Režie:
Akira KurosawaKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Toširó Mifune, Mačiko Kjó, Takaši Šimura, Masajuki Mori, Minoru Čiaki, Daisuke Kató, Noriko HonmaObsahy(2)
Rašomon, příběh z Japonska 12. století, příběh o zločinu a zabití. Je nám vyprávěn každou ze zúčastněných postav, z nichž žádná, jak se ukáže, nemluví pravdu. Ke slovu se – prostřednictvím média – dostane i zavražděný, ale jen proto, aby nás utvrdil v jediné jistotě: pravdy se na tomto i na onom světě dobrat nelze. Rašomon, navazující na rafinované techniky retrospektivního vyprávění, známé z konce němé éry, ale pak až do počátku evropských „nových vln“ zapomenuté, se stal uměleckou senzací filmového festivalu v Benátkách, kde mu byl udělen Zlatý lev. Od této události se stalo běžným – v zemi vzniku stejně jako na Západě – dělit dějiny japonského filmu na dvě zcela svébytné epochy: před Rašomonem a po něm. (NFA)
(více)Videa (2)
Recenze (245)
Kurosawův Rašomon vznikl na základě povídky V Lese a dalších motivů z díla Rjonosukeho Akutagawy. Základní osou příběhu je spáchaný zločin, který je rekonstruován z výpovědí čtyř lidí. Všechny verze mohou být pravdivé, každý podává svůj výklad události. Následné odlišnosti v jednotlivých výpovědích na sebe ovšem nenechají dlouho čekat. Aktéři si varianty výpovědí neupravují snad z úmyslného lhaní, ale snaží se je sdělit tak, aby jim vyhovovaly, v očích ostatních nesnižovaly, případně aby je záporná fakta nediskreditovala. Máme tu tedy čtyři osoby popisující jednu událost naprosto rozdílně. Kurosawa vytvořil jedinečný scénář, který se neomezuje jen na detektivní polohu, ale snaží se poodhalit jaké jsou vztahy mezi lidmi, proč dělají to, co dělají. Toshiro Mifune, v roli loupežníka Tajomara, se sžil se svojí rolí natolik, že jeho výkon spojený s maniakální mimikou si budu ještě dlouho poté pamatovat. ()
Áno, japonský urehotaný, teatrálny temperament sa tu v komentároch skloňuje často. Na to si ale v týchto Kurosawových easternoch treba zvyknúť. Čo ma však zarazilo viac, je trochu nepochopiteľne nádejný/naivný záver, ktorý si vysvetľujem tak, že ho diváci v roku 1950 proste potrebovali. Príbeh neskutočne zaujímavo, nápadito a invenčne opisuje absurdnosť lživej povahy ľudí, no bez niečoho pozitívneho by sa stal legendárnym asi skôr kvôli tomu, aký je kontroverzný než kvôli jeho nespornému priekopníctvu. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s japonskými režisérmi). ()
Obávám se, že Rašomon pro mě bude zlomovým bodem v kauze Kurosawa. Jestliže mě totiž tolik vychvalované dílo, které má sotva hodinu a půl, téměř unudilo k smrti, není pro mě asi Kurosawa ten pravý. A nejde tu jenom o "zábavnost". Rašomon mi ve všech směrech přišel jako průměrný film, který sice staví na, v té době, originální myšlence, ale v tom jeho síla začíná, ale i končí. Je mi líto. 5/10 ()
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kurosava opět vypráví středověký příběh, či spíše subjektivně podané příběhy o mordu pocestného a zjišťování viny, o lžích svědků a obviněného a hledání pravdy. Černý déšť umocňuje pochmurnou atmosféru vyprávění a vražda ožívá 4x jinak pokřiveně a pokaždé lživě. Na rozdíl od Rudovouse jde o příběh temný, jen se slabým světélkem na konci. Hudebně potěší orientální verze Bolera použitá v klíčové scéně. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5434-rasomon/videa/ ()
Nedůvěra byla po válce obrovská, což se v tomto období promítlo do hodně japonských filmů. Rašomon patří mezi skvosty i v rámci Kurosawovy filmografie. Dokázal tu dokonale vystihnout charaktery postav a struktura vyprávění i vizuální stránka je vypiplána k dokonalosti. Jak moc je příběh geniální mi došlo až po čtvrtém nezaujatém (pravdivém?) líčení oné události, po které jsem si zpětně promítnul předchozí verze a došly mi v plném rozsahu motivace postav. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (28)
- Prapůvodní námět k povídkám „Rašómon“, „Nos“ a „V houštině“ pochází ze sbírky „Kondžaku monogatari“ z druhé poloviny 11. či z počátku 12. století. Příběhy jsou zde vyprávěny velmi stručně a jsou vlastně jen faktickým záznamem neobyčejné, zajímavé příhody. (džanik)
- Aby liják proti světle šedé obloze vynikl, přimíchali tvůrci do vody inkoust. Je to i vidět na dřevorubcově tváři těsně před koncem deště. (džanik)
- Režisér Robert Altman nazval tento film vizuálnou básňou a označil ho za najlepší Kurosawov film. (Kristusazapad)
Reklama