Happy End

Obdivuhodný experimentálny pokus, ktorý rovnako vyžaruje úsmev, nech by ste jeho chronologickú postupnosť brali spredu alebo zozadu. Sarkazmus strieda čierny humor a doby manželstva, ktorá "končí" na úplnom konci, je iba začiatkom druhej polovici života, ktorý pripútate do manželského zväzku (a môže dopadnúť čuduj sa svetu aj takto). Zaujímalo by ma, ako celý tím vykonával technické operácie a ako bol film viazaný na sebe v rámci natáčacieho procesu. Originalita rozhodne nechýba. (01.06.2018)

Jedna z nejoriginálnějších komedií všech dob! Jak dokážou věci dostat úplně jiný smysl, jen když se pustí pozpátku. Sice jsem se ze začátku trochu ztrácel, než jsem si zvykl a přesně pochopil, jakou hru s námi vypravěč hraje, ale brzy jsem na ni přistoupil a skvěle jsem se pobavil (hlavně narození tchýně a tchána se nadmíru povedlo). (23.04.2007)

Roztomilá hříčka s příjemně krátkou stopáží. Protože kdyby to natočili Amíci jako tříhodinovej epos, jak mají ve zvyku, nebylo by to stravitelné. Takhle je to velmi příjemná podívaná, o které budete ještě dlouho přemýšlet. Happy End vyžaduje zvýšenou pozornost, protože v opačně pojatém ději se i dialogy odehrávají pozpátku a jestliže otázka následuje až za odpovědí, můžete se snadno ztratit v ději. Přesto i v tomto pořadí, kdy cítíte logickou návaznost, občas i v opačném sledu vykrystalizuje z dialogů kouzelná hříčka, nad kterou jen žasnete; scénář musel dát nepochybně dost práce. Scéna, kdy žárlivý manžel likviduje byt a milence své ženy, je odkazem k němé grotesce. V 60. letech by to byla otřepaná scénka, ale v tomto pojetí je neodolatelná. A nakonec, je příjemné podívat se na mladou Jaroslavu Obermaierovou v době, kdy ještě nehrála uštěkané domovnice. (05.01.2009)

Vynikající experiment, kdy se před námi vyvíjí jeden lidský život od samotného konce(smrt) až k začátku(dětství). Stěžejním bodem filmu jsou dialogy, které díky tomu, že se odvíjí pozpátku, jsou poněkud absurdní, ale často taky velmi komické. Snímek náročný na pozornost, ale určitě stojí za to, během koukání ji udržet. (19.10.2008)

Důkaz o tom, že česká filmová pokladnice skutečně může schovávat znamenité perly! Někomu se může jevit svou kriminální zápletkou morbidně, ale v tom je právě to kouzlo, protože celý film jde pozpátku a v podstatě dává smysl v obou směrech! Absurditu podtrhují právě ony interpretace obrácených scén. Například ve scéně, kdy při chronologickém přehrání porcuje Vladimír Menšík svoji mrtvou manželku do kufru, ji naopak zde, v oné reverzní podobě, skládá dohromady. Každá scéna, tak dostává naprosto jiný rozměr a působí o to víc komicky. Vůbec bych takový experiment za minulého režimu v českém filmu nečekal, klobouk dolů pane Lipský! (13.09.2013)