Oko ďábla

Protogiallo. Mladá Američanka Nora přilétá do Itálie a během pár hodin se zaplete do pašování drog, před očima jí umře teta, je okradena a stane se svědkyní vraždy, přičemž nic z toho spolu nesouvisí. Po tomhle divokém rozjezdu mě ale děj začal nudit, i proto, že vražd je tu minimum a ty, co tu jsou, vypadají tak, že se odkudsi jen vypotácí někdo z kudlou v zádech nebo hrdinka prostě najde mrtvolu. Noirová kamera a svícení jsou ale na úrovni. A nechybí giallové/detektivkové klišé, kdy jedna z vedlejších postav telefonuje hrdince, že už ví, kdo vraždí, ale že jí to řekne až se sejdou a samozřejmě už se nesejdou, protože vrah je rychlejší. (17.08.2018)

Příběh, svou snahou být každou chvíli něčím jiným, až se zvrhl v dost podivný mix se stejně podivnou pointou (přesto pro tento žánr tak typickou), mě pravda zrovna moc nenadchl. Čímž však nechci říct, že by byl nějak špatný, vlastně nebyl, jen to nebylo zrovna to, co mě na filmu zaujalo. Pravdou je, že ona jakási podivnost příběhu a až komická ujetost point, tolik typické pro gialla, mě vždycky docela bavily (v tom komickém smyslu), ale asi to k tomu patří. Co mě rozsekalo, kromě např. hodně dobré hlavní hrdinky, je atmosféra filmu silně podpořená černobílým formátem (na ten já nedám dopustit). Ta je naprosto úžasná a pohlcující. Kouzlu těchto starých kumšt filmů se prostě nedá odolat. Až mě mrazilo. Tohle je asi jeden z mála případů, kdy filmu dávám plný počet, i když mu mám co vytknout. (28.04.2013)

Základní kámen subžánru gialla - nebo lépe řečeno první černobílý kamínek do pozdější barevné mozaiky. Přece jenom tu Mario Bava jak po stránce děje, tak po stránce vizuální pořád zkouší, co všechno může z propojení detektivky a hororu vzejít. Pro pozdější dobu je zvláště netypické prolamování čtvrté stěny, jednak pomocí vypravěče, který nám až příliš často sděluje, co si hrdinka myslí, ale rovněž nás upozorňuje, které své nápady vyčetla v šestákových krvácích. Ostatně příběh je založen na tom, že hrdinka je vášnivou čtenářkou brakových detektivek, a v příběhu se objevují prakticky všechna typická klišé podobných příběhů, přičemž občas je i paroduje. Kvůli tomu ovšem nelze film tak docela brát vážně ani v napínavých scénách. Po několika falešných lekačkách už je člověk přece jen otrlý a nečeká, že by z toho teď něco opravdu vylezlo. A když vyleze, nejedná se o šok. FIlmu nepomáhají moc ani cestopisné pasáže - hrdinka je Američanka v Římě a s doprovodem italského lékaře město poznává. Ne, že by nás přímo otravovali historickými výklady, ale přece jen po napínavé scéně střihnout na prosluněné záběry římských zákoutí... Paradoxní také je, že Američanku Noru hraje Italka Leticia Román, kdežto Itala Marcella hraje Američan John Saxon. Pokud čekáte, že tento bude hrát násilnou postavu, pletete se - hraje mladého blbečka, který co chvíli od zbrklé Nory omylem dostane ránu (jak se rozmachuje rukama). Ale oba jsou pořád ještě vtipní a ne otravní. Na rozjezd to nebylo nejhorší, ale přece jen jsem začínal na vybroušenějších kouscích. (02.09.2017)

Skvěle vyvážený thriller s prvními krůčky k giallu. Rošťácky přitažlivá Letícia Román, ach, ten její nosík, přilétá do Říma, aby si užila dovolenou. Místo toho jí však zemře, a to velmi působivě, teta, je přepadena a stane se svědkem hrůzostrašné vraždy. A z první koleje odjíždí vlak s nákladem temných tajemství a děsivých událostí. Bava si s Okem ďábla viditelně vyhrál, precizně sestavená mozaika děsuplných a odlehčených scén, výborná stínová kamera a finální šok. Moje další májová pětka. (08.05.2015)

Parádní giallo a také jedno z prvních. Film sice dneska už ničím extra nenadchne, ale atmosféra se tu dá krájet. Herci byly perfektní hlavně Saxon který tu ještě poměrně mladý předvádí parádní výkon. Navíc je tu plno scén které do hlavního příběhu nijak nezapadají ale jsou výborně natočené. Je to parádní film který mi dost dlouho unikal jen škoda že v dnešní době moc lidí nepřekvapí. Ale za mě palec nahoru. (07.10.2013)