Chatrč

Film co se dost špatně hodnotí - koukl jsem na něj ze zvědavosti. Po filmový stránce je to samozřejmě nesmyslně ubohý (teda já si to docela užil jako komedii). Po stránce ideologický to není tak děsivý jak jsem čekal, což bylo dost příjemný překvapení. Určitě příběh je něco jako Odstíny šedi (The Shack) ve stahu k Twilight sáze (Bible) - což je asi dost nefér přirovnání (hlavně co se Bible týče), ale co už. V záplavě klišé jako je "byl to vše jenom sen (near dead experience)", bůh je žena (v tomhle případě černá žena a indiánský stařík), rasově a genderově vyrovnaný ansámbl (v dnešním postmoderním světě zjevně nezbytnost) a stovky dalších se dá nalézt zkousnutelný systém morálky a návod k přístupu k životu v kontextu "new age" křesťanství. Ta poslední část mě v momentech až překvapila. Zdá se, že křesťanství tak jak ho prodávají církve už moc nejede a snáz se odvolává na boha jako odsuzovače církví a jen čistého milovníka svých projektů. Musím uznat, že kdybych věřil tak bych určitě byl velkým fandou poselství tohoto filmu. Jako ateista musím, ale jen pokyvovat hlavou nad neuvěřitelnou složitostí, které morální hodnoty vyvstávající z křesťanství přinášejí. Problémy, které ve světě bez boha jsou triviální a prozkoumatelné rozumem jsou ve světě Svaté Trojice komplexní problémy s dalekosáhlími dopady na jedincův světonázor a to mi přijde jako strašný množství práce. (05.01.2018)

No to si pridu zasa na svoje chorobni "ateisti", ktori zo zvlastneho nepokoja duse ktoru "nemaju", dokola kukaju "nabozenske sracky/agitky" a potom tu grcaju svoje rozcarovanie, ze im to zasa raz nic nedalo. Vazeni, toto nie je "krestanska agitka na Boha" - je tam kopu nehoraznych chobotin, ktore s krestanstvom NEMAJU NIC spolocne. Film uvadza Boha ako cernosku; celkom je potesitelne, ze nie je este aj lezbicka, to by zodpovedalo dnesnemu duchu. Tato cernoska vyprava kdeco laskyplne, napr. ze Jezis je dobra cesta k Bohu, ovsem podla Pisma Jezis je JEDINA cesta k Bohu, teda ak sa nemodlime k somarikovi, telatu alebo posvatnej krave, kedze vsetci a vsetko je dnes vlastne relativne a potazne rovnako dobre, lebo mame rovnake prava a sme rovnaki salati. Cernoska dalej vyprava, ako Boh po cloveku vlastne nic nechce, coz je dalsia hovadzina. Ani sa nedivim, ked takyto dojak natocia, ze zaryti satanasi sa tu rozculuju. Ja to nejdem hodnotit, asi zamer bol dobry, ale dopadne to asi tak dako podobne, ked z lasky k cloveku vezmem skalpel a odperujem mu slepak, no ved som celkovo sikovny a chcem mu len dobro a mam pravo a vsetko je vlastne dobre, no tak preco by mal pacient zhebnut vsakano.. (26.10.2017)

Tento „nářez“ bych určitě nedoporučoval divákům, jako jsem já, tedy absolutním neznabohům, fanatickým ateistům a rouhačům nejhrubšího zrna, neboť ti by mohli, stejně jako já, dostat během těch více než dvou hodin, několik epileptických záchvatů, smrtelných křečí a dočkat se hromadného odumírání mozkových buněk. A naopak, spokojené bude jistě publikum, pro nějž je kostelík druhým domovem, místní kněz tím nejhodnějším a nejpřítulnějším strýčkem a jenž je hluboce přesvědčeno o tom, že pokud vám nějaký zvrácený hovado unese a brutálně zavraždí malou dceru, a vy, aby jste se tím netrápil a srovnal se, tak stačí tomu perverznímu zmrdovi odpustit před bohem a hned se vám uleví, stejně jako zde ústřednímu hrdinovi, v charismatickém podání Sama Worthingtona, u kterého ale nemám vůbec tušení, proč se upsal právě této pobožné agitce a neskrývaného náboru nových oveček. Doufám ale, že to byli čistě jen peníze a ne jeho přesvědčení o smysluplnosti a výpovědní hodnotě filmu. Úvod zápletky je ale jinak docela emočně silný a dramatický, nicméně ve chvíli, kdy se Worthington setkává s „Bohem“, a to je poměrně dost brzy, tak pro mě ten film v tom okamžiku skončil a já vlastně pak už jen sledoval naprosto nesnesitelné, nepochopitelné a ve své podstatě choré žvatlání, ze kterého jsem vůbec netušil, co tam vlastně postavy pořád dokola řešili, a to co vyřešili, tak to byly perličky, prostě magorismus nejvyššího kalibru. Já na to ale neměl ani trochu žaludek, to co se tu odehrává, to je destrukce zdravého myšlení, a jen jsem se díky této podívané utvrdil, že cokoliv spojeného s jakoukoliv vírou v Boha, či s jakýmkoliv náboženstvím, je slabé a nemocné, takže já bych to prostě zakázal a vymýtil, jelikož lidem pak z toho stejně akorát jen jebe, právě jako hlavnímu hrdinovi zde. Po filmařské stránce by si každopádně Chatrč zasloužila možná i průměrné 3*, ovšem za ten obsah bych si musel přestat vážit sám sebe, kdybych dál víc než jednu, a i to je moc! Proti takovémuto vymývání mozků se musí totiž zkrátka bojovat. Božský hnus!!! (07.02.2020)

Film určite nie je určený militantným ateistom a vyznávačom toho, že sme nič len hlina, po nás už nič nie je a vlastne žiadna spravodlivosť neexistuje. Ale na druhej strane nie je určený a priori len kresťanom, vychutnať si ho môžu aj všetci fanúšikovia filozofie a rozjímaní nad tým, ako to vlastne v živote je. Veľmi silná je tu hlavná myšlienka odpustenia a neposudzovania. Tento snímok svojou formou nedáva veľmi na výber. Buď ho budete uznávať ako prínosný, alebo ho pošlete priamo pod zem. Nie je nič medzi tým. Film je plný duchovna, múdrostí, možno nie pre každého, ale prináša v návale vo filmoch večne opakujúcich sa tém niečo nové. (20.06.2017)

Jak Sam Worthington víru našel... Vědět, o čem to je, vyhnu se tomuhle filmu obloukem. Takovou náboženskou agitku dokážou natočit snad jen Američani a ještě se stopáží 132 minut! Chybou bylo, že jsem si přečetla jen obsah, kde o tom, jakým směrem se to zvrhne, není ani slovo. Měla jsem si přečíst i pár komentářů, abych byla v obraze. Jedna hvězda za slibný začátek, kdy to ještě vypadalo nadějně, pak už jen blá, blá, blá a titulky. (05.10.2017)