Neposlušnost

Rachel Weisz jako fotografka Ronit, která přijíždí na pohřeb otce po letech do ortodoxní komunity židů v Londýně odkud utekla a zanechala tam svou milou Esti (Rachel Mc Adams ), která se zatím regulerně vdala ne šťastně. Velmi komorní film, který jako sociální drama působí depresivně tísní konzervativní společnosti a jejich pravidel a jako film s lesbickou tematikou je to decentní až cudné ( jedna milostná scéna, kde je je sakra úlet slintání do pusy, McAdamsová, která se trochu odváže, ale Weiszová vůbec ). Působí to velmi inteligentně, dobře zahrané, ale výsledný dojem je, že všechno už tu nějak bylo a nic to nepřináší nového (10.08.2019)

Lesbická dráma, v ktorej vrcholom vraj vášnivého vzťahu je, keď jedna lesba začne pľuť druhej do úst. A to vyslovene - Weisz tam v rámci nejakých tých hrátok nakladá Adamsove sliny priamo do hrtana. Miestni odborníci ale tlieskajú, že to je umenie. Okrem toho je to ale neuveriteľne nezáživná dráma zo židovského prostredia, takže o jarmulky a neupravené brady nie je núdza. Avšak ak chcete niečo hektickejšieho o Židoch (nevravím, že zábavnejšieho), radšej si pustite nejaký dokument z druhej svetovej vojny. (25.07.2018)

to že to menšiny měly,mají a budou mít v uzavřených komunitách (ať už jde o víru nebo cokoliv jiného) je fakt a kde není vůle těžko bude změna.Osobně jsem od Disobedience očekával silné drama se skvělým obsazením,ale nakonec jsem dostal zhruba polovinu.Skvělé obsazení tu je,ale víc než hodně silné drama o tom co jsem popsal výše je Disobedience spíš pomalu plynoucí romancí,která ve spoustě věcech pouze pluje po povrchu a nikam hlouběji se nepodívá.Ani to obsazení a jedna lehce explicitní (ačkoliv nikterak vulgární) scéna to nezachrání...40% (24.07.2018)

Celkem povedené zamyšlení nad možností a nemožností svobodné volby skrze potlačovanou i vybuchující sexualitu. Režijně nijak výrazné a motivačně navzdory silnému hlavnímu tématu chatrné, ale co do psychologie postav a obrazové odvahy uspokojivé až mrazivé. Strašně to táhnou herci v čele s Weisz a hlavně tradičně dokonalou McAdams, která si v mých očích zase upevňuje pozici nejkrásnější a nejnadanější filmové herečky dneška - tuhle její roli jsem si vychutnal opravdu náležitě. :) 70% a více zde. (06.07.2018)

V žáru zakázané lesbické lásky. Když ortodoxní židovskou komunitu opustí na věčnost významný rabi, je třeba vyhnat pavouky z dámských klínů a uspořádat po letech pořádný vaginální šábes. Produkčně zainteresovaná Rachel Weisz si s kolegyní Rachel McAdams posteskla, že se jim tak nějak poslední dobou nedostává erotických rolí. I nelenily a pustily se do příprav na natáčení, kterým podřídily veškerý svůj sexuální život. Měsíční sexuální půst a vynechaná menstruace, u Rachel už patrně definitivně ukončená, to celé způsobilo, že obě herečky v každém záběru vyhlížejí nadrženě. A co teprve ta stěžejní sex scéna, která následuje uprostřed filmu po letmém ocicmávání. Inkriminovaná scéna probíhala asi takhle: Rejžo, zapomeň na to, že bychom se svlékly, budeme oblečené a divákům musí stačit naše jazyky, a hlavním nápadem je, že já pustím McAdams sliny do pusy. McAdams protestuje, je mokrá až za ušima, ale přesto žádá Weisz, aby si dala mentolku. A po téhle žhavé scéně už film klidně můžete ukončit. Vše intenzivní náhle opadne, už se až do konce nic podstatného neodehraje. Film sice mohl být mnohem lepším než je, nicméně kontroverze jej určitě nemine. Román, z něhož vychází, patrně u nás neměl velkou čtenářskou odezvu, byl-li intenzivnějším než film, nelze určit. Zajímavá změna v repertoáru dvou hvězdných hereček je určitě zajímavá a vítaná. Film je stižen monotonním průběhem, který se nepodařilo odstranit. A samozřejmě nechybí přemíra židovských motivů a židovského smýšlení. To občas koncepčně bylo funkční vzhledem k pohoršující sexualitě mezi stejným pohlavím, občas ta jejich víra ale lezla na nervy. Vzniklo minoritní a poměrně komorní dílo. Výsledek je uspokojivý. 6/10 (08.08.2018)