Lesní rituál

První půlka nebyla špatná, druhou semlelo klasické hororové a sexuální pravidlo, že jakmile ukážeš bubáka, zábava je stěží poloviční. A taky, že méně je více, takže bych se klidně dokázal obejít bez halucinogenních flashbacků a vlastně celé linie s vinou za smrt kamaráda. Že tam jsou věci, které do sebe logicky nezapadají, to je standardní součást žánru a už jen dělám, že to nevidím. Celkově to je mírný nadprůměr. (15.06.2022)

„Nikto nikoho neoprcá.“ – „To sa ešte uvidí, čaká nás dlhá noc.“ Na jednej strane by som strašne rád dal 4*, ale proste je to od istého okamihu monotónne, postavy nie sú príliš zaujímavé, neustále vidiny a halucinácie (a flashbacky do obchodu) sú otravné + to obsahuje plno nudných scén, ktoré v iných filmoch končia na dlážke strižne. Na strane druhej oceňujem absenciu humoru, vážnu atmosféru a skvelú výpravu severských, megatemných, nechutne hustých lesov, kde vám nikto nepomôže aj kebyže ich zapálite. V nočných scénach je to „klasika“: pár stromov a nič nie je poriadne vidieť. Niekoľko s prižmúrenými očami parádne strašidelných scén (najradšej mám asi ten detail s rukou na kmeni stromu) a celkovo vcelku originálny scenár, kombinujúci viacero slávnych filmov resp. hororových pod-žánrov. Trocha ako The Hallow Corina Hardyho (partia civilizovaných, moderných ľudí v súčasnosti bojujúca o prežitie v prastarých, hlbokých európskych lesoch, v ktorých do dnešných dní prežívajú mystické povery). Ale lepšie. Produkcia: Andy Serkis. Nevillov román je prvú polovicu fantastický, ale ku koncu sa mi viac páčil film, ktorý mal relatívne o dosť iné finále. Rozdiely kniha/film sú početné, v románe by ste napr. márne hľadali traumu hrdinov z lúpežného prepadnutia, v knihe majú oveľa drsnejšie a naturalistickejšie zranenia a úmrtia, takisto lesy sú v knižke spracované lepšie, stále v nich prší alebo aspoň mrholí, vo filme sú to až na pár temných výnimiek skoro úplne obyčajné lesy. (19.02.2018)

Skrze skvělou kameru, logicky plynoucí děj, výbornou režii a napínavej soundtrack se urodil jeden z největších děsů posledních let, kterýmu s radostí odpustim poněkud přehnaný finále a těch pět tomu prostě napálim, protože někde v hloubi duše vim, že dobrej horor zase nějakou dobu neuvidim! Rituál sice nepřináší nic novýho, všechny hororový postupy jsou v něm ale využívaný správně. (06.02.2018)

Dřív než jsem se pustil do tohoto britského kousku, přečetl jsem si pár komentářů a popravdě jsem byl dost na vážkách, zda se do něj mám vůbec pustit. V některých z nich se totiž tento film dost přirovnával k Záhadě Blair Witch a tu já věru nemám rád – co, přímo jí nesnáším. Po zhlédnutí však musím říct, že bych svou ignorací udělal docela velkou chybu, protože s The Blair Witch Project to nemá absolutně nic společného a daní jedinci by se měli nechat vyšetřit. Nejedná se o found footage, není tam žádná čarodějnice a už vůbec to nemá tak stupidní děj. Naopak severské (skandinávské) země mám rád, všechny jsem navštívil a navždy budu zcela okouzlen jejich nádhernou přírodou a dost jsem toho načetl i o jejich mytologii. Smůlou však je, že kvůli nízkému rozpočtu se film natáčel v Rumunsku, což mě dost zklamalo. I tak byla ale zvolená lokace (příroda) docela pěkná. Samotný úvod a smrt jednoho z přátel mně sice zrovna moc neokouzlili, ale jakmile jsme se přesunuli do volné přírody, pohodlně jsem se usadil a užíval si opravdu vydařený filmeček. Vstoupením na lesní zkratku se objevila i opravdu vydařená atmosféra, která nás neopustila téměř až do úplného konce. Panika, beznaděj, strach z neznámého – to vše se vyvedlo na jedničku, nechybělo několik opravdu působivých scén (mrtvola Elka, praskání větviček, mihnutí „čehosi“ mezi stromy) – to vše mělo pořádně rozproudit divákovu fantazii a já si myslím, že v tomto případě odvedli tvůrci opravdu dobrou práci. A ačkoliv mi žádná z postav nějak závratně nepřirostla k srdci, hodně jsem se těšil na jejich postupnou eliminaci. To že ještě pořád neukázali ono mytologického „Jötunna“ (Lokiho levobočka) to mi vůbec nevadilo, ale dost jsem byl zklamaný, když jsem byl ochuzen o jejich zamordování. Přece jenom naaranžované mrtvoly ve větvích stromů – nejsou žádná hitparáda. Na konci filmu si však David Bruckner řekl, že už uzrál čas ukázat svou „příšeru“ v plné kráse a to byla asi velká chyba. I já totiž patřím k těm, kteří z tohoto monstra zrovna moc nadšení nebyli. Nebyl jsem vyloženě zhnusen, ale myslím si, že finále se moc nepovedlo. Očekával jsem něco zcela odlišného. I tak ale 2/3 příběhu jsou vážně dobrou podívanou, která si zaslouží lehce nadprůměrné hodnocení. 60% (30.04.2018)

Čtyřlístek krajně nesympatických anglických chlápků, babsky užvaněných srábků z kanclu, na výšlapu po kopcích severního Švédska. Fakt hustý dobrodrůžo - les plný průseků a pařezů, kde se mimo záběry kamery nejspíš nacházejí i informační tabule, turistické značky a odpaďáky, zatímco divák má věřit tomu, že se jedná o jakousi životu nebezpečnou a nepřátelskou divočinu zasvěcenou pohanským kultům prastarých bohů. Typická šablona pro lidi z města, kteří tráví dovolené v hotelech a divoká příroda jsou pro ně hory à la Krkonoše. Od prvních chvilek jsem toužil vidět tyhle panáky nějak brutálně zmasakrované, z kůže stažené, na kůly naražené, za živa pojídané, nebo tak něco. Není tedy divu, že mě tenhle poněkud nedomrlý čarodějnický horrůrek nijak výrazně neuspokojil. Dokud se příběh tváří jako variace na Blair Witch, dokud je Zlo neurčité, neviditelné, metafyzicky tajemné, představy vzbuzující, jde to. Ale od zjevení se partičky vidláků až po notně pitomý závěr, je s atmosférou šmytec. Průměrný a snadno zapomenutelný večerníček před spaním. (07.02.2018)