Černá roucha

Opravdu "divnej" film i na poměry Pedro Almodovara. Po výtvarné stránce úchvatné - jako ostatně vše z mistrovy dílny. Opět opravdu bizarní a ujeté postavy – jako ostatně většinou z mistrovy dílny. Matka představená ráda heroin (".. s marihuanou mě neotravujte, víte že lehké drogy nesnáším!"), klášter vypadá spíše jako The Factory (Pedro Almodovar ostatně zmiňoval cosi o inspiraci Andy Warholem ... ale myslel jsem, že hovoří o výtvarné stránce...) a jeho osazenstvo také připomíná spíše osazenstvo The Factory. To je fascinující, odvážné, v katolickém Španělsku velmi provokativní ... No a tím to ale také bohužel končí. Jestli má film jakýkoliv příběh či pointu (kromě toho, že šantánová zpěvačka Yolanda přišla, pobyla a zase odešla), tak jsem ji bohužel dokonale prošvihnul. Pokud byste do toho chtěli jít, film bych tedy doporučil sledovat v kvalitní reprodukci, která vytáhne výtvarnou stránku věci a rozhodně pod vlivem omamných nebo psychotropních látek! (22.02.2009)

Vždycky jsem si klášter představovala jako studené a nevlídné místo, kde jeho osazenstvo čte pořád dokola jednu knihu a kolena má otlačená od modlení. Místo, kterému je třeba se vyhnout. Ale v Madridu to neplatí a právě tady našla azyl zpěvačka Yolanda, kterou sestry nadšeně ubytují a heroinem přivítají i o kokain se rozdělí (měkké drogy neuznávají), vždyť právě ona by mohla být příslibem lepších časů. „ Už brzy bude palác plný vražedkyň, narkomanek a prostitutek jako v dávných dobách. – Kéž tě Bůh vyslyší“. Určitě to není nejlepší Almodóvarův film, ale kdybych ho neviděla měla bych dodnes zkreslené představy o tom jak to u jeptišek chodí :- )). Žila bych v bludu. Jen pár věcí odpovídalo mé představě. „ Co to děláte matko představená? - Pálím knihy jako v dobách inkvizice“. (30.08.2006)

Pravděpodobně nejslabší film, který jsem od Almodovara viděl. Vůbec nevím, co tím chtěl básník říct. Nedávno jsem četl, že to má být výsměch církvi, spíš bych ale řekl, že tady Pedro jeptišky polidštil, než že by je chtěl nějak shodit. Pokud by je chtěl zesměšnit, tak mohl přitlačit na pilu, tady je podle mě celkem šetřil. Ale ten film vznikl už před 30-ti lety. Je pravda, že jeptišky šňupající herák mohly být v té době hotový zjevení, dneska už to se mnou ale prakticky ani nehlo. Hlavně mi tady ale chyběl příběh, dřív, než se nějaký objevil, tak to skončilo. Vážně slabší kus. (16.06.2013)

Muj 16. celovecerni film, ktery jsem od Almodovara videl musim hodnotit bohuzel jako zatim jeho nejslabsi pocin. Uz v rane tvorbe Pedro ukazuje, jakym smerem se jeho filmy budou ubirat. Namet opet velmi absurdni, vystredni a pro mnohe i poburujici, presto velmi zabavny! Hodnoceni hereckych vykonu trochu stizi zahalenost hlavnich predstavitelek, ale Chus Lampreave v roli naruzive spisovatelky je vyborna, sel jsem do kolen hned, jak zacala mluvit:-). Almodovarovy filmy me vedle zpracovani vzdy bavi diky vybornym scenarum a ten Cernemu rouchu jeste chybi. (02.11.2013)

Situační surreálnost s absurditou, postavy svérázně suverénní ve svém jednání / na pozadí nejistoty vnitřní /, zabírané však okem velkorysým, s lidským rozměrem ... prostě bruslení poalmodóvarsku, i když v důsledku trochu prázdné. Obě režisérovy polohy -i tu střeštěně hravou i tu vážnější- mám vovšem ráda, protože náboj humoru dokáže propašovat prostě všude ... Pedro je jen jeden :) (02.09.2011)