Bez věcí nad věcí

Fajn komedie, která sice občas uklouzává do nějakých klišé, ale odpustitelných. Celý námět je neotřelý a dobře rozehraný do celých 2 hodin a vlastně tam celkem funguje i ono "morální poselství," na které u komedií bývám spíše alergický. Dost tomu pomáhají oba kluci, který jsou fakt mega sympaťáci a jeden z nich zdatný zřejmě i za kamerou. (23.07.2019)

Kdo by čekal, že německá komedie, kde ještě pořád cejtím Pedolfa, bude za poslední měsíc to nejlepší a nejvtipnější, na co jsem mohl v pirátském webu natrefit. Jako správný gerotorent, nebo spíš torrent (ani nevím, co ty slova znamenají), tak i já bohužel jsem otrok moderní konzumační sféry. Denodenně mám plnou lednici žrádla (nějaká klobása a plesnivej sejra), mám co nosit každý den něco jiného, a nenosit pořád ty samé hadry (triko co mám na sobě, nosím už asi tejden), a mám dostatek prachů, abych si mohl kupovat každý půl rok nejnovější model Ajphounu (mám jen místo toho starý siemens, kterému ještě k tomu nefunguje klávesa na zapnutí), a mám i dostatečně rychlej internet, abych si dokázal na 100% legálně (kecám) stáhnout film, který mi přímo do ksichtu říká, že jsem ta nejhorší osoba na světě. Píčifix. Už je asi na čase, abych si taky udělal takový rádoby "celibát" bez věcí, bez kterých byl nepřežil ani den. První den - jít do centru města, bez spoďár a kaťat a uvědomit si, že exhibicionismus je dost nahovno věc, a ne každou to tak oslní, že mi ho rovnou přeblafne u knihovny, kde potkám svojí bývalou učitelku matiky. Uuh, ta krůta mi vždycky rozjasňovala pelikána. Druhý den - vynést celou lednici, rovnou i s tím smradlavým sejrem, a nechat před popelnicí, ať si místní feťák a Majsneros pochutná, já nepotřebuji konzumní trh. Mě stačí stonek cibule, která mi zrostla na podlaze, a já si můžu hezky vychutnávat dlouhé a zimní (už pomalu letní) večery. No, a jelikož 100 dní je na mě příliš moc dní (hlavně kvůli tomu, že do té doby bych dávno skapal s nedostatkem porna), takže třetí den - Finální - když jsem ztratil veškeré své cennosti a oblečení, tak si počkám až soused půjde nasekat špalek do kamen, a já přeskočím oknem, zamknu dveře a všechno totál zeseru, pomrdkuju a pochčiju, vezmu mu zbytek žrádla a jeho starou, podpálím mu chajdu do základú, a vezmu si to dom a konečně pochopím, jaký to je mít lepší život. Soused je asi milionář či co, a ta zmije lakomá mi nechce dát ani búra na pivko, takže konečně chápu tenhle "celibát". Súsede, zkusili jste taky tuhle nekonzumní čelindž? (21.05.2020)

Reziser Florian David Fitz uz nie je zaciatocnik, pozeram, ma na konte aj film nejkrasnejsi den, a ten som videl. Toto je v poradi jeho treti film, u ktoreho /tak akou tretieho albumu/ sa rozhoduje, ci je reziser schopny a talentovany alebo nie. Fitz je reziser na urovni, naposledy som bol maximalne uneseny u nemeckeho filmu Die Welle 2008. Tuna dvaja sympataci matthias Schweighoifer a Florian D. Fitz zistuju, ze najdolezitejsia vec na svete je casto kamaratstvo : 74 % (03.07.2019)

Vsadil bych boty, že když jsem v březnu strávil týden v Německu, že na mě ze všech plakátů k tomuto filmu zářila číslovka 99. Na druhou stranu je možné, že jsem si něco vyfabuloval. Námět se zasazením do dnešní doby více než aktuální, realizace se úplně nezdařila, protože se Florianovi rozběhlo ve scénáři příliš mnoho témat, z nichž ve finále nestačil uchopit ani jedno. Je obtížné napsat scénář, natočit film a ještě k tomu střihnout hlavní roli. Je to velká škoda, protože film měl nakročeno tuze dobře. Nu což, pokud nefabuluji i s čísly, v Německu slavil úspěch v návštěvnosti, a to se počítá. (20.12.2019)

Florian David Fitz se mi ukotvil do paměti nejen zásluhou Téměř dokonalých tajemství, ale rovněž i například A co třeba Adolf? a do třetice dobrých rolí můžu s radostí prohlásit, že ho budu rád do budoucna sledovat stejně jako kolegu M’Bareka. Jsem totiž jeden z mála mladých Čechů, kterým němčina vůbec nevadí a po takhle procítěných podívaných rád po filmech od našich západních sousedů sáhnu klidně častěji. [viděno na Netflixu 16.10.2021] (16.10.2021)