King Skate

Nejraději mám dokumenty, které mi ukáží něco, o čem vím jen velmi málo, a odkryjí mi, že kolem toho existuje (existoval) naprosto fascinující svět. Šimon Šafránek přesně tohle udělal, našel hromadu těch, co u toho byli, ti k tomu nejen řekli, ale i předvedli spoustu zajímavého, nastříhal do toho dobové záběry, naskládal k tomu skvělou hudbu (no dobře, Sloky Luboše Nováčka, pardon, Kroky Františka Janečka jsou spíš z dnešního pohledu zajímavé:)), a výsledek mě přivedl k dojmu, že jestli bude Meky aspoň z poloviny tak dobrý jako je King Skate, tak má Miro Žbirka letos Zlatého Slavíka jistého;) Atmosféra svobody a revolty, atmosféra hovězí představy nesmrtelnosti, atmosféra vědomí, že to už nejde zopakovat, bomba. 90% (18.06.2020)

Zřejmě jsem letos neviděl film s takovou živelnou energií (blízko k němu ovšem má, také tematicky, Léto). Osmdesátiminutová testosteronová jízda bez zpomalování (malá proměnlivost tempa ovšem při střízlivé stopáži nikdy nezačne být únavná). Na konci uvěříte, že absolutním vyjádřením svobody v nesvobodných časech byla jízda na skejtu. Režijně, resp. dramaturgicky jde (stejně jako hudebně) o dost punkovou záležitost, která sice sem tam zaměří pozornost na určité téma, ale žádnou pevnější strukturu, díky níž byste dostali ucelený přehled o skejtování za socialismu, nemá. Hlavní je zakusit pocit volnosti. Díky charismatickým skejťákům a mixu bravurně sestříhaných archivních záběrů (skvělé jsou kontrasty necenzurovaných amatérských záběrů a koženého oficiálního pohledu na věc) a téměř neutichající hudby, to je velmi snadné i pro člověka, který nemá rád pivo, na skejtu stál poprvé a naposledy cca v pěti letech a příčí se mu, když je ženám přidělována role pohledných pasivních zpestření mužských aktivit. Za to, že jsem díky filmu objevil písničku Superden, tvůrcům děkuji a zároveň je nenávidím, protože to už z hlavy nedostanu. 80% (07.09.2018)

Na tu (logickou) nekvalitu původních materiálů, které ještě neodnééés čas, a na tu občas trochu rychlejší střižnu, než by si zasloužilo, je to velmi povedené. Soundtrack nakopne; rozumím té kampani na českém kikstartéri nebo kde to bylo. Lednička na závěr je pecka. Stárnem, ale v duši zůstaneme mladí, možná se stínem parodie sebe sama... ale tohle je nám klukům přeci vlastní. Palec nahoru! [80%; 2018-09-22 Kino Světozor] (23.09.2018)

Mít sk8 (čti skejt) bylo zcela nepochybně ve městech gr8 (čti grejt) a kůl, ale na dědinách, vesničkách chcete-li, se jednalo o něco co se sektávalo s nepochopením a hlavně o něco co na vísky až tak neproniklo. Čili vzpomínám jak tehdá před léty si bratranci dovezli skejt, tak to bylo něco na co jsem se neodvážil vstoupit. Dokument nahlíží do skupiny lufťáků, kterým tento životní styl učaroval a kteří pod rouškou nadvlády komunismu objevili v Čechách svoji vlastní Ameriku, též svobodu... celkově zajímavá reportáž o něčem o čem se dodnes příliš nemluví. Spolu s punkovou hudbou celkově příjemné sledování. (19.04.2019)

Miluju veškeré formy sportu, kde se člověk přilepí nohama k prknu a jede. Skateboarding odmalička jakbysmet. Roztékám se při vzpomínce na unikátní filmový zážitek s Legendami z Dogtownu, sleduju našeho současného skejťáckého ambasadora Maxima Habance a nepohrdnu jakýmkoli formátem, který se tímto sportem zaobírá. Přímo na tento cenami ověnčený dokument jsem se opravdu těšil, jsem vděčný za všechny záběry z kolébky této pouliční rebélie pod nadvládou socialismu, nic víc jsem si ovšem neodnesl. (16.04.2019)