poster

Hovory s TGM

  • anglický

    Talks with TGM

    (festivalový název)

Drama / Historický

Česko, 2018, 80 min

Režie:

Jakub Červenka

Scénář:

Pavel Kosatík

Kamera:

Jan Malíř

Producenti:

Jakub Červenka
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Majkak
    ***

    Martin Huba a Jan Budař jsou výborní, oldschoolový vizuál ladí s celkovým pojetím filmu. Jinak se tam neděje vůbec nic, kromě jejich vzájemného dialogu, tedy spíš Masarykovy dominance a Čapkova uctivého naslouchání. Čapek je až moc submisivní, čímž pádem nejprve mdle reaguje na Masarykův zákaz vydat knihu, aby ho pak tak nějak neslaně nemastně přiměl změnit názor. Masaryk se naštěstí dobře poslouchá a má jiskru, chybí tomu ale emoční napětí.(18.10.2018)

  • Matty
    ****

    Hovory s TGM vás vycházkovým tempem, bez vyloženě rušivých momentů a snahy o velké drama provedou myšlenkovým světem prvního československého prezidenta. Vyprávění směřuje hlavně do minulosti obou postav, ne směrem vpřed. Zápletku podobně jako ve filmech Richarda Linklatera (nebo Erica Rohmera) nesou především dialogy, v nichž dojde na národnostní otázku, náboženství, sebevraždu i ženy. Díky poměrně přirozeným hercům (zejména Martin Huba) a kameře Jana Malíře (akademický formát + barvy připomínající staré kolorované fotografie) je povídání dost živé i bez vytváření napětí pomocí otázek, na něž bychom čekali odpovědi. Můžeme se akorát ptát, komu jsou určena srdíčka, která Masaryk během úvodních titulků kreslí; otázka, zda Masaryk dá Čapkovi svolení k vydání Hovorů, kterou je celý film rámován, plní spíš funkci MacGuffinu a film se nesnaží postupným vršením argumentů dojít k jejímu zodpovězení - to přichází jaksi mimoděk a slouží hlavně k uzavření vyprávění. ___ Všem nemusí sednou knižně znějící dialogy, které odpovídají spíše tomu, jak by se dva myslitelé Čapkova a Masarykova formátu bavili na stránkách knihy (po pečlivé editaci), nikoli při neformálním přátelském setkání, ale když přijmete, že jde o mediální konstrukty obou mužů (což je také jedno z témat, k němuž se film opakovaně vrací a které mu přidávají na formální sevřenosti), o jejich lehce idealizované verze, o nositele nadčasových (což bylo pro Kosatíka zřejmě klíčové slovo) idejí, nemusí jít o zásadní překážku v přijetí filmu. Hovory s TGM jsou navíc založené na určitém napětí mezi symbolem a skutečností, mezi dokumentární bezprostředností a mediálním zkreslením. Projevuje se jak v Masarykově odmítání rolí, které mu přisuzuje Čapek (i národ, spatřující v něm „tatíčka“), tak v rozporu mezi zaměřením na přítomný okamžik a výtvarnou stylizací, která nám brání přijmout příběh jako něco autentického a plně se do něj ponořit. ___ Očekávám, že pro mnohé půjde jen o další díl Českého století, navíc bez Sedláčkových „šrapnelů“ (jejich absence mi ovšem vzhledem k vlídnému tónu, zaměření na prosté okamžiky namísto velkých dramat vyhovovala), případně o zfilmovanou rozhlasovou hru (obrazová složka ve skutečnosti hraje podstatnou roli), pro mne šlo o vzácně vyrovnaný, inscenačně velmi dobře zvládnutý film pro kina s jasným a přesvědčivě naplněným záměrem. 75%(19.10.2018)

  • HonzaBez
    *****

    "My Masarykové jsme strašní..." Tenhle film strašný rozhodně není. Především je postaven na velmi záhodné koncepci Pavla Kosatíka, scénáristy Českého století, ukázat Masaryka jako člověka z masa a kostí. To se nejvíce projevuje ve chvíli, kdy Masaryk prozrazuje Čapkovi svoje tajemství o vztahu s Oldrou Sedlmayerovou,a diskutuje s ním poměrně otevřeně o půvabech fyzické lásky. Ale jsou zde i některé další momenty, které Masaryka svým způsobem demytologizují. Jde hlavně o Masarykův vztah s Čapkem, který zde rozhodně není tak harmonický a vřelý, jak jej člověk může třeba vnímat při čtení knihy Hovory s T.G.M nebo i z filmu Člověk proti zkáze. Četl jsem rozhovor s Pavlem Kosatíkem, v němž tvrdí, Masaryk Čapkem ve skutečnosti pohrdal za to, že se tak absolutně přizpůsobil jeho vizi a že jej považoval vlastně za slabocha. Budařův Čapek rozhodně jako slaboch nepůsobí, ale stejně mě napadlo, zda si zrovna jej coby představitele Čapka nezvolil režisér Červenka i proto, že jej lidé tolik nevnímají v poloze dramatického herce a spíše jako někoho, kdo častěji ztvárňuje různé "směšné figurky". Budaře rozhodně nelze srovnávat s Josefem Abrhámem v jeho z mého pohledu legendárním ztvárnění Čapka v již zmiňovaném Člověku proti zkáze. Ale směšně rozhodně nepůsobí. Spíš s ním má člověk tendenci ve chvíli, kdy se mu dlouho nedaří Masaryka přesvědčit, aby souhlasil s vydáním jejich společné knihy, soucítit. Onen (patrně jen fiktivní) konflikt obou protagonistů ohledně vydání Hovorů s T.G.M přitom dává filmu přeci jej jakýsi dramatický rámec. Jinak je to totiž veskrze novodobá konverzačka plná moudrých Masarykových i Čapkových výroků na rozličná témata. Tu spolu dotyční řeší náboženství, tu historii vzniku Československa a jindy zabrousí do Masarykova dětství, když se Čapek (marně) snaží od Masaryka dozvědět jeho pocity z toho, že o něm někteří šíří zvěsti, že je nemanželské dítě. V některých hlubokomyslných dialozích se člověku vybaví obdobné scény z prvního dílu seriálu České století (Velké bourání), kde Masaryka rovněž vynikajícně ztvárnil Martin Huba. Přesto si nemyslím, že by tomuto filmu spíše slušel formát televizního filmu. Hlavní zásluhu na tom, že má tento film podle mě šanci uspět i na filmovém plátně, má vynikající kamera Jana Malíře. Ta se jednak snaží oba protagonisty snímat ze všech možných úhlů pohledu, ale dokáže rovněž poeticky zabrousit i na okolí, ve kterém se celý film odehrává, ať už jde o park Topolčanského zámku či romantická zřícenina hradu. A někdy se daří toto zajímavě vzájemně propojit jako třeba ve scéně, kdy oba muži kráčejí na boso po louce. Celkově tak za mě velká spokojenost. Těžko asi zatím říct, jak na tento film zareagují svou návštěvností čeští diváci. Dnes jsem ale v kině rozhodně neseděl sám, což ve mě vyvolává dojem, že by to i z diváckého hlediska nemusel být úplný propadák. A to mě coby vlastence rozhodně těší...(21.10.2018)

  • dalia
    ****

    Asi bylo předem jasné, že nepůjde o film akční, přesto mi připadal místy až příliš rozvláčný. Určitě se nejedná o knihu, kterou by bylo snadné zfilmovat, navíc každý ví, jak oba pánové vypadali, takže skutečně náročný úkol. Masaryk pana Huby mi přišel věrohodnější než Čapek, kde při záběrech zblízka bylo patrné, že se mu pan Budař v obličeji nepodobá. Při celkovém pohledu z větší dálky, určitě i díky typickému oblečení a stylu chůze, byla podoba už celkem dobrá. Oceňuji, že byly zohledněny Čapkovy pohybové obtíže dané problémy se zády. Celý film je vlastně jeden dialog vedený částečně na procházce a částečně v altánu, takže je třeba se opravdu soustředit na obsah hovoru a přiznám se, že udržet pozornost bylo občas dost obtížné, ačkoliv mám obě osobnosti i knihu Hovory s TGM opravdu ráda. Nějak mi tam chybělo více emocí, často bylo zřejmé, že autoři chtěli vložit do filmu co nejvíce citací z knihy, které jsou však přeformulovány pro potřeby knihy a nepřipomínají už autentický hovor. Když se tytéž monology vloží do úst protagonistům povídajícím si na procházce, nepůsobí to moc věrohodně, protože živý rozhovor takto nevypadá. Působí to pak, jako by herci prostě jen odříkávali scénář... Přes tyto výhrady je třeba ocenit důstojnou podobu filmu, který je tak slušným příspěvkem k výročí republiky.(21.10.2018)

  • Yahey
    *****

    Nadprůměrný film s divadelně / dramatickou hloubkou. TGM a Čapek se procházejí přírodou a jsou evidentně každý z jiného těsta, snad ani nemohou být rozdílnější. Porozumí si? Kdo z nich je osamělejší? Kdo koho potřebuje? Mladý literát Masaryka, aby se proslavil? Snad. Prezident servilniho spisovatele? To sotva, něčím takovým právě přímočarý Masaryk pohrdal. Stvořil Čapek fiktivního knižního hrdinu, morální vzor, který vlast potřebovala? A pokud ano, jaký byl Masaryk z masa a kostí? V tomto filmu se toho v letmých okamžicích dotkneme. Oba herci hrají skvostně; v mnoha chvílích "jsou to oni." Třeba když si TGM zatančí do své oblíbené melodie linoucí se z gramofonu.(21.10.2018)

  • - Natáčení filmu probíhalo nejen na topolčianském zámku, ale rovněž na zřícenině hradu Hrušov. (majky19)

  • - Herec Martin Huba již prezidenta Masaryka jednou ztvárnil, konkrétně v historickém cyklu režiséra Roberta Sedláčka České století z roku 2013, jmenovitě v epizodě Veliké bourání (1918). (majky19)

  • - Stejnojmenná knižní předloha Karla Čapka „Hovory s T. G. Masarykem“ vznikala během roku 1928 a byla vydána u příležitosti oslav 10. výročí založení Československa. (majky19)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace