Místo splněných přání

„Vy neznáte slitování!“ - „Stejně jako vy všichni.“ Naprostými cizinci si Genovese nasadil laťku vysoko, ale ustál to se ctí. Podobně jako předchozí snímek se vše odehrává jen na 1 místě, vládnou dialogy a herecké výkony. Zpočátku je navíc divák v poměrně těžké pozici, vyvalí se na něj kvantum postav a on se v nich musí zorientovat. Ale právě dávkování informací je zde výborné, člověk si začne skládat takové puzzle; kdo co musí udělat, proč je to ochotný podstoupit a jak se tím dotkne někoho jiného. Pravidlo je jasné; nemusíš to udělat, ale pak se tvé přání nejspíš nenaplní, takže ber, jinak nech být. Postavy se začnou postupně vybarvovat, měnit svá původní přání, pochybovat samy o sobě, a to mě moc bavilo, díky čemuž mi film i poměrně rychle utekl. A tím se dostávám ke 2 záporům. Neuspokojivému konci a nezvládnuté hudbě (udělat záměrně naoko nepasující soundtrack by mohlo být fajn u filmu, který nesází na tajemno…u The Place je to spíš na škodu). Skončím proto pouze na silných 4*, těším se nicméně na další režisérův počin. (16.12.2018)

Hodně mi to evokovalo mou oblíbenou knihu od Stephena Kinga - Nezbytné věci. Pan Gaunt jako nemilosrdný obchodník s lidskými dušemi mi hodně připomínal záhadného muže ztvárněného Valeriem Mastandrem. Byl tam i takový ten nádech tajemna a čehosi nadpřirozeného, kouzelného, co mám na filmech velice ráda. Co by člověk pro "své dobro" neudělal, že? Takovéto sondy do lidských charakterů mě baví, 88%. (06.12.2018)

Nepamatuji si, kdy bych se u tak čistě komorní a minimalistické záležitosti tak dobře bavil. Styl Paola Genoveseho mi evidentně sedí, a přestože byli Naprostí cizinci naprosto jiným filmem, rozbor lidských charakterů byl v obou případech dokonalý. Tady rozhodně nešlo o žádné mirkodušínovství (naštěstí), tady každá postava naplno odkryla svou vnitřní svini, nebo s ní alespoň svedla tuhý boj. Film postrádal akční scény, ale z některých rozhovorů mi nebylo moc dobře po těle. (30.04.2021)

No, ten film má rozhodně velké ambice sdělit nám něco o nás, našich přáních, našich hránících a závěr, tedy pokud jsem ho pochopil dobře se mě moc líbil. Ovšem v těch lidských minipříbězích mě přišlo jako kdyby popíral sám sebe, já teda bohužel nevím jestli jsem to celý vyložil dobře s tím jak se lidi zachovají a jaký to má následky, ale pokud ano, tak to nebylo úplně cajk. Ovšem Paolo umí na malém prostoru opravdu velké divadlo, to zase každopadně. (30.04.2021)

(26/2023) / Čakal som od Genoveseho trošku vypointovanejší a údernejší film. Znovu sledujeme dosť originálny nápad, ale prevedenie tentokrát zaostáva za geniálnym Perfetti sconosciuti. Filmu strašne nesedelo, že opustil tradičnú trojaktovú štruktúru, a podľa mňa filmu chýba úvod aj záver. Celý 'dej', či skôr v tomto prípade konverzácia je vcelku jednoliata a ani záver neponúkol výraznejšie emócie alebo dramatizáciu. Konverzačky mám rád, ale v tomto prípade som teda pár krát na hodinky pozrel. (6/10) (15.03.2023)