poster

The True Cost

Dokumentární

Velká Británie / Francie / Itálie / Bangladéš / Uganda / Čína / Kambodža / Dánsko / Haiti / Indie, 2015, 92 min

Režie:

Andrew Morgan

Scénář:

Andrew Morgan

Producenti:

Michael Ross

Střih:

Michael Ross
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cuzan
    ***

    O to, jaké oblečení nosím, a jestli je to produkt udržitelného zemědělství a průmyslu už se nějaký čas zajímám, takže dokument nepřinesl tolik nových informací. Bohužel i v ČR roste konzumerismus, nějak většině lidí nedošlo, že přibližovat se vysněným západním hodnotám ve všech ohledech nemusí být vždy dobré. To že v tom dokumentu nezazní slovo velkých firem mi nevadí (v dokumentech o tabákovém průmyslu se Phillip Morris a podobní borci taky nikdy nevyjádří), co mě ale trochu dráždí je, že vyznění je - musíme změnit celý systém, a do té doby, lidi, kupujte od těch, co jsou hodní a dělají to jinak, než zlé korporace. Co říct - nakupujte z druhé ruky, když už musíte, nebo líp nekupujte nic, vyznavejte Slow fashion, a pěstujte vnitřní bohatství? Každopádně je zajímavé sledovat film nyní v době koronaviru, a bude ještě zajímavější sledovat, jak se vše bude vyvíjet dál...(2.5.2020)

  • Vančura
    ****

    Geneticky modifikovaná bavlna, sebevraždy zemědělců, půda kontaminovaná chemikáliemi, děti s vrozenými vadami, vesnice plné lidí umírajících na rakovinu, nelidské podmínky práce, dělníci umírající pod padajícími manufakturami... ten dokument je zničujícím výčtem příšerných faktů, které jsou spjaty s módním průmyslem, a dost to se mnou otřáslo. Nejvíc dojemná je asi ta zpověď jedné textilní dělnice, která se slzami v očích vyjadřuje na kameru naději, že její dcera se bude mít líp a bude mít lepší práci než její máma (nebo se dobře vdá) - kéž by to tak bylo (i když něco mi říká, že chudák holka už nejspíš skončila stejně jako její máma). Nejvíc znepokojivá mi tam přišla myšlenka, že všechny věci, které lidi skutečně potřebují - jako dům nebo studium - jsou velice drahé a zanikající střední třída si je nemůže dovolit, a proto je tady fast fashion jako zdroj útěchy, kdy si můžu koupit každý den nové triko, i když jsem jinak chudý a ztracený. Sice mi to nepřišlo moc dobře natočeno, místy je to příšerně nudné a skoro jistě je to manipulativní a jednostranné - ale zrovna v tomto případě si myslím, že ta dobře míněná snaha režiséra upozornit na alarmující skutečnosti přebíjí všechny nedostatky tohoto dokumentu, a mělo by ho vidět co nejvíc lidí, aby jim to otevřelo oči. Snad se to bude časem zlepšovat, každý ale musí začít u sebe.(7.9.2019)

  • Aljak
    ****

    Viac takýchto dokumentov, ktoré prinášajú kopu tématických faktov na zamyslenie. Už len, aby sa dostal do čo najväčšej priazne verejnosti (ale kdeže, to radšej budú kiná premietať dokumenty o "hrdinoch" typu Rytmus). Dokument krásne postavil na protiváhy konzumentov a producentov - jedni bez druhých by v podstate neexistovali, ale voľný trh napokon predsa len tlačí producentov, aby išli stále viac na doraz. A to platí všeobecne o našej spoločnosti, nielen odevného priemyslu. Aj keď oblečenie bolo v podstate veľmi vhodným príkladom na to, aby nám tvorcovia dokumentu priblížili ako to celé funguje, a aké fatálne následky so sebou prináša naša ľudská rozmaznanosť a povrchnosť. Jediné, čo mi tu bohužiaľ chýbalo, boli aj vyjadrenia tých veľkých koncernov a odevných gigantov, ktorí v podstate celý tento kolotoč točia. Ale tí sa pre istotu pred kamery báli vyliezť...(6.9.2015)

  • Copacabana
    *****

    Tak, čo si dnes dám na seba? Za touto jednoduchou otázkou však stojí omnoho viac, ako by sme si mohli na prvý pohľad myslieť. Film poukazuje opäť raz na to, ako je všetko so všetkým prepojené a úzko súvisí. Kupovanie si lacných vecí, teda odevný priemysel spôsobuje druhé najväčšie znečisťovanie planéty a popri klamlivej vidine šťastia a bohatstva kupujúcich vedie k chudobe a bezpráviu ľudí tretieho sveta. Aká je teda naozajstná cena oblečenia? Okrem autentických scén krutých podmienok, sa nám naskytá priestor na zamyslenie aj prostredníctvom múdrych výrokov. Tak napríklad “Míňame peniaze ktoré nemáme, aby sme kúpili veci ktoré nepotrebujeme a dali ich ľuďom, ktorých neznášame.“ alebo “Keď budeme menej materialistický, ekonomika skolabuje.“(6.11.2016)

  • LEGACY
    ****

    Nad některýma věcma zůstává opravdu rozum stát. Smutná pravda je, že vidiny na zlepšení podmínek, nebo aspoň platu mají ''garment workers' v nedohlednu. Bojím se, že se ceny budou pušovat dolů a dolů až jim ani těch pár niklaků (které by nestačily nám ani na jeden den natožpak na celý měsíc) nebudou prostě stačit ani na úplné nezbytnosti .... a to nezmiňuji chemikálie, které zde hrají spíše ''druhé housle'' - 21. století a lidská chamtivost roste a roste a rozhodně nemíní přestat.(1.5.2016)