Scenes from a Mall
Režie:
Paul MazurskyKamera:
Fred MurphyHudba:
Marc ShaimanHrají:
Bette Midler, Woody Allen, Bill Irwin, Paul Mazursky, Fabio, Anne Lockhart, Marc Shaiman, Joan Delaney, Tichina Arnold, Rob Moretti, Stuart H. Pappé (více)Obsahy(1)
Manželé Nick a Debbie Fiferovi pošlou děti na lyžařský výlet a mají před sebou celý den jen pro sebe. Je šestnácté výročí jejich svatby a oni začnou oslavovat nákupem dárků ve velkém obchodním centru. Právě vrcholí předvánoční nákupní horečka a Fiferovi se prodírají davy lidí. Uprostřed všeho toho rumraje a veselých vánočních melodií si Nick najde chvíli na důvěrný rozhovor... a řekně Debbii, že jí byl půl roku nevěrný s jakousi pětadvacetiletou dívkou. Tím se naplno projeví krize, ve které oba manželé dosud žili. Jen díky shodě okolností si oba všechno vyříkají, usmíří se a v místním kině se dokonce pomilují. Jenže tím jejich svérázné drama nekončí: Debbie má pro Nicka také jedno přiznání...
Komedie o peripetiích jednoho obyčejného manželského páru je dílem režiséra Paula Mazurského. V originále se film jmenuje Scény z obchoďáku, což je ironická parafráze slavného filmu Ingmara Bergmana Scény z manželského života. Snímek se stal příležitostí pro herecký koncert Bette Midlerové a Woodyho Allena, jenž se jen sporadicky objevuje ve filmech jiných režisérů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Nejdříve jsem se z těch dialogů a náražek na konzumní styl života života smál až jsem se málem posral, ale pak jsem se začal trošku nudit. Takže na světlo boží vytahuji jako hodnocení tři hvězdy. ()
║Rozpočet $3milióny║Tržby USA $9,563,393║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Takový normální Woody, že vám ani nepřijde, že tentokrát nerežíroval. I když kdoví, jestli v tom taky neměl prsty. Souhlasím s Enšpíglem, že i tahle kulometná palba (mimochodem, zažil jsem opravdu poctivé titulky, kromě doslovných přepisů rozhovoru těch dvou jsou tam ještě vypsána slova všech písní, znějících na pozadí) začne být postupně nudná. Bude to znít tentokrát nepatřičně, ale zkracoval bych. Takové počasí bych chtěl na Vánoce začít. Legrační (a zároveň smutné) je, že všechno, co se ve filmu objevuje, už dorazilo i k "nám"- stačí se před Štědrým dnem projet kolem Vaňkovky. A kdo v roce 1994 znal sushi nebo multiplex? ()
Trošku prvoplánová ale v celku príjemná komédia, ktorej hlavnou devizou je ako inak Woody, ktorý sem tam zahláškuje ako sme na neho zvyknutý:) Nie je to prvá liga, ale na nenáročné jedno vzhliadnutie je to fajn. ()
Přinejlepším k pousmání... Woody Allen v cizích projektech mi vůbec nevadí, naopak, uměřená volba takových děl většinou přinesla originální zážitek. Konkrétní dobu či styl, v nichž by se excentrik třeba necítil úplně svůj, sedíc na obou židlích, nechal zrežírovat povolanějším; nezastupitelnou figuru však se všemi „dispozicemi“ propůjčil (viz. Na titulní straně). Jenže tento film jednoduše dělá věc přesně opačnou. Připomíná nevydařený klon Allenových osvědčených metod. Komplet, od režie až po užitou hudbu. Třeba jazz plní převážně funkci podkresu (nepočítám početné vystupující a jejich růzorodou muziku v průběhu), jenže není náladotvorný a schází mu větší zdůvodnění pro vybraný záběr. Neúnavný Allen ze sebe tahá často křečovité narážky, jimž chybí větší kousavost (čest výjimkám → ovšem ve filmu, kde se neustále mluví, půl tucet pousmání neuspokojí). O to originálnější je prostředí a situace postav. Otec Allen sdílí lože (doslova) nikoli se zadumanou intelektuálkou, ale seberealizující matrónou (výborně zvolená Bette Midler) a významnou část filmu zachovává jednotu místa a času. Sloganovité větičky o narativní struktuře si nechme od cesty, jen je zajímavé, jak moc postava Allena působí jako ve vlastním převráceném světě. Je to on, jen je všechno jinak. Celý zbytek stále se obměňujíích situací v obchodním domě pak může být pro schopného sociologa hezkým oříškem na sychravý večer. Najde několik trefných narážek a plytký humor mu v rozboru vadit nebude. P.S. - aby bylo jasné, oba herci si výborně rozumí a jsou rovnocenní po všech stránkách, v tom vůbec není potíž... ()
Vidno, že toto nepísal Woody, niektoré veci na neho sedia, ale tým dialógom chýba jeho ľahkosť a vtip. Celý film ako rozhovor manželov o nevere v jednom obchoďáku, to je na film proste málo. Dá sa vydržať prvá polhodina, potom to už ide dole vodou a chcelo to posunúť sa niekam inam (tématicky aj priestorovo). ()
Režijní filmografii Woodyho Allena odříkám odzadu dopředu i odpředu dozadu, a tak mi zatrnulo, když jsem se dozvěděl, že ve filmovém klubu na ČT2 v rámci pondělků s Woodym Allenem poběží jakási "Taková normální láska". Okamžitě jsem si ověřil, že nic takového geniální newyorský neurotik nenatočil, nýbrž v tom pouze hrál. A i kdybych si to nepřečetl, poznal bych to. I těm nejhorším Allenovým filmům totiž nechybí pointa, což se Mazurskému docela nepovedlo. Ale jinak to není úplně špatné. Hlavní herecké duo je převýborné, ale hlavně se mi líbilo to, že se příběh odehrává téměř celý ve velkém obchoďáku.. Kde jinde na konci 20. století řešit své nejniternější problémy? ()
Oceňuji vystavění a námět. Konverzačku z nákupního centra jsem snad ještě nikdy neviděl (:D) a sám o sobě jsem se na něco takového těšil. Námět odhalení a řešení manželské krize v nákupním centru před Vánoci mi přišel pro Woodyho Allena celkově zajímavý a notabene v závěru adventu v nákupním období vděčný...Těšil jsem se i na prostě na vánoční film s Woodym Allenem (:D)...a zajímavou atmosféru to určitě mělo. Člověk se tak může s hlavní dvojkou za chvíli cítit uprostřed nákupů a vyčítání taky a už jenom čeká než zaběhnou ještě na trhy na svařák (:D.) Takže skvělý tip na lokace k řešení manželské krize (:D). Unikátním prostředím , závalem dialogů (které tentokrát skutečně nenapsal Woody, ale scénář mu jich nabízí i tak dost, i když hlášek pravda trochu méně) a Woodym, který dokázal samozřejmě zachránit i případné slabé díry scénáře mě to bavilo. Jenom bych se nebál dopsat k žánru komedie i drama. Chytlavá konverzační hříčka, u které ani nevadí, že skončí stejně tak jako už několikrát v průběhu začala...protože vztah hlavní dvojice tady už prostě byl takový nevyzpytatelný, neurotický. Jak taky jinak... Tak hezký závěr adventu, přeji. Jsem duševní mrzák schopný čehokoli ()
Skvěle jsem se bavil. Mělo to švih a spád, příjemnou stopáž na to, že se to prakticky celé odehrávalo pouze v obchoďáku. Prostě inteligentí pohodovka. ()
„Není to nácek. Je to Čech. Jmenuje se Hans.“ :-)) ()
Koukla jsem se na další film, na kterém se nějak podílel Woody Allen, a to opět v rámci filmového klubu na ČT. Bylo každopádně zajímavé sledovat takto netradičně pojatý vztah a řešení vztahové krize. Postava mima film zajímavě doplnila, jakési vtípky se taky objevily. No nebudu si nic nalhávat, skvělé to nebylo, ale zase proč ne. Hezkých šedesát procent. ()
Pohodovy film, ktoreho najvacsou skodou je, ze na rezisersku stolicku si nesadol Woody. Nebolo to zle, ale v takom pripade by to malo asi inu stavu:) ()
Průměrná konverzačka, která se snaží těžit z poměrně netypického prostředí obchodního střediska a neurotických výlevů Woody Allena. Záchytných bodů je ale málo a celkově převládá spíše rozpačitost, než příjemné pokoukání. ()
Trochu už mě toto téma ve filmu nudí. Manžel a manželka, navenek spokojený život, pak příjde krize (an, oba jsou si navzájem nevěrní, o čemž protějšek neměl tušení) a pak se zase vše vrátí do normálních kolejí. Jak sladké, brrr. Nejvíc mne pobavil tajný milenec paní psycholožky (pochopitelně zaměřené na manželské problémy, haha) čechoslovák jménem Hans Clava - hahaha. ()
Za Woodyho hlasky a za snad jedinou zminku o Brne v americkym filmu (i kdyz asi v Brne moc chlapu s krestnim jmenem Hans neni :) ). ()
uf, už ten plakát je trapný, nechtějte vědět, v čem ho film předčí. ()
Natočit film v obchoďáku nebyla vůbec špatná volba. Výborně jsem se u toho bavil. Ze začátku hodně, později film zvolnil tempo a už to taková zábava nebyla. Jakoby scénárista na nás vychrlil všechny dobré "scénky" hned na začátku a pak nevěděl co dál. Ale rozhodně jsem se nenudil - hodně dobrá komedie.... ()
Čistý průměr - pár zdařilých narážek na uspěchané podnikatele a do absurdna dovedených vtípků na "lakomé" židy. "První rok našeho soužití nemůžeme počítat, nepřispívala jsi mi na činži." "U našeho rozvodu tě budu zastupovat sám, ušetříme za právníka a já tě neokradu." ()
byla jsem trochu v šoku, když jsem zjistila, že to nerežíroval Woody Allen, ale můžu uznat, že je to opravdu skvělý film ve svém nápadu. A abych řekla pravdu, i já jsem si trochu připadala jako Bette Midler. Taky svoje vztahy obvykle řeším na veřejných místech a taky se otočím a odcházím. Ale která žena ne? Právě tímto mi byl film blízký. No jo chvíle smíchu, zábavy, spokojenosti střídaly pocity nudy, ale ne natolik aby to spadlo do kategorie průměrných filmů..... ()
Osmdesátá léta na svém vrcholu, americká rodina (resp. manželé), že již nemůže být američtější, obchodní dům (či chcete-li hypermarket) a dosti komorní partnerské drama. Film má několik zajímavých nápadů (např. lokalita, probírané soukromí mezi davy či opakující se postava mima), nicméně ne všechny vždy fungují (mim) a ne vždy bylo vše herecky dobře podpořeno (Bette Midler). Škoda, že film nenapsal Woody Allen, byl by asi svižnější. Nejvíce hodnotím originální prostředí a de facto celkový minimalismus. ()