Oko ďábla

Skrz na skrz nadpriemerný thriller, ktorý miestami buduje štýlovú atmosféru a napätie takmer hitchcockovského strihu, no občas skĺza do poloamatérizmu, čo sa prejavuje mj. na polovičatosti niektorých scén a kolísavej kvalite scenára. Letícia Román je v hlavnej úlohe skvelá. Štvrtá hviezdička za rozuzlenie, ktoré je čistokrvným šialenstvom, a podobne psycho záver, ktorý celkový dojem posúva niekde úplne inde. 80% (26.12.2013)

Základní kámen subžánru gialla - nebo lépe řečeno první černobílý kamínek do pozdější barevné mozaiky. Přece jenom tu Mario Bava jak po stránce děje, tak po stránce vizuální pořád zkouší, co všechno může z propojení detektivky a hororu vzejít. Pro pozdější dobu je zvláště netypické prolamování čtvrté stěny, jednak pomocí vypravěče, který nám až příliš často sděluje, co si hrdinka myslí, ale rovněž nás upozorňuje, které své nápady vyčetla v šestákových krvácích. Ostatně příběh je založen na tom, že hrdinka je vášnivou čtenářkou brakových detektivek, a v příběhu se objevují prakticky všechna typická klišé podobných příběhů, přičemž občas je i paroduje. Kvůli tomu ovšem nelze film tak docela brát vážně ani v napínavých scénách. Po několika falešných lekačkách už je člověk přece jen otrlý a nečeká, že by z toho teď něco opravdu vylezlo. A když vyleze, nejedná se o šok. FIlmu nepomáhají moc ani cestopisné pasáže - hrdinka je Američanka v Římě a s doprovodem italského lékaře město poznává. Ne, že by nás přímo otravovali historickými výklady, ale přece jen po napínavé scéně střihnout na prosluněné záběry římských zákoutí... Paradoxní také je, že Američanku Noru hraje Italka Leticia Román, kdežto Itala Marcella hraje Američan John Saxon. Pokud čekáte, že tento bude hrát násilnou postavu, pletete se - hraje mladého blbečka, který co chvíli od zbrklé Nory omylem dostane ránu (jak se rozmachuje rukama). Ale oba jsou pořád ještě vtipní a ne otravní. Na rozjezd to nebylo nejhorší, ale přece jen jsem začínal na vybroušenějších kouscích. (02.09.2017)

Absence barvy tentokrát není překážkou, tohle je totiž i přesto povedená záležitost. Bava zde položil základní kámen gialla, který vybrousil do diamantu rok nato svým Blood and Black Lace. Ještě tu sice chybí kožené rukavice a ženská nahota, ale ostatní prvky právě narozeného subžánru tu jsou jasně cítit. Ústřední dvojice (Román, Saxon) je navíc zvolena trefně, právě díky nim je tu zastoupen příjemně odlehčující humor. Jinak hlavní hrdinka je nefalšovaná sympaťačka a tím, že je milovnicí detektivních románů, tak podle toho i jedná. Před hrozícím nebezpečím se například osamocená v bytě důkladně připraví na možný vpád vetřelce. Jak je už zmíněno, perličkou je také úplný závěr s krabičkou cigaret. (06.04.2012)

Příběh, svou snahou být každou chvíli něčím jiným, až se zvrhl v dost podivný mix se stejně podivnou pointou (přesto pro tento žánr tak typickou), mě pravda zrovna moc nenadchl. Čímž však nechci říct, že by byl nějak špatný, vlastně nebyl, jen to nebylo zrovna to, co mě na filmu zaujalo. Pravdou je, že ona jakási podivnost příběhu a až komická ujetost point, tolik typické pro gialla, mě vždycky docela bavily (v tom komickém smyslu), ale asi to k tomu patří. Co mě rozsekalo, kromě např. hodně dobré hlavní hrdinky, je atmosféra filmu silně podpořená černobílým formátem (na ten já nedám dopustit). Ta je naprosto úžasná a pohlcující. Kouzlu těchto starých kumšt filmů se prostě nedá odolat. Až mě mrazilo. Tohle je asi jeden z mála případů, kdy filmu dávám plný počet, i když mu mám co vytknout. (28.04.2013)

Báječná černobílá kamera, hudba a úvodní scéna s bouří a nenadálými hrůzami mě nadchly. Bohužel po určité době se začaly hromadit podivné náhody, které mi vnukly myšlenku - Nora se měla v Itálii zbavit své závislosti na mysteriozních detektivkách. Není tedy vše, co se okolo ní děje, jen zinscenované? Tím se pro mne napětí vytratilo, a i když konec příjemně překvapil, ona podivná pachuť z celého snímku zůstala. Škoda, filmy od Bavy mám rád. Po vizuální stránce ovšem úžasné, mnohé záběry by vydaly za samostatné skvělé fotografie... (11.05.2015)