Cuki ga kirei

Nádherný příběh lásky dvou nezkušených lidí, který zahřeje u srdce svou krásnou atmosférou. Přestože to ne vždy bylo naprosto růžové a veselé, tak to na mě jako celek působilo krásně uklidňujícím a hřejivým dojmem. Vše působilo opravdově, jako kdyby to byl skutečný příběh a ne něco, co vzniklo z fantasie nějakého člověka za scénáristickým stolem... Za to klobouk dolů. :-) Poněkud neobvyklý styl animace se mi po chvíli také zalíbil a na některé scenérie byla přímo radost pohledět. :-) Pokud hledáte realistické romantické anime, tak tohle je přesně pro vás. - 100 % (14.09.2017)

Dospěle vyobrazena láska dvou dospívajících, přičemž děj nestojí na zbytečném oddalování jejich vstupu do vztahu a ničeho kolem toho. Jsou to sice dvě zakřiknuté dušičky, nicméně i tak si k sobě poměrně rychle nachází cestu, jenž zůstává už napořád spojená a nic ji nerozdělí. Musím vážně smeknout, protože příběh, emoce i psychologie jsou hodně celistvé a reálné. Obě postavy jsou obyčejní lidé a přesto, že jsou spíše šedé myšky s nízkým potenciálem zaujmout, tak mě vyloženě nenudily. (21.11.2017)

U tohoto anime jsem se nechala trošku nachytat. Přečetla jsem si český obsah a jelikož máme v češtině tak trošku zmatek v překládání middle school a high school, tak jsem čekala romanci dvou (téměř) dospělých lidí. První dojmy tedy nebyly úplně nejpozitivnější a říkala jsem si, jestli mám na nesmělé tanečky dvou čtrnáctiletých dětí okolo horké kaše vůbec náladu. Jenže biasim1 a Hromino napsali tak krásné a nadšené komentáře, že jsem po jejich přečtení musela koukat dál. A jsem moc vděčná, že jsem tak díky nim učinila, protože od druhého dílu mě to vážně chytlo a pouštěla jsem si jednu epizodu za druhou. Vůbec jsem hlavním hrdinům nezáviděla ty nejistoty a strasti, které v tomto věku musejí zažívat. Zavzpomínala jsem, jaké bylo si ve čtrnácti s někým psát a pak se před sebou navzájem při osobním setkání tak stydět, že ani jeden není schopný pořádně promluvit. Akane a Kotarou zažívají velmi reálné (a nikoliv absurdně vyhrocené) problémy a jejich vztah se příjemným tempem vyvíjí. Přes melancholické naladění seriálu (trošku v něm podle mě schází humorná složka, kterou nám ale tvůrci vynahrazují vtipnými speciály po titulcích a jedním dílem navíc - moc doporučuji se na ně podívat, věnují převážně vedlejším postavám), není Tsuki ga kirei ani trošku depresivní a naopak ve mně zanechával samé pozitivní pocity. Funguje to fakt dobře a je to rozhodně jedno z nejlepších romantických anime, jaké jsem za poslední dobu viděla. Ale od nadšených pěti hvězd mě stejně něco drží. Konec mě neudeřil tak silně, abych z něj byla dojatá ještě dva dny po zhlédnutí (dojetí mě opustilo sotva uběhlo pět minut) a občas mi přišlo, že sami hrdinové nevědí, proč s tím druhým vlastně jsou. Co je na něm/na ní tak úžasné? Je to ta její šedomyškovitost, nebo ta jeho ještě šedší šedomyškovitost? Obávám se, že pro mě se jedná o naprosto nezapamatovatelné charaktery (o vedlejších postavách ani nemluvě, mezi těmi září svou osobností akorát Roman). A budu teď sice hodně skeptická, ale mám pocit, že takovéto první lásky, které vzniknou, když toho druhého ještě skoro neznáme a ani pořádně nevíme, co se nám na něm vlastně líbí, nebývají tak silné, jak se nám seriál snaží namluvit. Tsuki ga kirei má být sladkou výjimkou, na kterou se nám příjemně kouká, je konejšivá a plná naděje, ale taky je strašně, strašně moc naivní. (17.05.2021)

Dospělé, příjemné, nikam nespěchající, milé. Člověk si to zapne a kouká, jak se to tam všechno tetelí. Přestože je hlavní hrdinka běžkyně, nikam a od ničeho neutíká, a to je to stydlín! Objekt jejího zájmu je ovšem také stydlín, který sice občas uteče do světa slov, píše nebo čte, ale protože má rád klasiky, jako byl Dazai, nebojí se sám něco podniknout. Běžkyně a spisovatel v pubertálním věku, těsně před střední, spolu začnou tvořit vztah. Kromě toho můžeme sledovat i jejich běžný život, běžné starosti, interakci s rodinou, přáteli a okolím. Široké, pomalé, dlouhé tak akorát. Přestože se mi vzhled postav nijak zvlášť nelíbil, prostředí bylo úchvatné – Kjóto, jejich pokoje, festival, Kawagoe, ... bylo na co koukat. Pokud vám nevadí, že seriál plyne svým tempem, že mu chybí tradiční žánrové klišé, tak se podívejte. I v zimě dokáže zahřát. (26.01.2021)

Civilní příběh o jedné lásce, která se rodí pozvolna, dosahuje svého naplnění a nabírá na intenzitě s každou překážkou, kterou hrdinové překonávají. Je opravdu hodně neobvyklé dívat se na romantický příběh, který by působil takhle normálně, nevypůjčoval si žádné berličky, aby působil co nejdramatičtěji a hlavně zbytečně nepřeháněl. Tohle je reálné, je to lidské a díky naprosto skvěle zvládnutému závěru je to nakonec i intenzivní zážitek, který nechá v divákovi opravdu příjemný pocit naplnění. Z počátku mě to nechávalo svojí normálností víceméně chladným, poté díky tomu, jak se některé problémy řešili tak nějak sami a až moc normálně i lehce apatickým, ovšem díky závěru, který mi ukázal, že autoři dokáží vytvořit emotivní situace a uspokojivě je zvládnout musím začít chválit. Tsuki ga kirei je taková příjemná reklama na lásku, která nám ukazuje, jak moc skvělá láska může být. Jistě spousta věcí tady prochází až moc hladce a místy mi to přijde, jako bych se díval na svět skrze růžové brýle, ale na druhou stranu proč ne? Vždyť přece dílo, které nám tvrdí, že všechno jde, když se chce a že vlastně všechno se dá nějak normálně zvládnout je něčím, co člověku dokáže dát motivaci, nabít ho pozitivní energií a tohle rozhodně má svůj význam. Mohl bych tu ještě vykládat o tom, že animace mě příliš neoslovila, ale hudba se mi líbila, nebo třeba o postavách a o tom, jak byly oba hrdinové normální (ano takhle mají vypadat lidé z kategorie normální student) ale sympatičtí, ovšem na výsledku to příliš nezmění. Pěkné - 7,8/10 (03.07.2017)