Režie:
Xavier LegrandScénář:
Xavier LegrandKamera:
Nathalie DurandHrají:
Léa Drucker, Denis Ménochet, Thomas Gioria, Mathilde Auneveux, Florence Janas, Sophie Pincemaille, Jenny Bellay, Jean-Marie Winling, Jean-Claude Leguay (více)Obsahy(1)
Myriam a Antoine Bessonovi se rozvedli. Syna Juliena dostala do péče matka, která se jej snaží chránit před jeho otcem, o němž tvrdí, že je agresivní. Antoine však prosí o střídavou péči svého syna. Julien je svědkem stupňujícího se konfliktu mezi jeho rodiči a je donucen jít na hranici svých možností, aby zabránil tomu nejhoršímu. (Artcam Films)
(více)Videa (3)
Recenze (68)
Tak tato festivalová jednohubka byla ve svém nitru dost velký masakr. Pochopí hlavně asi jedinci z rozvrácených rodin a vžití se do malého syna bude asi snadnější pro ty, kteří něco podobného zažili. Na příběh je nahlíženo z obou stran očima syna, který své pocity zahrál opravdu exceletně a k prožití nějakých emocí vám postačí opravdu dlouhé záběry na jeho těkající pohled po okolí, ze kterého přesně vyčtete, jak se cítí. Závěrečná scéna neskutečný nářez, u kterého jsem v kině fakt potřebovala kapesník a totálně mě dostal do kolen. ()
Ako vacsina francuzskych filmov poslednych rokov - najhorsi je zase biely chlap, heterosexual. Ono vlastne trend je i v dalsich statoch /USA, Velka Britania, Nemecko/ - zlo je biely chlap, hetero, homofob, xenofob, rasista a uplne najhorsie je ked je protestant /napriklad evanjelik/. Teraz este par slov k filmu - mno, ne, neveril som im to utrpenie, bolo prilis -... divadelne, asi ako predstavenie v divadle, divadelna hra. A herci sa moc nesnazili, polovica dialogov len vatovo plane plky. Ten "stupnujuci sa konflikt " medzi rodicmi ma tak brutalne zaujal, ze som pocas tohoto ... zaspal. Dopozerane len s najvacsou namahou . 50 % ()
Od začátku nepříjemně stísněný film, neponechávající moc prostoru na pořádné nadechnutí. Odehrává se téměř výlučně v uzavřených prostorách (viz jen množství scén s otcem v autě), s kamerou blízko hercům. Postavy nemají možnost úniku. Vyprávění je hodně koncentrované i díky zaměření na několik málo dnů a pár událostí. S tím, jak příběh graduje, využívá Legrand stále více hororových stylistických prostředků (první mistrovskou lekcí ve vytváření napětí a strachu z toho, že se přihodí něco zlého, nabízí narozeninová oslava, další následuje) a již tak intenzivní drama se plíživě, ale s ohledem na charakterizaci postav poměrně přirozeně proměňuje v regulérní psychoteror, v jehož finále zapomenete, že máte dýchat. Film, který je sice krajně nepříjemný, ale stejně tak situace dětí rozcházejících se rodičů a obětí domácího násilí, kterou neuvěřitelně sugestivně a empaticky zprostředkovává. V rámci prevence podobných situací by jej mělo vidět a prožít co možná nejvíc lidí. 90% ()
Pomalé, tiché, plíživé a dusné až do morku kostí. K tejto téme sa nezávislejšie spracovanie veľmi hodí. Uznávam, z niektorých scénok síce zívala šedivosť a skôr to skĺzavalo k nude, ale postupne smerom k záveru veci začínali naberať na obrátkach a ten koniec už na mňa pôsobil ako hororová nepríjemná záležitosť - fantasticky urobené tak aby sa dosiahol čo možno najväčší efekt u diváka, nepríjemné až z toho striasa. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Z počátku to vypadalo, že role rodičů zůstanou nevyhraněné a divák bude hádat, jestli je matka manipulativní mrcha či otec psychpatický násilník. To mě bavilo. Nicméně tohle vzalo celkem rychle za své a příběh se stal vlastně tuctovým. Na co mohl film sázet především byla tísnivá atmosféra a herecké obsazení, ale nemohu si pomoct, vzdor silnému tématu na mě občas zazívala prázdnota. Celkový dojem napravil až vyhrocený konec, ale i přesto se nemohu ubránit mírnému zklamání. 70% ()
Galerie (13)
Zajímavosti (4)
- John Waters zaradil tento film medzi svojich desať najobľúbenejších vydaných v roku 2018. (Arsenal83)
- Celosvětová premiéra proběhla 8. září 2017 na Benátském FF. (Varan)
- Celovečerný film je pokračovaním režisérovho krátkeho filmu Avant que de tout perdre (2013). Pôvodne plánoval nakrútiť trilógiu krátkych filmov, no úspech prvého z nich ho priviedol k tomu, že svoje plány na ďalšie dva spojil do jedného filmu. (Arsenal83)
Reklama