Nahá pastýřka

Jeden z legendárních českých kriminálních filmů v černobílém hávu. Snaha kriminalistů odhalit vraha ve spojitosti se snahou o objasnění záhady obrazu Nahá pastýřka v zámeckém prostředí jsou tím pravým nábojem a díky výbornému scénáři udrží divákovu pozornost a napětí po celou dobu filmu. Filmu vévodí vynikající herecké výkony Vladimíra Menšíka a hlavně pak Bohumila Šmídy, v té době hodně obsazovaného do různých podobných kriminálek právě do role Pacínka. Vzhledem k atmosféře, která by se dala krájet, výbornému hereckému obsazení a ruku v ruce s ním k parádním hereckým výkonům nelze hodnoti jinak než plným počtem bodů. (15.11.2005)

Jednání prvé: Státní zámek prolezlý šejdíři. Podívejme na ně, na kunsterei. Milostivá paní sem, milostivá paní tam. Neudělají krok, aniž by neprovedli nějaký ten vykutálený kšeftík, západní valuty jim čouhají i z uší, to vše přímo pod nosem esenbáka Menšíka, který má na zámku asi služebnu. (Omdlení jediného poctivce nikoli při pohledu na mrtvolu, nýbrž na zjevení Nahé pastýřky, je v této situaci zcela logické.) Jednání druhé: Protřelá šejdířka chce zítra ráno emigrovat a tak si dá s otravným somrákem schůzku už na dnes večer? Nota bene na dobu, kdy potřebuje tajně odebrat obraz? Pak ji nenapadne nic lepšího pro klidný odjezd než se pokusit ho zapíchnout? Nota bene vlastního bratra? Nu, dobře jí tak, krávě. Jednání třetí: Nejprve to vypadá na nejdementnější vraždu v dějinách české kriminálky. Pak se to sice překvapivě zkomplikuje a celý průběh vyšetřování skýtá velmi sympatickou společenskou zábavu. Ovšem závěr je ještě promyšlenější než úvod - jednání čtvrté: Jakže? Vrah si má po veřejné inscenaci falešného doznání myslet, že případ je uzavřen? Jakže? Oba obrazy jsou k disposici, ví se, která bije a on si má myslet, že proklouzne s tím správným? Jakže? On si to dokonce opravdu myslí? A nakonec kapituluje pod tíhou takových důkazů, jako je nesprávná expertíza a umaštěná kapsa? Nehledě na to, že je divákovi už dopředu prozrazen tím, jak pronáší své „to vám blahopřeji, pánové“ (zhruba 1:01:07). Tak tedy hvězdička za v tak lehkém filmu nečekaně kvalitní ochutnávku tehdejších herců. Vyšetřovatelům to docela pálí, ačkoli vypadají jako z půjčovny. Podezřelí jsou zajímavější. (Ovšem Shakespeare před dvěma sty lety, to snad ne, pane Munzar.) Druhá hvězdička specielně pro pana Pacínka („...pan Pacínek napsal hipotéza s měkkým i, ano?“ „To je těžký, já nemám ucelené klasické vzdělání.“) v podání skvělého Bhm. Šmídy. Jinak další dobový film, v němž zní z rádia Karel Gott. (21.08.2011)

Komentáře tady miluju. 70% - to ukazuje na vcelku mimořádné dílo. Málokdo zde zdělí něco konkrétního. Někdo napíše, že se skvěle bavil. ??? Cože? Ten film je děsný a nezachrání to ani zcela slaboduchý casting s obsazením Vladimíra Menšíka v podivné roli vyšetřovatele - esembáka. Nejenže tady nic nefunguje v rámci žánru detektivky, ale neexistuje napětí, humor, přesah... Kdybych se chtěl masochysticky týrat, pustil bych si film někdy ještě jednou. Never more - A. E. P. (04.12.2016)

Svižná, dobře natočená a slušně vymyšlená detektivka. Vladimír Menšík s Janem Skopečkem vyšetřují na zámku Ronov vraždu jedné zaměstnankyně a ztrátu hodnotného obrazu Nahé pastýřky. I když se kolem vyšetřování ztráty obrazu točí takové ty galerijně-umělecké kecy, tak to bylo zajímavé, jak se zbavit obrovského obrazu. Nejvíce ovšem vynikal Karel Höger coby kastelán hradu a velký znalec umění, který všemu rozuměl. [1739. hodnocení, 94. komentář, 70%] (22.09.2020)

Jedna určitě z těch povedenějších českých kriminálek o dvou mordech, ztraceném obrazu a jednom malém divadle. Vyšetřující skupina v čele s Janem Skopečkem je doplňována už od začátku kapitánem Vladimírem Menšíkem, který se zasloužil především v úvodu filmu o krásné herecké vystoupení a okořenil svým živelným herectvím celý film. Navíc nejde jen o suchopárnou detektivku, sem tam je nám nabídnut i humor, čehož si také jako divák musím cenit. Hudba: Štěpán Lucký (26.09.2009)