King Skate

Tohle mi strašně připomnělo mojí oblíbenou knihu Kmeny 0 o subkulturách za socialismu. Každá z nich si jak rostlinka v dusném temném pralese komunismu hledala tu svoji skulinku ke světlu, které bylo příslibem svobody a normálního života... Některé ze subkultur to měly těžké, jiné tak nějak záhadně proplouvaly pod bedlivými zraky komunistických funkcionářů prakticky bez povšimnutí či zákazů a represí. Pokud vím i z vlastní zkušenosti, leckdo se mohl se svými zájmy skrýt pod křídly ČSTV, kde například pod zkratkou TOM (turistický oddíl mládeže) fungoval nejeden téměř skautský oddíl apod... proto mne zaujalo, že pod stejnými křídly byli schováni i skejťáci. Díky velkému množství amatérských autentických záběrů na tehdejší klání a pokusy ovládnout to prkénko s kolečky dnes dokument získal nenapodobitelný feeling let osmdesátých což vše skvěle umocňoval vhodně zvolený hudební podkres. Překvapilo mně, že jedním z matadorů a sakra dobrým byl i mladý Petr Forman. Když si uvědomím, že tento sport šel zcela mimo mne už tenkrát (kamarád ale jezdil) i dnes, je s podivem jak moc mne dokument bavil. Znovu si uvědomuji, že jsem si zase u sledování řekl, že ti komunisté vlastně byli v něčem dobří. Nutili (nechtěně pochopitelně) lidi improvizovat. Dělat z ničeho neskutečné věci. Často jen podle kreseb s neuvěřitelným elánem si nadšenci razili cesty omyl - pokus a stavěly lodě, rogala, skateboardy atd... Nikde nic nešlo koupit, člověk musel být šikovný, nebo mít šikovného známého. O to větší pak byla radost z díla. Dnes? Konzum vše zalil a většinu těchto aktivit pohřbil, koupit si dnes můžete vše a klidně 1000x když na to máte. A tak si říkám, že přemíra blahobytu, ta vysněná meta těch co nemají, nemusí být nakonec to pravé. Koneckonců se na tom shodli i pamětníci v dokumentu. Dávám tedy za 5 otoček na U rampě. Líbilo se mi to ! * * * * * (06.06.2019)

Zřejmě jsem letos neviděl film s takovou živelnou energií (blízko k němu ovšem má, také tematicky, Léto). Osmdesátiminutová testosteronová jízda bez zpomalování (malá proměnlivost tempa ovšem při střízlivé stopáži nikdy nezačne být únavná). Na konci uvěříte, že absolutním vyjádřením svobody v nesvobodných časech byla jízda na skejtu. Režijně, resp. dramaturgicky jde (stejně jako hudebně) o dost punkovou záležitost, která sice sem tam zaměří pozornost na určité téma, ale žádnou pevnější strukturu, díky níž byste dostali ucelený přehled o skejtování za socialismu, nemá. Hlavní je zakusit pocit volnosti. Díky charismatickým skejťákům a mixu bravurně sestříhaných archivních záběrů (skvělé jsou kontrasty necenzurovaných amatérských záběrů a koženého oficiálního pohledu na věc) a téměř neutichající hudby, to je velmi snadné i pro člověka, který nemá rád pivo, na skejtu stál poprvé a naposledy cca v pěti letech a příčí se mu, když je ženám přidělována role pohledných pasivních zpestření mužských aktivit. Za to, že jsem díky filmu objevil písničku Superden, tvůrcům děkuji a zároveň je nenávidím, protože to už z hlavy nedostanu. 80% (07.09.2018)

Zaujímavý dokument mapujúci československú skate scénu. Donedávna sa mi pod týmto pojmom vybavilo Neberte nám princeznú a scéna s mladým Žbirkom v nevkusnom svetri. Bol som ale príjemne prekvapený. Dokument okrem mapovania prináša rozhovory s tými, ktorí túto scénu budovali, a to doslova. V duchu "čo nezoženieš, to si vyrob" vznikali kolieska na skate zo starých pukov alebo sa prekresľovali designy. Prekvapil aj fakt, že komanči sa k skaterom stavali relatívne pozitívne. Dobové spravodajstvo a hudba ale pôsobia fakt komicky. (23.05.2023)

Miluju veškeré formy sportu, kde se člověk přilepí nohama k prknu a jede. Skateboarding odmalička jakbysmet. Roztékám se při vzpomínce na unikátní filmový zážitek s Legendami z Dogtownu, sleduju našeho současného skejťáckého ambasadora Maxima Habance a nepohrdnu jakýmkoli formátem, který se tímto sportem zaobírá. Přímo na tento cenami ověnčený dokument jsem se opravdu těšil, jsem vděčný za všechny záběry z kolébky této pouliční rebélie pod nadvládou socialismu, nic víc jsem si ovšem neodnesl. (16.04.2019)

Hodně jsem se na to těšil, takový téma má obrovskej potenciál. Přišlo mi ale, že se celej tvůrčí proces tak trochu schoval za to, co bylo řečeno delegací před premiérou: "Tuhle partu je hrozně těžký ukočírovat, jsou fakt crazy.". Takže to vypadá, jako kdyby se úplně rezignovalo na jakejkoliv pokus o koherentnější scénář, spíš tu jsou takový dost solitérní příběhy (formou "mluvících hlav") o tom, jaký to tehdy bylo fakt mejdlo. Hodně se o tý párty žvaní, ale ten feeling z toho nedostaneš. Srovnání s Tohle není Kalifornie se prostě nejde ubránit. King Skate se to bohužel nesnaží dělat jinak, ale úplně stejně. S tim, že je slabší snad ve všem. Nemá ucelenější příběh, nemá žádnej vývoj (vzpomínky na konci jsou úplně stejný jako na začátku, takže akorát víc nudí), nezabrousí víc do komunity nebo jejich osobních vztahů (mohl to vyprávět kdejakej strejc), nemá zrovna moc pestrý archivní záběry a i zasazení do tý doby je jen hodně letmý. Jediný plus tak asi může být, že je to prostě naše, no =). Bylo to jen #docelaDobrý #aleNicVíc #mffkv (65%) (06.07.2018)