Cukrář
-
האופה מברלין
-
The Cakemaker
-
Cukrár
(festivalový název) -
The Cakemaker
Drama
Izrael / Německo, 2017, 104 min
Česko-Slovenská filmová databáze
Drama
Izrael / Německo, 2017, 104 min
V kinech
od:
Marigold
Decentní, poměrně elegantně vystavěné, herecky přesvědčivé. Film, který pracuje s tezí, že sdílené emocionální pouto k chybějící třetí osobě může být někdy silnější než sexuální orientace. Cením způsob, jakým Graizer uhýbá před úskalími melodramatických klišé a patosu, když některá podstatná místa nechává otevřená (nádherná epizoda s matkou). Především Tim Kalkhof svojí robustní figurou, ale nesmírně subtilním a skromným herectvím film táhne. Hořkosladké klavírní etudy - je to žánr a žánr já respektuju. V téhle podobě určitě. Kosher approved.(7.7.2017)
venca163
Naštěstí to nebyla taková ta klasická gayparade, kde by člověk musel furt sledovat, jak jsou si v jednom kuse přisátí čuňou na pyji. Na rozdíl od Pekaře (Jsem tvůj) je tohle taková pocitovka, ve který neni bohužel ani špetka humoru. Chybělo mi dovysvětlení tý matky a líbil se mi sad end. Jen ten desetiminutovej potlesk mi to trochu zprotivil =). Kabrousci jsou holt pořád ještě v kurzu. #kviff (70%)(7.7.2017)
joker.george
Přišlo mi, že většina dialogů neprobíhá bezprostředně a často se ani nedočkáme jejich zakončení. To samé platí i o jednotlivých scénách. Neznamená to však, že by snímek byl prázdný. Ke zvolenému tématu mi tato volba seděla a herci to odehráli suverénně. Jenom prostřední část zbytečně opakovala předchozí dění a větší míra explicitnosti taky nebyla nutná. Jinak se s tím ale pracovalo decentně a neobjevila se namyšlená snaha moralizovat. A soundtrack je krásný, ale příliš mi neseděl k momentům, které podkresloval. 3,5* (Brno, kino Scala)(28.1.2018)
Hwaelos
Cukrář pracuje velmi elegantně s dlouhými statickými záběry, často koncipovanými jako velké celky, v nichž nechává divákovi prostor, aby se vcítil do momentálních úvah svých postav. To podstatné se totiž děje v jejich hlavách, film je záměrně oddramatizovaný a o svých citech a bolestech nikdo nemluví nahlas. To je velmi cílevědomý a v kontextu současné dynamické kinematografie sympatický přístup.(1.4.2018)
bllm
Paráda, bezvadnej smutnej film. Nemám výtek. Krásná klavírní hudba. Přesvědčiví herci. Film plný malých, ale úžasných intimních momentů. Za nejsilnšjší považuju scénu s maminkou a pokojem jejího syna (i když scéna dost významně připomíná Zkrocenou horu), trochu je mi líto, že se maminka neobjevila ve filmu víc, výraz v jejím obličeji, v jejích očích stál - to bylo to Herectví s velkým H. Nejděsivější mi na tom připadala situace, že vaší milované osobě se něco přihodilo a vy se o tom prostě nedozvíte, protože o vás vlastně nikdo neví, protože jste součást toho "druhého" života.(4.9.2018)