Režie:
Jonah HillScénář:
Jonah HillKamera:
Christopher BlauveltHrají:
Sunny Suljic, Katherine Waterston, Lucas Hedges, Na-kel Smith, Olan Prenatt, Gio Galicia, Ryder McLaughlin, Alexa Demie, Harmony Korine, Jerrod Carmichael (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Kalifornské slunce, holky, mejdany, skejt a parta starších kluků, do které by hrozně rád zapadl. Tohle je prostě léto všech velkých poprvé, na které Stevie nikdy nezapomene. Tím spíš, že ho prožívá v polovině devadesátek – neopakovatelné době, jejíž atmosféru Jonah Hill (Vlk z Wall Street, Superbad) ve svém režijním debutu dokonale vystihl, hudbou počínaje a módou konče. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
US kmeny 90's - díl skateboardová subkultura. Celovečerní americký nezávislý návrat do devadesátek, tak autentický, že tomu bylo přizpůsobeno vše, téma, kostýmy, hudba, všechny ty propriety oné doby, mizanscéna, dokonce i formát obrazu. Zaostřením na skateboardovou komunitu to trochu připomíná Legendy z Dogtownu, důrazem na pouliční kulturu i sociální aspekt zase třeba rané filmy Spikea Leeho, ale jednoznačně nejvíce z toho čni opravdu skvěle provedený pokus popsat ten složitý přechod mezi dětstvím a dospělostí, složité období pre/puberty, formování osobnosti i hledání si svého místa ve společnosti, i přes (autenticky) vulgární jazykový projev film citlivý a empatický... Opravdu povedený režisérský celovečerní debut Jonah Hilla...kdo by to do něj byl řekl... Fuckshit ()
Tak to se Jonahovi hodně povedlo! Mám velkou radost, a to zvlášť proto, že se teď nějak hodně dívám na nové/novější filmy a většina mi připadá tak špatná, až si občas kladu otázku, jestli filmaři zapomněli, jak se dělají (pořádné) filmy a nebo jestli je chyba na mém přijímači. Zvlášť obdivuhodné mi připadá, jak velmi jistě pan debutující autor ví, co ukázat, co neukázat, kde přesně střihnout, co vyslovit, co nevyslovit. Fantastickou oporu má v perfektně zvolených hercích. Sunny Suljic mi připadal skvělý už v Zabití posvátného jelena, a tady jenom potvrzuje, že to nebyla náhoda, že dokáže utáhnout i hlavní roli a že dokáže přirozeně ztvárnit i tak komplikované emoce, jaké by u některých "dospělých herců" člověk stěží pohledal. Lucas Hedges navzdory minimálnímu prostoru jede jako drak, u něj se opravdu těším, v co se vyvine v budoucnosti, protože si vybírá samé zajímavé a vyzývavé projekty, a řekla bych, že on a asi Timothée Chalamet potáhnou nastupující generaci na svých bedrech, pokud se někde něco nepokazí. U Katherine Waterston mám poprvé pocit, že do své role přesně patří a je v ní skvělá, což je super, protože v každém jiném projektu, který jsem s ní viděla, mi byla extrémně nesympatická. Kluci z "gangu" byli taky skvělí, zvlášť Na-kel Smith, ale to souvisí hlavně s tím, že jejich role byly přesně a civilně napsané. Zároveň mi přišlo super, že film se nijak neutápí v té aktuálně tak populární nostalgii po osmdesátkách a devadesátkách. Využívá dobu jako zasazení příběhu, ale nedělá z toho samoúčelnou fetiš. V tom nejvíc pomáhá hudba tím, že kombinuje rapery a Nirvanu na pozadí s atmosferickou hudbou, která to celé aktualizuje a "znadčasovává". Zkrátka a dobře, velká radost. ()
já tyhle Coming of age filmy nemám moc rád,takže asi nedokážu naplno docenit,že se Hillovi dokonale povedlo na plátno přenést onu esenci devadesátek.V tomhle ohledu není mid90s absolutně co vytknout.Bohužel ale příběh o hledání sebe sama u hlavního hrdiny nepřináší nic extra objevného a v mých očích tomu nepomůžou ani fajn herci,ani velmi dobrý soundtrack...60% ()
Tady stojí že co se týče žánru jedná se o drama/komedii. Komedie to prosím vás není. V Pátku 13. se člověk taky usměje, když nějakému trdlu skončí mačeta zaseknutá v hlavě a rozhodně bych jej neoznačil za horor/komedii. Omlouvám se, ale musel jsem se k tomuhle vyjádřit, protože pak Devadesátky spadnou žebříčkově do komedií a tam rozhodně nepatří. Takže jednoznačně drama. Mladý Steve neví kam patří, vždy tak nějak kouká po starších a když se mu nedostane uznání u staršího bráchy vyrazí přímo do ulic. Samozřejmě má to štěstí že se zkamarádí s jednou tuze odrzlou partičkou stejkáťů a divák tak nějak tuší že to nemusí dopadnout happy endem, protože Steve skotačí na pěkně šikmém prkýnku. Nejsem a nebyl jsem nikdy stejťák, nicméně Jonah Hill prokázal tolik režisérského umu a za pomoci parádního soundrtacku, snadno zapamatovatelných a jasných charakterů dodal snímek, který u mě vystřelil pocitově dosti vysoko. Hrozně bych si přál mít jako bráchu Raye, ale Fuckshit skvěle topil pod kotlem. 75% ()
Režijní prvotina Jonaha Hilla, která se snaží být výpovědí určité generace a určité doby. Nám mladším a geograficky jinde narozeným zde bude chybě troška toho osobního vztahu, ale věřím tomu, že se v tom generace Američanů, kteří prožili pubertu uprostřed devadesátek, daleko více najde. Většina neznámých obličejů působí zajímavě a celkový feeling je takový až dokumentární. Zároveň ho dobře doplňuje hudební stránka filmu. Osobně mi vadila eskalace hlavního hrdiny, která mi přišla až příliš přehnaná. Celkový dojem to ale nezkazilo a tenhle feel-good film jsem si dost užil. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (13)
- Natočené na 16mm film. (dwdb)
- Jonah Hill prozradil, že když byl ve stejném věku jako Sunny Suljic, také jezdil na skateboardu. (Tet.Ew)
- Členy skateboardové komunity, pohybující se okolo místního obchodu s prkny na kolečkách, hrají neherci, které Hill našel přímo v ulicích Los Angeles. (ČSFD)
Reklama