Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V soukromé chlapecké škole se šestnáctiletý Guillaume tajně zamiluje do svého nejlepšího kamaráda. Jeho osmnáctiletá sestra Charlotte je zaskočena svým přítelem, který ji navrhuje, aby měli otevřený vztah. Na letním prázdninovém táboře najde dvanáctiletý Félix zalíbení v Béatrice. Všechno se mění. Režisér Philippe Lesage ve svém komplexním a mimořádně emotivním filmu využívá netradiční strukturu, aby zachytil traumata dospívání a prvních lásek. Nelineární vyprávění následuje tři vzájemně propojené zkušenosti protkané tragédií a kosmickými náhodami. Intimní, tiše transgresivní a znepokojující portrét adolescentní touhy. (Artcam Films)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (37)

Marze 

všechny recenze uživatele

Jako charakterová studie s melancholickou atmosférou a otráveným jablkem uvnitř je to celkem originální. Připomínka toho, že mladí prožívají intenzivně a věnují víc pozornosti impulzům než důsledkům. Je to vzrušující a za srdce beroucí. Přepíná se mezi třemi vypravěčskými linkami. Posledních dvacet minut drama. Genesis téma dospívání, prvních lásek, jejich počátků i konců uchopuje citlivěji a originálněji než většina konkurence. Lesage se ukazuje jako mistr v zachycení přirozených situací i zručný vypravěč, který nezvyklou konstrukcí svého snímku zachycuje na lidských bytostech to nejprchavější: gesta, pohyby a to, co se ukrývá za nimi. A také společenské souřadnice, v nichž ta gesta, pohyby či promluvy vznikají. Guillaume není žádný výstřední outsider, přesto tento vytáhlý chlapec se zálibou v četbě i třídním šaškování nepředstavuje prototyp sebevědomého teenagera obletovaného děvčaty. Režisér Lesage své hrdiny pozoruje a dlouho trvá, než - náhle, v přesně trefeném okamžiku - naznačí divákům, jaké je mezi protagonisty pouto. Mezitím film ukazuje spoustu neznámých situací ve škole, na diskotékách, v ložnicích. Vždy ale zachycuje víc než prosté všední chvilky. Díky skvělému vedení herců, třeba když Guillaume přešlapuje na večírku, kde všichni tančí. Kamera uprostřed parketu desítky vteřin sleduje jeho tělo, jak se natáčí, chystá se někoho oslovit, ale pak se zase pohybuje dál. Všechna nesmělost světa se tu schovává do pár prostých, váhavých pohybů. Často režisér Lesage mezi řádky nechává rezonovat i velká témata jako sociální rozdíly či hledání sexuální orientace.Hrdinové jsou komplexně vystavění. Využívá k tomu současnou hudbu, která umí podtrhnout křehké chvíle, v nichž se romantika mísí se studem, především v synthpopové baladě Outside od kanadské kapely Tops, jež snímkem zní jako leitmotiv. Jindy soundtrack zdůrazňuje rozjařenost mládí, tančícího na ušpiněný, punkem nasáklý elektropop v podání newyorské dívčí kapely Le Tigre. Vždy jde o pocity, které mají dvě stránky. Lesage umí vybalancovat nevinnost mládí s drsnými tématy, včetně znásilnění. A na závěr jako důkaz, že se objevil nenápadný, ale o to originálnější vypravěč světového filmu, divákům předkládá novou dějovou linii. Zcela opouští původní postavy a slouží jako elegantní dovětek. Místo trhlin ve vztazích, místo prvních bolestivých okamžiků, které na takové trhliny zadělávají, se najednou objevuje dětský svět lidí o několik let mladších, svět táborového ohně, kde se to nejintenzivnější odehrává v mlčenlivých zamilovaných pohledech mezi dívčími a chlapeckými "tábory". Ještě spí v oddělených chatkách. Ale to nezabrání přeskočení jiskry. Které ovšem může trvat věčnost, než zažehne plamen. Jediným nepřítelem je stud, překonávání ostychu, které klidně trvá týdny. Philippe Lesage natočil snímek o tom nejobyčejnějším, o počátcích a koncích lásky. A povedlo se mu zachytit všechny ty věci, které jsou unikavé jako plameny mihotající se uprostřed lesa za zvuků kytar. Romantiku ve veškeré dětské nevinnosti i důležité momenty mezilidských vztahů brzděné společenskými konvencemi. Film Genesis ukazuje, jak obtížné je vyjádřit lásku, i když v cestě nestojí jiné překážky než stud a nesmělost. A tím nabízí naději, že věci mohou být jednoduché, stačí se osmělit. Zároveň - a v tom spočívá největší mistrovství filmu - Lesage ukazuje, že jde o věc nadpozemsky obtížnou. Čímž vzniká bolestivý pandán, vrhající nové světlo na ty vztahy, které už se musí potýkat se složitějšími problémy než jen s prvními nesmělými kroky do dívčího tábora na druhé straně ohniště. Snímek Genesis zkrátka zachycuje krásu i bolest lásky. A je to jeden z nejdojemnějších filmů roku 2018. () (méně) (více)

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Kanadský snímek 'Genèse' je bez sebemenších pochyb naprosto perfektní ekvivalent subžánru coming-of-age filmů. Jde totiž o silně subverzivní introspektivní teen romanci, která skrze tři paralelní příběhy geniálně zachycuje půvab i naivitu prvních lásek, a disharmonii i ambivalenci sexuality. Philippu Lesageovi se zkrátka podařilo natočit surreálnou emocionálně-realistickou mozaiku o adolescentní nevinnosti, která se ze dne na den jen tak nevidí...... [#PRIDE2022🏳️‍🌈] ()

Reklama

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

Prvních sto minut aka volně propletené dva příběhy byly parádní. Krásně hořkosladké, nádherné, bolestné životní cesty nejen dvojice sourozenců, ale i postav kolem nich. Místy jsem si říkala, že některé scény nemusely být tak dlouhé, ale ještě bych to skousla.. za tento film bych dala 4,5*. Avšak můžete mi někdo vysvětlit návaznost na těch dalších 30 minut????? Upřímně jsem si myslela, že se něco stalo špatně, někdo ustřihnul titulky filmu (protože přesně ty měly přijít po shledání sourozenců, kteří si láskyplně usnuli v náručí) a napasoval tam úplně jinačí nový film. A teda těch 30 minut jsem si jen říkala wtf??? Co mají sakra společného s těmi předešlými dvěma propojenými příběhy, kdo to tam sakra je, proč to tam sakra je, proč už sakra nebyl konec, proč to sakra trvá tak dlouho.. Za tento film bych dala 2*... Když to tedy zprůměruju, protože evidentně je to zamýšleno jako jeden film, tak vychází 3* a čau :D ()

Kristusazapad 

všechny recenze uživatele

Klasický problém očakávania: skvelé recenzie na Cinepure a v Českom rozhlase, vysoké hodnotenia mojich obľúbencov... Žiaľ, nepretli sme sa. Áno, záverečná epizóda bola naozaj povznášajúca, láskavá, krehká, civilná a nostalgická, pretože ešte detská. Krásne detská. Prvé dotyky, postávania v úzadí, zrýchlený dych, habkanie, dlhé odhodlávanie a hanblivé vyznania lásky na poslednú chvíľu. Kto by sa v tom nenašiel? A aj ten záverečný pohľad otváral dvere do ďalších dimenzií. Predchádzajúce časti zasa výborne ukázali, čo sa stane, keď deti opustia chránené hniezdo a začnú riskovať. Aké krehké je obdobie dospievania. Ako narazia na ľahostajnosť, násilie, pohŕdanie a krutosť zo strany dospelých. To, že sa celý vývoj obrátil a ukázal na úplne iných dvojiciach, mi dodalo nádej a vytvorilo podnetné tematické spojenia. Na druhej strane bol ten film formálne až príliš presný, na milimeter vypočítaný (vykalkulovaný), sociologicky verný, tematicky aktuálny, ideologicky progresívny, štylisticky správne, pretože festivalovo jemne odťažitý... Akoby prešiel všetkými tými pitchingovými fórami a workshopmi, kde ho vybrúsili a zostalo niečo strojové, taký ten nadštandardný generický festivalový art. Nič, absolútne nič ma nemohlo prekvapiť (okrem záverečného pohľadu), udalosť nenastala, duše sa nepretli, dvere zostali zatvorené. Za všetkým tým kovovým povrchom som pritom stále cítil bijúce srdce. Škoda. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak ja som tu nič tak extra emotívne nenašiel. Len kopec neprirodzeného jednania, najmä zo strany tých žiakov, a režisérsky nudne podaný film s LGBT tématikou. Pri scéne čo pred tabuľou čítal tú básničku, či sloh, som musel zavrieť oči, lebo trápnosť nad trápnosť. Veľmi slabý priemer. 50/100 ()

Galerie (15)

Zajímavosti (1)

  • Celosvětová premiéra proběhla 5. srpna 2018 na filmovém festivalu v Locarnu ve Švýcarsku. (Varan)

Reklama

Reklama