V horách duní

Zase jeden Němec, který byl na vojně maximálně u skautů hlídá opuštěný most. Most měl tu smlůlu, že byl postaven nedaleko obce Habrová - vývozního artiklu odboje proti okupantům, vybroušeného diamantu na mapě Protektorátu v kolonce vzorná partizánská obec - symbol odporu obyčejných chalupníků proti po zuby ozbrojené armádě. Ve vesnici se nachází obrovské skladiště zbraní (chybí už jen tank), spojenečtí letci jsou zde k nemalé radosti pohledných děveček jako doma. Co se týče herců: šéf SS Homola mluví úplně jako Štěpánek. Průcha je z Němců vysmátej. Hospodskej - kolaborant (Řepa) trochu podivně vystupňuje své udavačství na samém sklonku války. Asi čeká že ho Němci s sebou vezmou za kopečky. 50 % (03.01.2021)

Taková hezká pohádka z roku kdy se na étos partyzánů teprve filmový žánr učil pohlížet reálným pohledem, a než se to naučil poznamenala ho komunistická propaganda. Významný snímek už tím, že do moravské vesnice spadne letec ze západu, nikdo si tam nesoudruhuje a vesnice drží pospolu jen proto, že se ty rodiny znají staletí. Svým způsobem unikátní film, který nebyl ještě poznamenán komunistickou režijní diktaturou a mohlo se tak stát, že v Československu vznikl film, který sice pohádkově líčí partyzány a odboj jako něco čemu se 100% za okupace dařilo, ale bez rudého chování a tím je to hezký film. (05.11.2023)

Jeden z prvních filmů na téma československý okupační film, konec války, partyzáni...Předtím třeba Hrdinové mlčí, Muži bez křídel, Nadlidé nebo Velký případ vše taktéž rok 1946. Tehdy ještě těsně před tím, než jej ovládla komunistická ideologie. Ve filmu se poprvé objevili břatři Lipští v rolích starostových synu (Gustav Hilmar), tehdy ještě bez nějakého většího přínosu pro film. Z ostatních herců mě zaujali především tvrdý a velice přesvědčivý SS-man v podání Miroslava Homoli. (12.05.2006)

Docela solidní počin na to, že film byl natáčen bezprostředně po válce, kdy chyběl historický odstup a kdy ho logicky ovlivnila ještě silná euforie z konce fašistické poroby, což se samozřejmě podepsalo i na poněkud naivním černobílém ztvárnění charakterů postav. Zároveň se ale na něm ještě nemohla naštěstí podepsat ani o něco pozdější vítězná ideologie, takže snímek netrpí vysloveně propagandistickým zkreslováním, které se později do válečných filmů promítalo a promítá vlastně i dosud, jen v opačném gardu, pokud pominu krátké období pražského jara a např. vynikající film Nebeští jezdci. S přihlédnutím k dobovému kontextu se proto kloním nakonec ke čtyřem hvězdičkám. (20.01.2021)

Úděs. Snad nejhorší válečný film čs. a možná i světového kina. Pohádka pro debily. Totálně nereálné, tj.filmové chování obyvatel vesnice vůči někomu, kdo je zachrání od smrti=že by snaha o zesílení už tak nemastné neslané zápletky? Němci vykresleni jako idioti, jejich filmové chování je zcela mimo mísu=v reálu by za podobné situace vesnice skončila jako Lidice. Angličtí "osvoboditelé" létali po jednom?  A sestřelený letec se ubytuje ve vesnici plné Němců jako by se nechumelilo. ...A nevím, proč se vypláchnuté mozky a anti-rudí d´ábli tolik diví a považují za nespravedlivé a nesvobodné, že komunisté RAF-letce (právem!)  v lásce zrovna neměli = antirudoši totiž rádi zapomínají na důležité věci, které jim nepasují do jejich anti-rudé  špinavé propagandy = zde na mnichovskou zradu (30.září 1938) a na to, že RAF-letci vlastně sloužili zrádcům a na vítězství nad fašismem se podíleli, na rozdíl od Rudé armády, jen minimálně= nebýt RA a miliónů ruských obětí, vládl by tu dnes fašismus, Slované by byli vyhlazeni nebo otroky a fašisté by pro zábavu lapali RAF-letce na mucholapky jako obtížný hmyz! (25.07.2023)