Jelenice

“Mým snem je, abychom chodili po ulici a nepotkávali žádné jiné bundy.” Bonny a Clyde by Q. Dupieux. Nejde jim nefandit, takovým normálním zabijákům. Chlápkovi a jeho bundě ze stoprocentní jelenice. Neváhej a toč, tohle se prostě musí vidět! ___ Q. Dupieux mě tímto filmem utvrdil v přesvědčení, že ho mohu považovat za tvůrce s nejsvobodnější fantazií. Některé nápady jsou zkrátka za milion, resp. přebíjejí všechno ostatní! Nevěřil jsem, že jedním z nich by mohla změna šatníku, teď už věřím! 90 % [dafilms] (17.06.2023)

Mám pocit, že ač mě Dupieux strašně baví, tak jeho filmy asi nikdy snadno nerozlousknu. Přemýšlím ale, jestli v tomhle snímku občas neprobleskuje nějaký pokus o autobiografii a reflexi jeho tvůrčí metody. Myslím především scénu, v které se mladá ambiciózní střihačka (Haenel) zeptá George (Dujardin), jestli ta bunda z jelenice je hlavní protagonista jeho filmu a jestli symbolizuje krunýř do kterého se schováváme, abychom se chránili před vnějším světem. Na tenhle pokus o racionalizaci jeho blouznivého vztahu s bundou George polichoceně odpoví: "Myslíš, že by to mělo být o tomhle? Možná, že je to o tomhle." A ona překvapeně dodá: "Ale to ty jseš ten, kdo to ví." A George jen kouká a střih. Možná je to takový po pomrkávání směrem k divákovi, takovej náznak, jak by asi vypadal rozhovor s Dupieuxem. Možná. (10.05.2020)

Jelenice je jedna z nejnepředvídatelnějších a nejtrhlejších komedií roku. Zpočátku se tváří velmi nenápadně a volí pomalejší tempo. Dekor je promyšleně laděný do světlejších tónů hnědé, šedé a béžové barvy, což může působit trochu mdle, ale s Dujardinovym outfitem to perfektně ladí. Ten nesmíme opomenout... vždyť jeho bunda je druhou hlavní "postavou" filmu. Jejich společným snem je být jedineční. A právě v tu chvíli se vláčná komedie mění v mrazivou a absurdně zběsilou jízdu. Postupně se k bundě přidává klobouček, boty, kalhoty, rukavice, a rázem je Dujardinovo outfit přímo vražedný. Ani Carrie Bradshaw nemá takový styl. Nakonec nesmím zapomenout říct, že slibuji, že už nikdy v životě nebudu nosit bundu... (06.02.2020)

"Mým snem je, abychom chodili po ulici a nepotkávali žádné jiné bundy." Je trochu škoda, že si Georges nesehnal taky někoho přes color grading, kterej tomu úplně chybí. Možná ale i díky tomu záměrnýmu amatérismu působí celá zápletka tak vtipně, přestože je o evidentně psychicky narušenym jedinci. Nečekaně výbornej bizár! (17.03.2021)

Georges si jako náplast na rozchod s manželkou koupí na inzerát jelenicovou bundu za několik tisíc € a navrch dostane digitální kameru. Georges pak chodí po zapadlé horské vesnici a pyšní se svou novou bundou. Tu tak miluje, že si jí začne natáčet, dokonce s ní muví a bunda mu při vhodné příležitosti sdělí, že její sen je být jedinou bundou na světě. Vzniká plán jak bez peněz, za pomoci místní mladé barmanky / střihačky, zajistit, aby nikdo jiný nikdy nenosil bundu a Georgesova buda se stala tou jedinou vyvolenou, když mu manželka zablokovala bankovní účet. Tak jako hlavní postava pracuje se starou kamerou, tak samotný obraz kombinuje barevné schéma starších Dupieuxových filmů s občasným rozostřením navrch. Celý film stojí víceméně na Dujardinově schopnosti zahrát člověka, o jehož minulosti se divák nedozví téměř nic, a který ztrácí kontakt s realitou a udělá cokoli pro naplnění svého iracionálního snu. Budete se bavit pokud přijmete koncept filmu, který je postaveny na nepřemýšlení o realistických následcích chování hlavního hrdiny - čili ať si Georges dělá co chce. Následný "úklid" není součástí komediální pointy filmu, tak si s ním nelamte hlavu. [Rakkautta&Anarkiaa] (21.09.2019)