Taková normální láska

Přinejlepším k pousmání... Woody Allen v cizích projektech mi vůbec nevadí, naopak, uměřená volba takových děl většinou přinesla originální zážitek. Konkrétní dobu či styl, v nichž by se excentrik třeba necítil úplně svůj, sedíc na obou židlích, nechal zrežírovat povolanějším; nezastupitelnou figuru však se všemi „dispozicemi“ propůjčil (viz. Na titulní straně). Jenže tento film jednoduše dělá věc přesně opačnou. Připomíná nevydařený klon Allenových osvědčených metod. Komplet, od režie až po užitou hudbu. Třeba jazz plní převážně funkci podkresu (nepočítám početné vystupující a jejich růzorodou muziku v průběhu), jenže není náladotvorný a schází mu větší zdůvodnění pro vybraný záběr. Neúnavný Allen ze sebe tahá často křečovité narážky, jimž chybí větší kousavost (čest výjimkám → ovšem ve filmu, kde se neustále mluví, půl tucet pousmání neuspokojí). O to originálnější je prostředí a situace postav. Otec Allen sdílí lože (doslova) nikoli se zadumanou intelektuálkou, ale seberealizující matrónou (výborně zvolená Bette Midler) a významnou část filmu zachovává jednotu místa a času. Sloganovité větičky o narativní struktuře si nechme od cesty, jen je zajímavé, jak moc postava Allena působí jako ve vlastním převráceném světě. Je to on, jen je všechno jinak. Celý zbytek stále se obměňujíích situací v obchodním domě pak může být pro schopného sociologa hezkým oříškem na sychravý večer. Najde několik trefných narážek a plytký humor mu v rozboru vadit nebude. P.S. - aby bylo jasné, oba herci si výborně rozumí a jsou rovnocenní po všech stránkách, v tom vůbec není potíž... (01.12.2011)

Osmdesátá léta na svém vrcholu, americká rodina (resp. manželé), že již nemůže být američtější, obchodní dům (či chcete-li hypermarket) a dosti komorní partnerské drama. Film má několik zajímavých nápadů (např. lokalita, probírané soukromí mezi davy či opakující se postava mima), nicméně ne všechny vždy fungují (mim) a ne vždy bylo vše herecky dobře podpořeno (Bette Midler). Škoda, že film nenapsal Woody Allen, byl by asi svižnější. Nejvíce hodnotím originální prostředí a de facto celkový minimalismus. (04.10.2006)

Vidno, že toto nepísal Woody, niektoré veci na neho sedia, ale tým dialógom chýba jeho ľahkosť a vtip. Celý film ako rozhovor manželov o nevere v jednom obchoďáku, to je na film proste málo. Dá sa vydržať prvá polhodina, potom to už ide dole vodou a chcelo to posunúť sa niekam inam (tématicky aj priestorovo). (07.02.2022)

Trochu už mě toto téma ve filmu nudí. Manžel a manželka, navenek spokojený život, pak příjde krize (an, oba jsou si navzájem nevěrní, o čemž protějšek neměl tušení) a pak se zase vše vrátí do normálních kolejí. Jak sladké, brrr. Nejvíc mne pobavil tajný milenec paní psycholožky (pochopitelně zaměřené na manželské problémy, haha) čechoslovák jménem Hans Clava - hahaha. (23.05.2007)

Natočit film v obchoďáku nebyla vůbec špatná volba. Výborně jsem se u toho bavil. Ze začátku hodně, později film zvolnil tempo a už to taková zábava nebyla. Jakoby scénárista na nás vychrlil všechny dobré "scénky" hned na začátku a pak nevěděl co dál. Ale rozhodně jsem se nenudil - hodně dobrá komedie.... (22.05.2007)