Všechno nejhorší 2

Popravdě se mi do dvojky moc nechtělo, protože první díl mi moc nesedl. Kupodivu dvojka nebyla tak špatná. Nevím jestli je to tím že od jedničky jsem očekával daleko víc a od dvojky kterou jsem si pouštěl spíš z povinnosti jsem zase nečekal vůbec nic a tak mohla jen překvapit. A to se taky stalo. V prvním díle mi byl osud Tree tak nějak u prdele. Ve dvojce už jsem s ní začal soucítit. Dvojka je sice míň hororová, víc Sci-Fi ( přístroj ) ale za to je rozhodně vtipnější ( různé způsoby sebevražd ). Nestává se to sice moc často aby bylo pokračování lepší než první díl ale tohle pokračování ( alespoň v mých očích ) je rozhodně zábavnější. Závěrečný titulky naznačily pokračování. No jsem zvědavej jestli se někdy ten třetí díl " upeče ". (28.04.2020)

Happy Death Day 2U je poznání méně zbytečným pokračování, než by se mohlo zdát. Přichází totiž s relativně uspokojivým vysvětlením všech událostí prvního dílu, které onehdy původní snímek postrádal. Na druhou stranou je důležité říct, že se ani tak nejedná o horror, ale o zábavnou sci-fi smyčku, kde je hra na vraha až na posledním místě. Opět je zde nejsympatičtější Jessica Rothe, a její kreativita při jednotlivých sebevražedných kouscích. Jinak film zásadně nevybočuje a jedná se o ničím neurážející průměr. Hodnocení tomu také odpovídá. (28.02.2019)

Jednotka bola dosť dobrá, dvojka udržala úroveň, trošku síce pokulháva, ale dám jej aspoň priemer, lebo z toho, čo som videl za posledné 3 dni sa mi zapálil očný nerv. Jessica Rothe síce stále vyzerá ako vystrašený pes a z diaľky ako Mischa Barton, ale ono to vôbec nevadí, ten Japonec bol vystrašenejší. (28.03.2019)

První díl, byl docela zajímavá variace na Hromnice v hororovém podání, kdy se hlavní hrdinka snaží přijít na to, proč ji v den jejích narozenin, někdo brutálně zabije a ona si dá repete. Druhý díl jde jinou cestou a horor vystřídalo sci-fi. Bohužel je druhý díl méně zábavný a celá jeho premisa je dost nezajímavá. (16.11.2020)

Co to kurva ale už vopravdu se okamžitě zastřelte. Jestli se samotný syžet snaží přenést na diváka flustraci hrdinky z toho, že se den co den ocitá ve hrozně nasvíceném světě plném naprosto nesvéprávných, nezábavných pitomců (děkan!), který neustále musej něco pít, žrát a plácat u toho úplně strašný nesmysly, tak můj potlesk nemůže být pomalejší. Ono to tak samosebou není, protože se bavíme jen o úmorně pitomém předstírání zábavy, které je natočené jako sitcom pro lidi, kterým přijde seriál Big Bang Theory vtipnej. Například tři čtvrtiny filmu jsou polodetaily na tváře v tak úzkém ostřícím pásu, že kdyby herec pohnul hlavou o 5 cm dozadu, stal by se rozmlženým růžovým flusancem. Je to bolestivě nezábavné, přehrané, nevtipné a odfláknuté i z hlediska svého vnitřního univerza. Českej název je zároveň recenzí. (29.05.2019)