Zoe

Drake Doremus sa opäť sústredí na vzťahy, city, emócie. Vsádza do sveta technického pokroku - takzvaný syntetickí ľudia sa stávajú čoraz dokonalejšími a hranica medzi nimi a ľuďmi je veľmi tenká. Vytvára, ako vždy, osobitú atmosféru - tentokrát je všetko snové, pomalé, omamné, aj vďaka hypnotizujúcej hudbe. Dokážu roboti cítiť? Zamilovať sa? Alebo je to iba veľmi reálne pôsobiacia substitúcia? Léa Seydoux je nádherná a svojím čarom dotvára celý film. Doremus však načrtol aj fascinujúcu paralelu ľudských citov, zúfalej túžby milovať. Vytvoria kvôli tomu drogu, ktorá má navodiť pocity prvej zamilovanosti. Po jej odznení zostáva iba prázdnota - túto dejovú líniu však nedoťahuje dokonca, je skôr pozadím celého príbehu. A tak mám znovu pocit, ako aj pri predošlých filmoch pána režiséra, že svoj potenciál stále ešte skrýva. Akoby ho nechcel ukázať svetu! A tak zostávam pri tesných troch hviezdičkách, i keď sa ma snažil presvedčiť aj mojou obľúbenou skupinou, ktorá tu zahrala rovno dvakrát. (25.07.2018)

Na film jsem narazila náhodou a proto jsem neměla žádné informace dopředu a tedy žádná očekávání. Dala bych 3 hvězdičkyy, ale oproti jiným filmům mnou ohodnocených 3 hvězdami mi to přišlo nefér. Navíc jsem ani neuvažovala, že bych se na film nedodívala. Což si zaslouží hvězdiček 5! A proto - 1 hvězda za nápad, 1 hvězda za celkový výběr castu a vizualizaci, 1 hvězda za Ewana, 1 hvězda za Thea, 1 hvězda za to, že jsem vůbec nepoznala Christinu Aguileru, přestože jsem ten samý den viděla Varieté, a mé osobní stržení hvězdy za nerealistický závěr ¯ \ _ (ツ) _ / ¯ (11.10.2019)

Studené jak čumák robotického psa. Love story mezi tvůrcem a jeho umělým výtvorem (trochu incestní, ne?) je mělká a roztáhlá. Spíš jsem z toho měla dojem, že je to o chlápkovi, který začne ze vztahu couvat ve chvíli, když se ukáže, že jeho vyvolená má i nějaké ty chybky (což se v životě děje velmi často, bez ohledu na to, jestli dotyčná je robot, mimozemšťan nebo obyčejná holka). A místo ženy (androidky) pak dá přednost jiné, která s ním jen spí. Ve filmu je to doslova, ale vyznívá to nezáměrně ironicky. Snímek se vyznačuje dlouhými záběry na polocelky a detaily hrdinů – hodně suchopárné. Otázku, co je to vlastně lidství, film jen lacině nadhodí, ale nijak neřeší, natož aby přišel s vlastní odpovědí. Pokud vás zajímá tohle téma, tak líp se k němu postavil i Frankenstein. SHRNUTÍ: Kterak si vyrobit přítelkyni. (24.03.2021)

V té sci-fi rovině pro mě Zoe selhává, protože ten koncept, že se podaří vytvořit plně myslící a cítící bytost je velmi, velmi naivní. Na druhou stranu mi to vadí mnohem méně, než sledovat další klišé s frankenstainovským komplexem. Jenže Zoe nebyla jako sci-fi ani zamýšlena. Proto je především v první půli, pro mnoho lidí nudně předvidatelná. A dokonce to primárně není vztahová romanťárna, byť je druhá polovina sladkobolná a trochu jako z červené knihovny. Takže proč se mi to vlastně líbilo? Zoe nabízí možnost vcítit se a nechá vás rozvíjet svá vlastní proč a co kdyby... . Já viděl film o hledání. O lidské touze mít pod kontrolou to, co námi nejvíc zmítá...naše emoce, city. O strachu, že se láskou zase zraníme a tentokrát už to bude trvalé. A taky o způsobech, jak se tomu vyhnout a o tom, že někdy prostě musíte zavřít oči a skočit. No...když já, starý cynik jsem tam viděl tohle...zajímalo by mě, který tupec sesmolil obsah, který tady visí. Polovina toho není pravda a uvádí Zoe jako přiblblou béčkovou romantiku. Ano, třeba na kousek jako je Ona, sice tento film nemá, ale vyzněním a poselstvím, zase tak daleko není. Ta čtvrtá hvězda je za výkon Léa Seydoux a Ewan McGregora. (19.06.2020)

Drake Doremus zpracovává ve svých filmech stále dokola jedno a to samé téma. Lásku mezi mužem a ženou, která je z různých důvodů nevhodná či zakázaná. V Breathe In je to láska mezi otcem od rodiny a mladou výměnnou studentkou, v Equals nepřeje vztahu sama společnost a v nejnovější Zoe zkoumá možnosti soužití člověka a "replikanta". Doremusovy snímky mě pokaždé něčím zaujmou a ač se vždy jedná o poměrně minimalistickou a uměřenou podívanou, dokážou předat docela silné emoce. Zoe je však pro mě osobně asi nejstudenější ze zmiňovaných filmů a chvílemi spíše vypadá jako hodně povedený studentský projekt. Závěr dojem naštěstí poměrně zachraňuje, nicméně i tak osobně považuji Zoe za asi ten nejslabší Doremusův kus. 5/10 (31.10.2018)