Metropolis

Ty čtyři hvězdičky jsou jen z pohledu dnešního diváka, z hlediska dějin kinematografie jasných ***** !! I po téměř osmdesáti letech je "Metropolis" výjimečným zážitkem a pochybuju, že na tom ubíhající léta něco změní (i kdyby jen kvůli kouzelné atmosféře německých mezititulků)...MITTLER ZWISCHEN HIRN UND HÄNDEN MUSS DAS HERZ SEIN. (21.03.2005)

Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli. (02.07.2007)

Výborný film, naprosto dokonalá vizuální stránka přebíjí i hodně dobrý děj. Některé scény jsou opravdu dechberoucí (oživování robotky nebo smrtka máchající kosou). Samozřejmě že k tomu patří přesná hudba. Herecké výkony jsou takové naivní (jak je u těhle filmů zvykem) ale opravdu se tam hodí. Prostě skvělá podívaná. (25.03.2006)

Metropolis je dnes oprávněně ta nejklasičtější klasika. Když pominu poněkud utopistický děj (scénář napsala podle své knihy tehdejší Langova manželka. Filosofie jejího literárního počinu odpovídala své době, ale již tehdy byla kritikou naprosto odsouzena.), zůstávají i po téměř osmdesáti letech od svého vzniku vynikající triky. Znám mnohem mladší filmy, jejichž triky dnes působí směšně, v lepším případě nostalgicky. To rozhodně není případ Metropolis, z které čerpá snad každá druhá sci-fi, co kdy byla natočena. (24.01.2005)

"Prostředkem mezi hlavou a rukama musí být srdce." ________ Kdo by neznal alespoň název futuristického eposu a jednoho z nejikoničtějších filmů němé éry - 'Metropolis'? Přeci jen jde o dílo, které mělo zdaleka největší impakt na vědeckofantastický žánr, a jež fundamentálně ovlivnilo nejeden popkulturní proud a inspirovalo nejeden kultovní film. Pro většinové publikum jsou nejpravděpodobněji známé scény z legendárního videoklipu k songu Radio Gaga od Queenů, který na 'Metropolis' v kvintesenci symbolicky odkazuje.... Ovšem problém nejčastěji tkví v tom, že ne každý 'Metropolis' reálně viděl - existuje totiž ihned několik oficiálních i neoficiálních verzí snímku, a samotná kompletní kopie originální verze čítající na svou dobu neuvěřitelných 150 minut byla nalezena a restaurována až v roce 2008. Každopádně samotná narativní premisa snímku je velmi jednoduchá, až schematická - děj se odehrává v dystopické budoucnosti ve fiktivním velkoměstě ovládaném vrstvou aristokratů, neboli Vyvolených - a zatímco Vyvolení si užívají radostí života v takzvaných Zahradách věčnosti, hluboko v podzemí se rozkládá město dělníků, kteří obsluhují obří stroje, zajišťující blahobyt 'těm nahoře'. Posléze se rozpoutá kolotoč intrik a melodramat, jenž doprovází všemožné zvraty, a který sebou nese univerzalistickou, ba přímo utopickou myšlenku - kritiku industrializace a kosmopolitního elitářství, která se posléze zvrhne do pacifistický parafráze na tehdejší socialistický tendence (?) - toť otázka. Pakliže ano, režisér Fritz Lang chtěl divákům vzkázat, že ideálem třídního boje není násilná revoluce, ale vzájemná spolupráce (srdce) mezi buržoazií/trhem (hlava) a proletariátem/dělníky (ruce) - ve snímku je tak zároveň intenzivně přítomen motiv legendy o Babylonské věže, rajského místa, kde všichni lidé odlišných kultur žijí mírumilovně pospolu.... Ve výsledným resumé nejde ani moc co vyčítat filmu, kterej je starej nejmíň devadesát let, a který se tak obsesivně vyžívá v megalomanské vizi režiséra Langa - jmenovitě v secesní architektuře která je zosobňena v podobě gigantických kulis a interiérů. Navíc, natočit něco tak velkolepýho, poutavýho a komerčně náročnýho v roce 1926 chce fakt koule. Přesto se téměř stoletý stáří znatelně podepisuje na tom, jak diváci 'Metropolis' mezigeneračně vnímají - nejsnáze je tak může jedině odradit vliv německého expresionismu, jelikož prezentace herců je velice teatrální a klade důraz na až patetický vyjádření emocí - tedy expresi. Kolem a kolem jde ale o povinnou četbu pro všechny cinefily, která si bezpochyby zaslouží status kultu. (16.08.2021)