Truman

Príjemný film z bohatej filmografie najlepšieho argentínskeho tvorcu súčasnosti, Ricarda Darína. Tu je jeho postava zranitelnejšia než obvykle, aj tak však na vás dokáže zapôsobiť svojim zmierením s osudom a tým čo naňho čaká. Pôvodne som čakala, že film sa bude uberať trochu iným smerom a že prichádzajúci kamarát z Kanady bude aktívnejší a ukecanejší, nakoniec som ale sklamaná nebola. Film by ste neoznačili za čistú komédiu ani za čistú drámu, stojí niekde na polceste medzi oboma žánrami a z každého si berie trošku. Rada som sa prostredníctvom Trumana opäť raz prešla madridskými uličkami a barmi. (23.03.2016)

Sympatická dvojica R. Darín a J. Cámara spravili všetko pre to, aby smutný príbeh Juliana „zobrazili“ čo najlepšie. Na ich „herecké divadlo“ nemám ani slovo, ale na scenár a réžiu už áno. Silný a smutný príbeh bez výraznejších emotívnych momentov. Osobné hodnotenie: 71% (***) (20.07.2017)

Hybnou silou tohoto melancholického filmu jsou Ricardo Darín a Javier Cámara, kde jeden je sice ze Španělska, druhý z Argentiny, ale dohromady jsou oba charismatičtí tak, že tenhle film o ničem naprosto parádně vyrovnají svými dialogy ze života a o životě. Mně to ke kvalitám filmu naprosto stačilo. Na dialogovky jsou Španělé opravdu mistři. (30.06.2017)

Zaujimava drama postavena na rozhovoroch par ludi v ktorej sa riesi bliziaca sa smrt hlavneho hrdinu. Vzhladom na temu prekvapi, ze sa film nesnazi o prehnane citove vidieranie, ale po väcsinu stopaze ma celkom pohodovu atmosferu a obcas nie je nudza ani o vtipnu situaciu. Paradoxne mi prave trochu toho citoveho vydierania, ktore by mi vohnalo slzu do oci chybalo, pretoze ma nakoniec film nedokazal vôbec dojat. Aspon par vyhrotenejsich scen by bodlo. Takto to pôsobi prilis vlazne. Najviac sa mi pacilo kamaratstvo medzi dvoma hlavnymi postavami. Z hercov najviac vynika Ricardo Darín. Vysledkom je prijemny film na jedno pozretie. Skoda, ze sa take filmy netocia aj u nas. 6/10. (29.10.2016)

Dvě hodiny mluvících hlav s prakticky statickou kamerou. Bylo by to asi k nepřežití kdyby ty dvě mluvící hlavy nebyly Ricardo Darín a Javier Cámara. Takhle vás to na konci i trošku dojme. Pořád to je ale jen ultimátně konzervativní dramedie. To, že se stala španělským filmem roku mi jen potvrzuje mojí domněnku, že letos to zde žádná filmová sláva nebyla, rozhodně ne taková, aby se prosadila výrazněji i v zahraničí. O tom, jak dynamicky točit dvě mluvící hlavy se podívejte ve filmu The End Of The Tour. (17.02.2016)