Posedlost

Filmy líčící příběh chlapa, kterému jednoho dne přeskočí a rozhodne se riskovat celý svůj život kvůli téměř neznámé ženě, mám moc ráda. A ještě větší oblibě se u mě v posledních třech letech těší Jeremy Irons, který působí jako by byl pro role výše zmíněných přímo stvořen. Moje očekávání před francouzským filmem Fatale byla tedy vysoká a o to větší následovalo i zklamání. Nedá se popřít, že sexuální scény jsou tu realističtější než v 95% toho, co jsem kdy viděla, a že odvaha Ironse, který se nejednou objeví v záběru nahý, byla v 90. letech nezměrná (nutně se nabízí srovnání s Lolitou). Bohužel všechno ostatní na mě působilo strašně strojově. Chápu, že vášní posedlý muž nebude se svou milenkou rozebírat teorii relativity, ale proč ti dva spolu za dvě hodiny prohodili asi deset vět, je pro mě záhadou. Chybělo mi tu nějaké napětí, vášeň, emoce; dvojice, která se za dvě hodiny filmu, kdy proběhne víc jak pět milostných scén, pomalu ani nedostane k polibku, je prostě z mého pohledu silně divná. Nehledě na to, že mezi Ironsem a Binoche nefunguje VŮBEC žádná chemie. Nevím, jestli za to může skutečně fakt, že si prý oba herci během natáčení zrovna moc nerozuměli, ale pokud cítím víc erotického napětí v Lolitě, kde po Jeremyho boku hrála čtrnáctiletá dívka, nutně mě napadá, že je tady hodně věcí blbě. Fatale rozhodně není špatně natočený film, jen mi prostě tolik věcí nesedí (jako například ještě nezmíněná Stephenova naivita), že se buď nudím, nebo na ně zaměřuji veškerou svou pozornost. Pokud chcete vidět dobrý film podobného žánru, doporučuju pustit si radši Základní instinkt. (08.12.2009)

Strhující milostné drama muže, jemuž propůjčil smutnou naléhavost a snadnou uvěřitelnost vynikající Jeremy Irons. Poklidné bytí a bezproblémové manželství mu protne setkání s půvabnou Annou (Juliette Binoche). Bezhlavě podlehne jejímu kouzlu, nechá se strhnout spalující touhou a vášní, ve víru posedlosti slepě jedná a tím dává všanc vše, celý svůj dosavadní život, svou rodinu, práci i profesní vzestup. Fatální následky ničivé erotické vichřice jsou na dohled, milenecký čtyřúhelník nemá šanci... (07.03.2017)

Pouhé zaslepení vášní nebo osudový vztah? Evropské strhující drama o nevyhnutelnosti rodinné tragédie, kterou odstartuje nezvykle silné pouto mezi postarším vlivným politikem a mladou snoubenkou jeho syna. Herecké výkony jsou spolu s pečlivě komponovanými záběry hlavní devízou snímku. Jeremy Irons variuje dalšího hrdinu, stíhaného osudovou vášní, která chtě nechtě rozvrátí jeho dosavadní existenci s fatálními následky. Jeho charisma, stejně jako to tehdy osmadvacetileté Juliette Binoche, dokáže hravě zaměstnat divákovy smysly, extrémní citové polohy jejich postav jim bezpochyby uvěříme.. Zajímavá odbočka do komorních vod!! (25.08.2009)

Názov filmu bol naplnený naplno. Posadnutosť a vášeň medzi hlavnými protagonistami je cítiť na každom rohu. Chýbalo mi vo filme ale viac drámy, prípadne dejových zvratov. Ten zásadný príde až na samotnom konci, čo je dosť neskoro. Herecky tu jednoznačne vedie Binoche tesne pred Ironsom, napriek tomu nomináciu na Oscara dostala vedľajšia postava stvárnená Richardsonovou. Dej samotný nedáva logiku, režisér chce posadnutosť jednou ženou stvárniť tak, že chlap neváha riskovať všetko a dokonca si nedávať pozor pre svojou vlastnou dcérou a vo vlastnom dome. To je podľa mňa prehnané. (28.06.2016)

Stejně jako „odevzdaná“ Juliette Binoche vybízí Jeremyho Ironse k nevěře, vybízí předposlední film Louise Malla k psychoanalytickému čtení. Napohled banální milostný trojúhelník. Jedna žena, dva muži. Ovšem žena hledající náhradu za svého bratra a muži, z nichž jeden je druhému otcem. Převrácený oidipovský mýtus z pohledu manžela (ego), jemuž milenka (id) pomáhá znovu odhalit oficiálně stvrzeným svazkem (superego) potlačené touhy. Když se, plně ovládán pudy, své nové známosti ptá „Kdo vlastně jsi?“, snaží se někam zařadit vyvstanuvší temnou sílu, jež ho pohlcuje. Po letech společensky regulované existence nanovo objevuje sebe samého, je fascinován, nechápe a ztrácí kontrolu. Stroze vybavené, do jedné barvy laděné místo jejich setkání působí jako snový prostor. Mimo svazující instituce, mimo tížící realitu. Jemná práce se symboly (krev – rozlité víno) neodvádí pozornost od nejednoznačně vykreslených postav, muže, který kontrolu ztrácí a femme fatale, která kontrolu získává (z objektu se mění v osobnost, čím zároveň přestává být pro svého milence žádoucí). Oběti i vinicí současně. Oba zahraní znamenitě. Trochu uspěchaný úvod plně vynahrazuje ve své jednoduchosti vše-říkající doslov: realita ho dostihla, zbývají jenom zidealizované vzpomínky. 90% Zajímavé komentáře: Faidra, sportovec, JohnMiller (14.02.2020)