Calamari Union
Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrají:
Timo Eränkö, Kari Heiskanen, Asmo Hurula, Sakari Järvenpää, Sakari Kuosmanen, Dave Lindholm, Mikko Mattila, Pate Mustajärvi, Tuomari Nurmio (více)Obsahy(1)
Druhý Kaurismäkiho film je príbehom Pekka a pätnástich Frankov, ktorý sa rozhodnú opustiť Helsinskú štvrť Kallio, aby začali nový život o 5 kilometrov ďalej v pobrežnej štvrti Eira. Prežívajú sami i v skupinách, niektorí umrú, niektorí sa stratia a pôvodný cieľ je stále v nedohľadne. (ČSFD)
Recenze (32)
Film o spouste "Franku", kteri tak nejak bez ladu a skladu travi cas v centru mesta (nebo ja v tom alespon zadne vazby ci pribeh nenasel). Komedie u ktere se prilis nezasmejete, ale neurazi... ()
Jak mi bylo ctí zjistit, "dělat film" nabývá u Akiho Kaurismäkiho vskutku specifického a osobitého významu. Viděla jsem čtyři z jeho děl. Jeho styl dokáže být tak ubíjející, že jsem neměla odvahu a mozkovou kapacitu v maratónu pokračovat. Je to vše definující a všudypřítomná absurdita, na čem Kaurismäki staví. Potrhlé zápletky - intelektuální hry, vtipné a vážné zároveň. Úsporné, někdy až minimalistické herectví, které dává silně pochybovat o všeobecné existenci mimických svalů. Podivné vtípky, při kterých se váš mozek otřásá řehotem, ale ústa zůstávají povětšinou zavřená, hlasivky v klidu. __Calamari Union je banda chlápků z chudé helsinské čtvrti, kteří se rozhodnou podniknout nebezpečnou cestu za lepším životem na druhou stranu města. Jen tak bokem, všichni do jednoho se jmenují Frank. Jejich putování je přehlídkou ujetých nápadů a jak říkám, především absurdních situací a výroků... Pokud jste naladěni na správnou notu, tento finský režisér si vás získá. Jen je třeba dát pozor na dávkování. V tomto případě doporučuji užívání spíše střídmé, jinak hrozí povážlivé otupení smyslů. ()
Kritika společnosti i slabosti jedince, který nedokáže odolat jejím svodům a tak se často dobrovolně vzdává osobní svobody. Na druhou stranu to není jednoduchý boj. Na cestě za vytouženým cílem čeká řada nástrah, vlastní ego nevyjímaje. Pouť je lemována hroby padlých spolubojovníků i příliš slabých jedinců. Každá z cest je jiná, jedinečná a stejně tak je i tento snímek poskládán z jednotlivých vcelku nesourodých částí. I když je to trochu zvláštní přirovnání Calamari Union na mě působí jako jakási filmová báseň. Jenže se cítím spíš jako dítko, které víc než osobní zpověď plná pohrdání lidskou přirozeností zaujmou třeba sprosté říkanky. Možná příště... ()
Víc Blier než Kaurismäki, ale skvělá zábava to je na tuty. ()
Takhle jsem si vždycky nějak představoval sociálně-migrační "revoluci" ve Finsku - pomalu, stylově, bez zbytečných keců, pokud možno neorganizovaně, podle hesla kdo se "TAM" dříve dostane, tak už TAM zůstane a na ostatní se vykašle - ovšem jen do té doby, než bude někdo z nich potřebovat pomoc ostatních. Kdo rozchodí tohle, tak pro něho žádný z následných Kaurismäkiho filmů nebude nestravitelný. ()
"Zjistil jsem, že jsem mnohem chytřejší, než ostatní Frankové, tak jsem je nechal pracovat." Looserpunk film pro milovníky tragikomedií :-)... ()
OBSAH chybuje: dlouhým debutem Aki Kaurimäkiho je ZLOČIN A TREST. ()
Nejabsurdnější film, co jsem kdy viděl. Přesto, a možná právě proto, říkám: geniální!! Celou dobu jsem se buď smál, nebo nevěřícně kroutil hlavou, ale i tak je to úžasný filmový zážitek :) ()
Hor sa chlapci za preludom slobody! ()
Je cítiť, že sa Kaurismäki ešte iba hľadal a jeho drsná výpoveď o krutej realite sa lepšie odzrkadluje až v neskorších snímkoch, ktoré fyzicky i psychicky vyčerpávajú a zároveň nesmierne obohacujú. Tento žánrový experiment pripominajúci tragikomickú road movie o ľuďoch hľadajúcich svoj domov, išiel mimo mňa. Ale aj majster tesár sa občas utne. ()
Parta magorů s tvrďáckými ksichty a černýma brýlema, kterou vůbec nic nerozhází. Tímto filmem Kaurismäki předpověděl příchod Tarantina. ()
Čierno biela, či skôr čierno čierna kritika doby 80. rokov. Parta Frankov sa rozhodne, preraziť do centra mesta a zažiť niečo, nedefinované, no lákavé. V priebehu rôznych situačných neúspechov sa Frank za Frankom vytrácajú z deja, tak ako ľudia zo života. Doba jeansov, čiernych okuliarov a rockenrolu pohlcuje vo svojej nikotínovej atmosfére všetko a všetkých, kto nie sú dosť rýchly aby s ňou kráčali. Už v tomto debute sú jasne čitateľné Akiho kinematografické zámery, ktoré si človek môže časom obľúbiť a nachádzajú sa v neskorších dielach (hudobné vložky, psychologicky nenásilný rozbor doby). * - scenár, * - hudba, * - atmosféra, * - light humor (aj keď sucho-čierny) ()