Reklama

Reklama

V soukromé chlapecké škole se šestnáctiletý Guillaume tajně zamiluje do svého nejlepšího kamaráda. Jeho osmnáctiletá sestra Charlotte je zaskočena svým přítelem, který ji navrhuje, aby měli otevřený vztah. Na letním prázdninovém táboře najde dvanáctiletý Félix zalíbení v Béatrice. Všechno se mění. Režisér Philippe Lesage ve svém komplexním a mimořádně emotivním filmu využívá netradiční strukturu, aby zachytil traumata dospívání a prvních lásek. Nelineární vyprávění následuje tři vzájemně propojené zkušenosti protkané tragédií a kosmickými náhodami. Intimní, tiše transgresivní a znepokojující portrét adolescentní touhy. (Artcam Films)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (34)

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak ja som tu nič tak extra emotívne nenašiel. Len kopec neprirodzeného jednania, najmä zo strany tých žiakov, a režisérsky nudne podaný film s LGBT tématikou. Pri scéne čo pred tabuľou čítal tú básničku, či sloh, som musel zavrieť oči, lebo trápnosť nad trápnosť. Veľmi slabý priemer. 50/100 ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Úžasné, do toho filmu jsem se doslova zamiloval (a jeho finální záběr je tak krásný, až to není možné - odcházel jsem z kina zcela okouzlen). Byl jsem dotázán, co se mi na tom tak líbilo, a zjistil jsem, že to vlastně slovy moc nedokážu popsat. Přišlo mi to tak úžasně autentické, civilní, čisté, srozumitelné, plynulé... herecké obsazení a především ty postavy mi byly neuvěřitelně sympatické, hraje tam skvělý soundtrack (nejlepší song - TOPS - "Outside"), a hodně mi to připomnělo mě samotného, když mi bylo tolik, co těm postavám ve filmu, ale podle mě to pořád nevystihuje to, co je na tom filmu tak mimořádného... Celkově mě samotného až překvapilo, jako moc se mi ten film líbil, protože třeba anotace sama o sobě mi nijak zajímavá nepřijde, stejně tak trailer by mě do kina určitě nedostal, a kupodivu mi ani nevadilo, že to má víc jak 2 hodiny - protože ačkoli bych si dovedl představit, že by se z filmu závěrečná část na letním táboře mohla vystřihnout, byla by to ve skutečnosti strašná škoda, protože to ona je možná na tom filmu to nejhezčí. A vůbec - myslím, že to nejvýstižnější, co jsem o tom filmu slyšel někoho říct, bylo to, že se prostě musí líbit každému, kdo ještě není otupělý a kdo nezapomněl, jak krásné jsou první lásky. Philippe Lesage podle mě přivedl na svět podobný filmový zázrak jako je třeba Před soumrakem Richarda Linklatera, ale je to vyloženě jen pro lidi, kteří to dokáží docenit a naladí se na jeho vlnu. Btw. český plakát Genesis mi silně připomíná český plakát Imaginárních lásek. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Jako charakterová studie s melancholickou atmosférou a otráveným jablkem uvnitř je to celkem originální. Připomínka toho, že mladí prožívají intenzivně a věnují víc pozornosti impulzům než důsledkům. Je to vzrušující a za srdce beroucí. Přepíná se mezi třemi vypravěčskými linkami. Posledních dvacet minut drama. Genesis téma dospívání, prvních lásek, jejich počátků i konců uchopuje citlivěji a originálněji než většina konkurence. Lesage se ukazuje jako mistr v zachycení přirozených situací i zručný vypravěč, který nezvyklou konstrukcí svého snímku zachycuje na lidských bytostech to nejprchavější: gesta, pohyby a to, co se ukrývá za nimi. A také společenské souřadnice, v nichž ta gesta, pohyby či promluvy vznikají. Guillaume není žádný výstřední outsider, přesto tento vytáhlý chlapec se zálibou v četbě i třídním šaškování nepředstavuje prototyp sebevědomého teenagera obletovaného děvčaty. Režisér Lesage své hrdiny pozoruje a dlouho trvá, než - náhle, v přesně trefeném okamžiku - naznačí divákům, jaké je mezi protagonisty pouto. Mezitím film ukazuje spoustu neznámých situací ve škole, na diskotékách, v ložnicích. Vždy ale zachycuje víc než prosté všední chvilky. Díky skvělému vedení herců, třeba když Guillaume přešlapuje na večírku, kde všichni tančí. Kamera uprostřed parketu desítky vteřin sleduje jeho tělo, jak se natáčí, chystá se někoho oslovit, ale pak se zase pohybuje dál. Všechna nesmělost světa se tu schovává do pár prostých, váhavých pohybů. Často režisér Lesage mezi řádky nechává rezonovat i velká témata jako sociální rozdíly či hledání sexuální orientace.Hrdinové jsou komplexně vystavění. Využívá k tomu současnou hudbu, která umí podtrhnout křehké chvíle, v nichž se romantika mísí se studem, především v synthpopové baladě Outside od kanadské kapely Tops, jež snímkem zní jako leitmotiv. Jindy soundtrack zdůrazňuje rozjařenost mládí, tančícího na ušpiněný, punkem nasáklý elektropop v podání newyorské dívčí kapely Le Tigre. Vždy jde o pocity, které mají dvě stránky. Lesage umí vybalancovat nevinnost mládí s drsnými tématy, včetně znásilnění. A na závěr jako důkaz, že se objevil nenápadný, ale o to originálnější vypravěč světového filmu, divákům předkládá novou dějovou linii. Zcela opouští původní postavy a slouží jako elegantní dovětek. Místo trhlin ve vztazích, místo prvních bolestivých okamžiků, které na takové trhliny zadělávají, se najednou objevuje dětský svět lidí o několik let mladších, svět táborového ohně, kde se to nejintenzivnější odehrává v mlčenlivých zamilovaných pohledech mezi dívčími a chlapeckými "tábory". Ještě spí v oddělených chatkách. Ale to nezabrání přeskočení jiskry. Které ovšem může trvat věčnost, než zažehne plamen. Jediným nepřítelem je stud, překonávání ostychu, které klidně trvá týdny. Philippe Lesage natočil snímek o tom nejobyčejnějším, o počátcích a koncích lásky. A povedlo se mu zachytit všechny ty věci, které jsou unikavé jako plameny mihotající se uprostřed lesa za zvuků kytar. Romantiku ve veškeré dětské nevinnosti i důležité momenty mezilidských vztahů brzděné společenskými konvencemi. Film Genesis ukazuje, jak obtížné je vyjádřit lásku, i když v cestě nestojí jiné překážky než stud a nesmělost. A tím nabízí naději, že věci mohou být jednoduché, stačí se osmělit. Zároveň - a v tom spočívá největší mistrovství filmu - Lesage ukazuje, že jde o věc nadpozemsky obtížnou. Čímž vzniká bolestivý pandán, vrhající nové světlo na ty vztahy, které už se musí potýkat se složitějšími problémy než jen s prvními nesmělými kroky do dívčího tábora na druhé straně ohniště. Snímek Genesis zkrátka zachycuje krásu i bolest lásky. A je to jeden z nejdojemnějších filmů roku 2018. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Vidět tenhle film je tak trochu jako poprvé se zamilovat... a poprvé si nechat zlomit srdce. Skvělá struktura, která po většinu času sleduje oddělené, ale v mnohém související osudy sourozenců Guillauma a Charlotte, chytře zvolený indie soundtrack, fantastické herecké výkony, ladné snímání... a nádherné finále, které změní náladu i protagonisty, ale v kombinaci s deziluzivní sourozeneckou linií vytvoří nezaměnitelný hořkosladký a prchavě okouzlující zážitek. ()

johnn333 

všechny recenze uživatele

Zase moc nechápu zdejší hodnocení, vždyť Guillaumeova linka je zcela odtržená od reality - ať už nepřesvědčivým proslovem jeho kamaráda sekundu po polibku nebo Guillaumovým vyznáním před třídou, po němž kolektiv zatleská. Záběrováním a použitím hudby mi to přišlo spíše jako shluk arthouse klišé, bohužel. 60% ()

Galerie (15)

Zajímavosti (1)

  • Celosvětová premiéra proběhla 5. srpna 2018 na filmovém festivalu v Locarnu ve Švýcarsku. (Varan)

Reklama

Reklama