Zlatí úhoři

Co napsat o tomto skvostu, když už jsem napsal komentář ke Smrt krásných srnců? Platí to v nemenší míře i u Zlatých úhořů. Tyhle dva filmy si hýčkám, mazlím se s nimi a žárlím na každého, kdo jim dává vysoká hodnocení :))) Nedělám mezi nimi zásadní rozdíly, první je více o „povedeném tatínkovi“ a druhý o rybách a řece. Přesto se do role Lea Poppera hodí typově více bonvivánský Karel Heřmánek, i když ho zahráli oba - i Vladimír Menšík více než famózně. Oba filmy jsou nahořkle veselé, nasládle smutné, nesmírně dojemné a …moje (11.05.2008)

Ve skutecnosti hodne tvrdej a smutnej film. O puvabnou cast se (krome poeticke rezie Kachyni) zasluhuje i pritomnost Slavky H. a Elisky B. (kterou jsem na prvni chvili vubec nepoznal :-)) Mnohokrat videno za ty roky, a vzdy mi to prislo (asi celkem logicky :-) ) velmi podobne jako Smrt krasnych srncu... (26.03.2013)

Popis filmu „poetický“ sedí úplne presne. Film ma dostal do stavu, keď máte tendenciu privrieť oči a aj vy sa ocitnete vo svojom najromantickejšom detstve, ktoré ste strávili na dedine u starých rodičov a všetko zakázané bolo dovolené. Menšík, Hrušinský, Balzerová dali filmu tretí rozmer. Mali v sebe akúsi auru a dávali deťom nielen radosť z prežívaných momentov, ale aj cenné posolstvá. Druhý podtón filmu - odohráva v časoch, keď nastupujú k moci nacisti. Oceňujem, ako sú tieto dve fázy detstva „Prdelku“ prepojené. Martin Mikuláš zahviezdil v detskej úlohe skvostne. (02.02.2024)

Nakonec jsem hodnocení snížil, protože přece jen z diváckého hlediska se nejedná o film, jehož opakované zhlédnutí přinese ovace. Film jsem totiž viděl dvakrát v určitém časovém odstupu, a podruhé už to byla většinou nuda, ale ani napoprvé to nebylo zase nic extra, tedy hlavně po příběhové stránce. Ono taky převést do filmové podoby specifický literární styl Oty Pavla, není nic jednoduchého. Odráží se to především přístupem, který Kachyna zvolil sice za citlivý, ale když natahuje jednu scénu za druhou, protože to, co obsáhne knížka na několik stránek, film pojme jen třeba jedním obrazem, se nedá označit za nic dramatického a tlačit na emoce diváka za každou cenu je sice záslužné, ale ten si přece jen vezme to, co se mu nejvíc hodí a zbytek nechá být. Ocení skvělé herecké výkony, poetickou kameru i tklivou hudbu. Nad příběhem malého kluka podlehájícímu kouzlu řeky na pozadí války se asi až tak rozplývat nebude, ale některé scény, většinou ty obyčejně lidské, jdou pod kůži. Vidět to dvakrát bohatě stačilo. 60% (13.05.2012)

Rakovnicko považuji za svůj rodný kraj, a tak mě logicky tvorba Oty Pavla nemohla minout. Jeho knížky mi ale byly v dětství tak vnucovány, že jsem zvolila metodu odmítání, žádnou jsem si nikdy nepřečetla a k slavným Kachyňovým filmům jsem se dostala až nyní, v dospělosti. Bohužel mě ale míjí tematika rybaření a poetické filmy s minimem děje také nejsou můj šálek kávy. Nechce se mi kritizovat, opravdu ne, ale kromě výkonu malého Martina Mikuláše nemám co jiného vyzdvihnout. (30.10.2019)