Režie:
Ofir Raul GraizerScénář:
Ofir Raul GraizerKamera:
Omri AloniHudba:
Dominique CharpentierObsahy(1)
Služební cesty mohou přinést mnohá překvapení a není výjimkou, pokud mezi ně patří setkání, jež přeroste v milenecký vztah. Poměr Thomase, cukráře žijícího v Berlíně, a Orana, ženatého muže původem z Izraele, však po několika měsících utne tragická událost. Oran umírá při dopravní nehodě a Thomas nevidí jiné východisko, než vyhledat vdovu, jež teď sama vychovává Oranova syna. Přes počáteční nedůvěru, pramenící z Thomasovy německé národnosti, dává truchlící Anat mlčenlivému mladému muži práci ve své kavárně, netuší však, že nevyslovený smutek, který je spojuje, se váže k jednomu a tomu samému muži. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (3)
Recenze (75)
Stručné a výstižné shrnutí ve svém komentáři snímku napsal Marigold. Kdybych se jednou odhodlal navštívit filmový festival, očekával a ocenil bych právě takový typ filmu. Uměřený, s pomalejším tempem, uvěřitelnými konflikty a realisticky vymodelovanými charaktery. Není podbízivý, nabádá ale k zamyšlení a nabízí skvělé úsporné herectví obou hlavních představitelů. Dává prostor divákovi, nevnucuje mu žádné kategorické soudy. Za mě poctivých 80 % celkového dojmu. ()
Film plný silných kontrastů, které dodávají emocionální pnutí do většiny scén, i těch zcela obyčejných. Cukrář se ale překvapivě nenechá rozkmitat, pokračuje v úsporném vyprávění a většinu konfliktů nechává bublat někde v hloubce pod povrchem. Za to si zasluhuje respekt, protože je tu několik momentů, které si přímo říkají o větší explicivitu. Moc hezké a přesvědčivé. Tichá voda břehy mele. ()
Decentní, poměrně elegantně vystavěné, herecky přesvědčivé. Film, který pracuje s tezí, že sdílené emocionální pouto k chybějící třetí osobě může být někdy silnější než sexuální orientace. Cením způsob, jakým Graizer uhýbá před úskalími melodramatických klišé a patosu, když některá podstatná místa nechává otevřená (nádherná epizoda s matkou). Především Tim Kalkhof svojí robustní figurou, ale nesmírně subtilním a skromným herectvím film táhne. Hořkosladké klavírní etudy - je to žánr a žánr já respektuju. V téhle podobě určitě. Kosher approved. ()
Nádherné melodrama, které mohu jen a jen doporučit. Herecky super, mistrovsky zachycené vztahy jednotlivých postav, skvělé klavírní melodie. Přitom se Graizerův snímek netopí v patosu a sladkobolnosti, které by se u podobných zápletek jinak daly očekávat. Milovníci sladkých dobrot si určitě přijdou na své. :) ()
Tak nejako takto si predstavujem nenásilne, neurevane a veľmi citlivo zvládnutý film s LGBT tématikou. Xavier Dolan by mal ísť do učenia ku Graizerovi. Natrčiť uši, vyšpúliť oči a aspoň mesiac sa od Graizera nepohnúť. To ticho a ťažoba, ktorá vychádzala predovšetkým z postavy cukrára mi riadne zaliezalo pod kožu. Istému sentimentu sa to síce nevyhlo, no ale nič v zlom. Na hranici 4-5 hviezd. 89/100 ()
Reklama