Zrno

Film Zrno je piaty film od režiséra S. Kaplanoğlu , ktory som videla . Je trosku iný, ako ostatne jeho filmy , odbočuje od režiséroveho obľúbene zameranie na Tureckého vidieku, ale zachováva všetky prvky , typické pre jeho filmy- perfektná kamera , krásne dlhé zábery, spojenie nádhernej hudby /Mustafa Biber/ a charizmatického Jeana Marca Barra. Trilógia Vajce, Mlieko a Med ma očarila , ale dostal ma jeho film Angel's Fall (29.11.2017)

Filmu sa nedajú uprieť kvality. Kaplanoglu sa vracia s novým filmom a je iný ako jeho predchádzajúce. Postapokalyptický príbeh, ktorý je divákovi prezentovaný ako hranica medzi realitou a snom funguje len do určitej miery. Hoci po formálnej stránke sa filmu nedá veľmi čo vytknúť - je to funkčné turecké sci-fi, po tej významovej stránke to už trochu kolíše. Stalker od Tarkovského mal hútnejšiu atmosféru a silnejší význam. Hoci sa v tomto prípade nejedná o hlúpy film a je plný významov, nedá sa mi vnímať film ako do značnej miery nedivácky. A pritom mám rád vyššie spomínaného Tarkovského a nemám problém ani s Lynchom, ktorý si ide väčšinou svoje - divák/nedivák. Akosi sa mi len nedarilo ponoriť do toho sveta. Do jeho naliehavosti. Scény s kyselinovým dažďom, vrecami pôdy a putovanie dezolátnou krajinou sú spravené perfektne. Dokonca aj Barr ako hlavný predstaviteľ je v rámci príbehu funkčný. Len taký ten wow efekt zo začiatku sa začne vytrácať veľmi rýchlo. Stále si ale myslím, že sa to oplatí vidieť. (22.12.2019)

Film v počiatkoch budí záujem, predstavuje zaujímavú postavu v zosobnení Barra, vydávame sa na púť do neznáma... tu to začína ísť z kopca pri frázach, ktoré omieľa Cemil, a ktoré už dnešného diváka nevedia až tak zaujať. Pri dlhých záberoch, čiernobielom obraze určite nejedného diváka napadne, že sa rejža inšpiroval Tarkovským a hlavne jeho Stalkerom. Záver som až tak nepochopil, ale dojem sa ustálil kdesi v strede. (13.12.2017)

[vzpomínky na LFŠ] Z těch dvou tří tureckých filmů, co obvykle vidím za rok, získám vždycky dojem, že tahle země trpí vzácnou kombinací umělecké nepůvodnosti a zároveň izolovanosti. Tadydlencto Zrno například působí jako projekt někoho, kdo v osmdesátých letech viděl kompletního Tarkovskýho a pak čtyřicet let žádný film. Výsledek je pak pochopitelně dosebezahleděná zaprdlost s občasnými zájezdy až někam k Jaroslavu Duškovi. (03.08.2022)

Naléhavost sdělení černobílé ekologické postapokalyptické vize zničené Země, kde nic neroste, je silně tlumena skutečností, že při sledování jsem se dost nudil. 1) Po snímcích Vejce, Mléko, Med přichází 54letý turecký scenárista, režisér a producent Semih Kaplanoğlu (zde i podíl na střihu) s filmem Zrno._____ 2) Alegorické pojetí 18. súry koránu (Jeskyně) o 110 verších je vpravdě mezinárodním dílem._____Natáčeli ho na třech kontinentech (Anatolie, detroitské opuštěné automobilky a ocelárny a dále záběry z Bonnu, Bochumu, Kolína (německého), Wuppertalu a Düsseldorfu) v angličtině._____Herci jsou opravdová směska: Němec s americkým otcem a francouzskou matkou, Rus, Bosňan, Rumunka, Belgičanka, Japonec, Švýcar či Angolan._____ 3) Film působí (a má působit) "divně". Černobílý negativ považuje režisér za nejlepší cestu k propojení různorodých prostředí, počasí a nálad. Toporná angličtina spolu s nejasnou činností na plátně působí, jak má. Inspirace Tarkovským je zřejmá._____ 4) Kdybych se tak nenudil, ocenil bych snímek lépe. (23.08.2018)