Poslední semestr

Šťastná náhoda mě přivedla k tomuto filmu. Téma umírání mě vždycky zajímalo a patří také k častým filozofickým otázkám. Co může udělat s časem, který mu zbývá? Jak se promění jeho chování? A tady dostáváme příklad toho, jak to může vypadat. A to svižnou a zajímavou formou. A není to jenom o umírání. Myslím si, že je tu zpráva, která mě větší rozsah a je pro nás pro všechny. Život se má žít pořádně, protože pro něj máme jenom jednu možnost. A ta se nebude opakovat. Není to jenom o posledních pár měsících. Kdo je navíc zažije v plné síle. Jde o to podívat se zpátky a vidět, že jsme život prožili naplno a zároveň ten život byl naplněný, jak je ostatně součást mého životního kréda. O hereckých výkonech a dalších záležitostech se mi nějak moc rozepisovat nechce. Ale byly dobré. Co vnímám víc, jak patrno, je celkový rozsah filmu, který je povedl. Jinak bych se asi tak nerozplýval. (31.08.2019)

Tak trochu jiný film o rakovině, který z lidí netahá soucit, nehraje si s citovým vydíráním a ukazuje jen "epizody" z konce života jednoho profesora, velice dobře (ale ne brilantně, bohužel) ztvárněného Johhny Deppem. Scénář je výborný, nějakých zvláštně zmínkuhodných okamžiků v práci s kamerou nebo v režii jsem si úplně nevšiml, ale to nevadí. Film funguje, téma funguje a ve výsledku je to pěkný "wake-up call movie", kdy víc než o střet s rakovinou jde o střet s vlastní průměrností, vlastní fádností a rezignací na život. Palce hore, bylo to moc fajn a rád se na to podívám znovu! (09.12.2019)

Veronica: „Čo sa nám stalo, Richard?“ Richard: „Čo sa nám stalo? Život.“ Johny Depp, ako mu to pristane, miestami sa zdalo, že úloha je napísaná priamo pre neho. Možno to bol môj pocit, a teda len môj problém, že som takýto príbeh už predtým videla. Niektoré momenty boli dojímavé, naopak netradičné formy Richardových vyučovacích metód vyčarili úsmev. Dobrý film. (22.12.2023)

Johnny Depp má zřejmě patent na sympatické podivíny a i když se o něm poslední dobou po Hollywoodu  šušká, že hraje lépe na kytaru, než před kamerou, sedí mu jako pověstný hrnec na prdel.  Emočně cynické šinu si to sto-šedesát, protože cíl mé cesty už je v dohledu…..tak trochu Walter Mitty, tak trochu Americká krása, tak trochu Než si pro nás přijde, tak trochu Společnost mrtvých básníků. Dost možná už je tohle téma ošoupané ze všech stran a na první dobrou žene diváka do předem určeného kouta, ale i rakovina má někdy své dny. (10.06.2022)

Jednoduše řečeno, nabízí se nám další snímek pojednávající o tom, jak se člověk v rámci svého charakteru vyrovnává se zprávou o diagnóze rakoviny a s maximálním rokem života. Lze tedy z námětu očekávat nějaké zadostiučinění se svým životem, emoční scény, určitou rebelii, užít si co nejlépe své poslední životní dny a mnoho dalšího s tímto stavem spojených. A s některými těmito věcmi se tady v podstatě setkáme, jen to poněkud postrádá vážnost a odlehčenou zábavnost. Až to vytváří dojem, že byl na vše Wayne Roberts, stojící za scénářem i režií, až moc opatrný. Snad aby nechtěně nepřeskočil do trapnosti nechtěného. Těžko posoudit. Snímek tedy vypráví vše, co má v úmyslu, ale celou dobu jakoby se nad celým konceptem vznášela obava, že tomu zkrátka chybí něco podstatné. Nerozhodné je to i co se týče žánru. Drama? Lehká komedie? No, art už určitě ne. Johnny Depp v hlavní roli se snaží být ve své vážnější roli uvěřitelný, ale také mu to moc nejde. Zkrátka a dobře, myšlenka byla dobrá, ale bohužel to nějak sklouzlo do ztracena. (13.02.2020)