Don't Make Grandpa Angry
Režie:
Karel LamačKamera:
Otto HellerHudba:
Eman FialaHrají:
Vlasta Burian, Čeněk Šlégl, Adina Mandlová, Hana Vítová, Václav Trégl, Jan W. Speerger, Theodor Pištěk, Mariana Hellerová, Ljuba Hermanová, Antonín Vaverka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Přepis divadelní hry E. A. Longena V tlamě velryby (z repertoáru Divadla V. Buriana). Fraška plná zápletek, převleků a všelijakých taškařic včetně jazykových parodií, to vše jen pro to, aby se Burian před kamerou vyřádil stejně jako na jevišti. Vlasta Burian zde vytvořil postavu Emana Pípy, kterého z finanční tísně má zachránit příjezd strýčka Jonáše z Ameriky. Eman měl rád Lidušku (A. Mandlová), ta si však vzala jeho bratrance Adolfa (Č. Šlégl). Eman se opije a tropí výtržnost – je odveden na psychiatrii, kde potkal dalšího svého příbuzného strýce Hanibala (T. Pištěk). Ten se zase souží pro tetu Matyldu, která však čeká na příjezd Jonáše, aby si ho vzala. Adolf si potřebuje vyřídit záležitost s bývalou milenkou (L. Hermanová), proto přemluví Emana, aby se přestrojil za strýčka Jonáše a tím odlákal pozornost jeho ženy. A tak začíná bláznivá komedie – vše končí příjezdem pravého strýčka. (Česká televize)
(více)Recenze (140)
Prvá polhodina čerpá z nemých grotesiek, potom príde na rad hovorené slovo, na ktorom bude stáť všetok vtip. Ten má svoje lepšie aj horšie chvíľky, asi najpamätnejšou sekvenciou je "vyvraždenie" celej rodiny v USA. Bohužiaľ po tomto vrchole sa príbeh už len tak trmáca do konca, keď to je síce všetko strašne bláznivé, ale už nie príliš vtipné. Na rok 1934 ale dobré....moje pocity zhrnul woody v komentári. Len tie základy nesiahajú do Číny, ale do Japonska. ()
Kouzlu černobílých filmů se nedá odolat. Ani s Burianem. Sice je moc vysoko nehodnotím, ale to jen proto, že až na výjimky byl sám za sebe, on nehrál. Improvizoval, měl své charisma, půvab, ale byl tak nějak stále stejný. Zjevem, hlasem a skoro i kostýmy. S výjimkou toho, když se za někoho převlékal. Jako tady. Už jsem někde psala, že mám raději Vítovou než Mandlovou. Navíc ty blond vlasy jí moc neslušely. Za zmínku stojí i mladá Hermanka, fakt ženská s čertem v těle. Zde vypadající tak exoticky! Chybět v téhle sestavě nemohl Čeněk Šlégl, jeden z nejlepších herců v tehdejších vedlejších rolích. Jaké to asi je, když někomu ve svěrací kazajce svačí na břiše blecha? Střihne si břišní tanec. Anife by koukala. Dědit po strýci Jonášovi chce každý, i vdavekchtivá tetinka Matylda. “To se nestydíš, nemluvit anglicky. V době, kdy každý druhý mluví anglicky?“ „No jo, ale co když jsem já ten první?“ A domovník Japonec, co to má do práce blíž, nebo činže vybíraná celý rok. A každý už umřel, a jak kuriózně, škraloup v mléku, krokodýl, vítr je unesl. Řetěz nedorozumění i záměrných fikcí se komplikuje, a skoro každý je první - skoro každý mluví anglicky. Ale pak už je trochu nucené a když přijel skutečný strýček Jonáš, oddychla jsem si. ()
Tohle je prostě bomba,není to sice nejlepší Burianův film ale je dostatečně kvalitní na plné hodnocení,ta jeho angličtina,převleky a třeba i skvělí herci v ostatních miniroličkách,viz. Trégl,Marvan a další ...to prostě nemá chybu ...."ja umdlévám " no,to by se ti umdlévalo,tady na kanapi,pěkně s sebou práskni na podlahu... Kam ji mám položit ? položte ji pod vlak :-)))))))) ()
"Do Ameriky jezděj parníky, když tam přijdeš, připadá ti všechno veliký. Je to fakticky hrozně praktický, jet do Ameriky a umět anglicky." Angličtina Vlasty Buriana umí pokaždé rozesmát, podobně jako jeho tanečky, grimasy či zpěv a různé převleky. K plnému počtu moc nechybí, protože Karel Lamač natočil vskutku perfektní komedii. Good odpoledning. Yes allright. ()
Vzhľadom na Buriana je to pre mňa jedna z jeho lepších komédií. Žiadne gúľanie očami, ale skutočne bláznivé scény, omyly, prevleky, kaskadérske kúsky, skoro ako v skutočnom blázinci. Nečakané boli scény z telocvične, Adina Mandlová na kruhoch, a celkom jej to išlo. Škoda, že záver je trochu urýchlený, akoby sa im nečakane minul filmový materiál. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (1)
- Jonáš/Eman (Vlasta Burian) říká, že bydlí v Hopfenštokově ulici. Tak se skutečně jmenovala v Praze od poloviny 19. století do roku 1952 dnešní ulice Navrátilova na Novém Městě. (rakovnik)
Reklama