Velký den Františka Koudelky
Joachim, Put It in the Machine
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (755)
"Náš ústav, pane Hudečku, se vám mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření, k jakému dochází maximálně jednou za deset let." Ukázka (STS Chvojkovice - Brod): http://www.youtube.com/watch?v=6AE-nGAdE-I&feature=related ()
Přestože je v tomhle filmu řada úžasných momentů a míst, z herectví neherectví Luďka Soboty je mi spíše trapno. To není skvělý výkon hereckého profesionála, ale zcela autentický projev naprostého amatéra, jehož "herectví" sice ve své době zazářilo nikoho a nic nevykrádající originálností, ale který bez jakéhokoli dalšího vkladu, v podobě skutečné schopnosti ztvárňovat filmové či divadelní role, časem nutně značně omrzí, jak ostatně dokládá jednoznačně sestupné hodnocení filmů v nichž si ještě Sobota stihl zahrát před tím, že producenti definitivně pochopili, že žádný comeback Luďka Soboty nepřijde přijít už ani omylem... ()
První z cimrmanovských vesměs úspěšných filmů sedmdesátých a osmdesátých let minulého století přinesl již tehdy špičkovou podívanou a hned celou sérii zapamatovatelných scén a zlidovělých výroků. Výborné je i základní téma - venkovský dělník v Praze - i konfrontace prvních projevů managerské kultury (víc se o ní začalo u nás mluvit koncem šedesátých let). Stejně dobrým nápadem bylo prolnutí cimrmanů s ypsilonisty a klasickými herci. Pro mne osobně je velkým zážitkem "falešná kočička" Věra Ferbasová, jejíž tetička nepostrádá rozkošnou prvorepublikovou výstřednost, v níž cítím úsměvnou čapkovskou vlídnost všedního dne. Co proto tu také dostává iracionální víra ve vědu. Sečteno a podtrženo: crazykomedie se vším, co k tomu patří. Nezbývá mi než v úctě stanout před nesmrtelnými díly Japonce Uko Ješity, která nešlo přehlédnout. I "malá" velikost má totiž svůj nepřehlédnutelný formát. ()
Neskutečný Luděk Sobota exceluje zřejmě ve své nejlepší roli. Jeho František je sympatický mládenec a je mi líto, že se kvůli Gregorkovi ani pořádně nevyspí... Díky Svěrákovi, Smoljakovi a Lipskému už ale vím, že až budu chtít někdy zničit svého konkurenta, sundám Donalda z toho lustru a dám si trojfázový trénink v STS Chvojkovice-Brod. Jediným mínusem je děsný synťákový helikon. To už nemohli onu ikonickou znělku nechat někoho zahrát na normální tubu?! ()
Jeden z mnoha skvělých námětů cimrmanovské dvojice Svěrák - Smoljak je stále aktuální kritikou moderních technologií, které nepokrytě manipulují duševním stavem člověka v ryze kontraproduktivním směru. Plejáda nesmrtelných a dnes již legendárních scének, dialogů, výstupů a samozřejmě hereckých výkonů mění JÁCHYMA v jedno z nejsvěžejších děl normalizační kinematografie. Osobně pak oceňuji zářivý, i když bohužel vlastně jen meteoritní comeback někdejší star prvorepublikového filmu Věry Ferbasové coby nádherně roztomilé svérázné tetinky. Nestárnoucí titul. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (99)
- Dva hlavní protagonisté z fiktivního filmu „Šerif nemá odpoledne čas“ jsou René Přibil (šerif) a Jaroslav Tomsa. Věta „Slezte z toho lustru, Donalde“ je nepochybně jednou z kultovních hlášek české kinematografie. (Robbi)
- Streda 27.9. bola v roku 1972, teda nie v roku vzniku filmu 1974. (mikinko51)
- Původní scénář začínal mottem: "Neukazuj dlaně cikánce. Plivni si do nich a ukaž sám, co umíš. - Mark Twain". O mnoho let později, v literárním vydání práce, autoři komentovali, že "Mark Twain nikdy nic takového nenapsal. Citát jsme si vymysleli, abychom schvalovatelům usnadnili pochopení hlavní myšlenky scénáře." (NIRO)
Související novinky
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
František Peterka 1922 - 2016
Ve věku 94 let zemřel herec František Peterka. Narodil se do rodiny bankovního úředníka a modistky. Narozdíl od svých kolegů, kteří museli v rodině bojovat o své místo na divadelních prknech, u něj… (více)
Reklama