci - možná i kvůli tomu, že spoluscénáristou byl sám Ota Pavel, možná proto, že Menšík je prostě herecky úplně jinde než Heřmánek. Třeba do Srnců jednou dorostu, já to nijak hanět nechci, ale Úhoři jsou prostě pro mě osobně ne o ligu, ale o dvě jinde. Ta klukovská vášeň a fascinace lovem (jak u kluka, tak u táty), ty nádherně srdečný ódy na ryby, ta řeka, zurčení vody, příroda, všechny ty dětský sny a naděje, ale i ten samotnej kontrast s násilím a nesmyslností války jsou tady tak krásně a upřímně vykreslený, že se k tomu těžko dá něco dodat. A děti hrajou taky dobře, tak co víc si přát! (05.08.2016)

Ve skutecnosti hodne tvrdej a smutnej film. O puvabnou cast se (krome poeticke rezie Kachyni) zasluhuje i pritomnost Slavky H. a Elisky B. (kterou jsem na prvni chvili vubec nepoznal :-)) Mnohokrat videno za ty roky, a vzdy mi to prislo (asi celkem logicky :-) ) velmi podobne jako Smrt krasnych srncu... (26.03.2013)

Jeden z nejlepších Kachyňových filmů vůbec. Zlatí úhoři jsou filmem mého srdce a nedám na ně dopustit. Viděl jsem je mnohokrát a nikdy mě nepřestali dojímat. Tady je geniální úplně všechno. Od skvostných hereckých výkonů přes geniální hudbu Luboše Fišera, brilantní střih Jiřího Brožka, nádhernou kameru Jana Čuříka až po fantastickou Kachyňovu režii. Malý velký film, na který se nechytá ani pozdější Kachyňova Smrt krásných srnců, natočena taktéž podle povídek Oty Pavla. Závěrečné titulky s Fišerovou hudbou jsou nádherným vyústěním celého filmu. Čistá poezie. (08.05.2022)

Nádherné poetické zpracování podtrhuje celkovou upřímnost tohoto silného naturalistického snímku Karla Kachyni. Inspirace tvorbou Oty Pavla je sice cítit, ale pro mne je to málo. Námět je velice silný, ovšem né již tak originální, je bohužel celkem otřelý a to je škoda. Právě díky tomu je na mne snímek natur až moc a chybí postupná gradace. Přes všechny kvality tohoto díla jsem cítil až moc velkou celkovou rozplyzlost.To ovšem asi patří ke Kachyňovi. Můj vkus to úplně přesně však není. (30.04.2012)

Nádherný film, který se ve svém průběhu mění z úsměvného, oddechového, sentimentálního a pozitivního snímku v napínavé, smutné a hlavně dojemné drama. Sílu celého Kachyňova počinu zvýrazňuje vynikající kamera, úžasné prostředí, u mnohých scén jímavá hudba a v neposlední řadě vynikající herecké výkony, ať už Martina Mikuláše nebo hereckých legend Vladimíra Menšíka, Rudolfa Hrušínského či Radoslava Brzobohatého. (29.09.2012)