Kagemuša

Dramatické počasí a dramatický boj o moc, kdy přírodní živly jsou stejně nevyhnutelné jako války. Obojí s výsledkem stejně pomíjivým. ____ Na druhou stranu jsem mnohdy nechápala motivaci postav, což je asi dáno jinou kulturou. Závěrečná scéna byla však mrazivě dechberoucí. Některé boje jsou ztracené od začátku, přesto se vybojovat musí. /7. 4. 12./ (07.04.2012)

Velmi, opravdu velmi pozvolně a rozvážně vyprávěný historický velkofilm. Kurosawovo estetické cítění a filmařská jistota jsou cítit z každé scény, bohužel příběh jednoho obyčejného zlodějíčka, který je donucen dělat dvojníka knížeti váženého rodu i dlouho po jeho smrti, by stěží vydal na hodinu a půl, takže mi snímek přišel strááášně natahovaný. Navíc naprosto tristně vyznívají všechny bojové scény - v předlouhých, ale téměř statických záběrech před kamerou sice pobíhají tisíce komparzistů v nádherných kostýmech, ale vždy jenom někam jedou, běží nebo na někoho střílí mimo záběr, nedojde k žádnému kontaktu nebo souboji. Tady se mohlo hodně stříhat. (25.03.2012)

Tacuja Nakadai a jeho uhrančivý pohľad patria k najsilnejším preformance tohto filmu. Kurosawa na staré kolená ide viacej do epickosti ako vo svojich predchádzajúcich filmov. Mifune je nahradený Nakadaiom a namiesto čistých ľudí v morálne pochybnom svete, tú máme machinácie, intrigy a značný vplyv mysticizmu – prevažne so šintoistickými prvkami. Začalo to Deršuom a naplno sa to tu prejavilo v snovej sekvencií a v predurčenosti aká z neho vyvstala. Oproti rozpohybovanej kamere z predchádzajúcich Kurosawových diel, sme tu väčšinou statický. Zároveň, sa ale nezabúda na vizuálnu podmanivosť a aj napriek tomu, že sa v nejakej scéne len rozpráva, je v nej perfektne využitý priestor, plány a postavy vždy hovoria k veci a predurčujú významom ich neskorší zmysel. Scény večerného boja, rozprava o nehybnej hore, finálne pole mŕtvych a už vyššie spomínaný sen patria k silným a katarzným scénam filmu. Najviac ma štve, že takéto filmy sa dnes netočia. Strašne rád by som bol, keby som mohol zažiť Kurosawu v tomto období ešte ako mladé ucho snažiace sa rozprávať veľké príbehy svojim spôsobom. Perfektná ukážka historického filmu, pri ktorom nadobúda Posledný samuraj s Cruisom hlbší význam. (02.09.2014)

Větší část filmu se zabývá právě Šingenovým dvojníkem, který se musí naučit vystupovat tak, aby nebyl od originálu k rozeznání. Daří se mu to velmi dobře, avšak jediný, koho neobalamutí hned na poprvé, je malé dítě. To jediné cítí pravdu, avšak později i ono uvěří a nového strýce si velmi zamiluje. Všichni se k novému vládci chovají s úctou, která také působí velmi důvěryhodně. Vypadá to, že si navzájem skutečně všichni přirostli k srdci, což je ale vyvráceno ve chvíli, kdy je lež odhalena a dvojník je bez úcty vyhnán jako obyčejný zloděj a předchozí roky jako by ani neexistovaly. (22.05.2015)

Kagemusha je takym malym prelomom v Kurosawovej kariere. Pokial v pociatkoch to boli hlavne dramy a "one-man-show" Toshira Mifuneho, tu sa dostava do popredia epicky pribeh, historia a tisicky hrdych samurajov v plnej zbroji nesuci sa na konoch. Mimo Nakadaia, ani jeden herec nedostal skutocny priestor na predvedenie svojich (ne)schonosti, avsak Nakadai svoj priestor vyuziva dokonale. Dvojrola, Shingen Tageda - hrdy panovnik nesuci prezivku Mountain, ktora poukazuje na to, ze svoju poziciu si drzi pevne ako hora, ktorou nikto a nic nedokaze pohnut, a bezmenny, trochu vysinuty zlodejicek, ktory vdaka svojej uzasnej podobnosti Shingenovi je povolany do sluzby jeho dvojnika (skor donuteny, holt nemal na vyber). Pozorovat jeho vykon je slast. I pri vedomi, ze je to stale iba jeden herec, som plne veril, ze na obrazovke su dvaja odlisny ludia. Pri jednej scene, ked sa dvojnik pokusi napodobit SHhingena mi doslova od uzasu klesla sanka (za to kredit samozrejme patri aj Kurosawovi). A najviac poteseny budu ti, ktori prechovavaju lasku k filmovemu vizualnemu umeniu, film obsahuje niekolko vyzualne strhujucich pasazi (snova sekvencia, slnko presvitajuce pomedzi pochodujuce vojsko...), a hlavne tymto pre mna zostane Kagemusha priznacna. (10/10) (27.05.2008)