Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Josef Kemr, Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Marie Hradilková, Martin Hradilek, Jan Tříska, Ladislav Smoljak, Naďa Urbánková, Zdeněk Blažek, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Autoři komedie Na samotě u lesa, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, humornou formou popisují různé typy tzv. chalupářů. Většinu postav napsali přímo pro jejich představitele, mezi nimiž vyniká především Josef Kemr v roli dědy Komárka. Manželé Lavičkovi, půvabně ztvárnění Danielou Kolářovou a Zdeňkem Svěrákem, jsou sváděni touhou po získání chalupy dědy Komárka, kterou však majitel, jak se zdá, jen tak neopustí. Vše nakonec vyřeší jejich děti, které si starého Komárka zamilují a začnou ho považovat za svého skutečného dědu. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (818)
Vlastně jsem NSUL viděl kompletní až dnes. Vždycky to byli jen určité fragmenty, věty jako; "šak to už jsme viděli tolikrát" a přehození na jiný televizní program. No stálo to za to. Parádní herci, kterým vévodí Josef Kemr, příběh ze života a nesmrtelné hlášky, které znají i ti co film ještě neviděli. ()
Apel na lidskost, výborná klasika a ve své době trefná satira, jejíž některé aspekty jsou aktuální dodnes. Ovšem to hlavní a základní - nejlepší filmová bitka všech dob! Řežba gerontů po pohřbu pana nebožtíka musí v každém správném chlapisku vyhánět adrenalin na maximum, škubat mu mozolnatými dlaněmi a zasít do něj pocit, že mnohé zmešká, když se okamžitě nezapojí. Beat the bastard ()
No není ta česká země krásná?! Tohle uměl J. Menzel nejlépe. Vyprávět o obyčejných věcech neobyčejně lidským způsobem. Základem tohoto snímku budiž scénář pánů Smoljaka a Svěráka, který napsal sám život a v němž dotyční pánové zůročili své poznatky a zkušenosti při shánění chalupy. Předobrazem dědy Komárka (kterého vynikajícím způsobem ztvárnil Josef Kemr), byl nějaký pan Lukčík. Myslím, že skutečným důvodem proč si tento snímek získal takovou oblibu a pozornost u českých diváků byl fakt, že v době natáčení se v něm spousta lidí vzhlédla, každý měl obdobné zážitky s nějakým tím " dědou Komárkem ". Taková kumulace zlidovělých hlášek se jentak nevidí. Konkurovat tomu může snad jen snímek Vesničko má, středisková. Básnické střevo nemám, ale při sledování takovýchto typů snímků, vždy dostanu velkou chuť, nějaký ten verš složit. Naštěstí (pro lidstvo) vždy zůstane pouze u té chuti :o) Tak vemte za vděk, alespoň pár hláškami z filmu. Upozorňovat na SPOILERY snad ani nemá cenu, tento snímek musel vidět každý a to hned několikrát. " To je nejlevnější zedník v kraji. 10Kč/hod. On tedy cihlu do ruky neveme, ale odborník je to na slovo vzatý" :o) Nevěříte? Tak tady jsou pádné důkazy: "Je tam dost písku pane Lorenc?....Řídký!....a teď?.....Dobrý :o) " pane Lorenc, uvezu to?..... NE!....a teď?.....Teď jo" :o) Nakonec ještě trošku z jiného soudku: " Vošáhlík je kdo?... Pošťák. Toho vy ale znát nemůžete. Ten chodí kolem 8.00 :o) " Ještěže jsem pro vás přišel. Nevím, jestli byste přišel dnes sám domů :o) p.s. a třeba se i někdy dozvíme, jak to bylo s historkou o vodníkovi, který pomohl mlynáři v boji proti vrchnosti :o) ()
Zvolíme-li dnes už zvetšelé téma "život za komunismu" (možno dosadit První republiku, monarchii, výlet časostrojem apod.) a nedostaneme-li při vyslovení tak hrůzné věty osypky, zjistíme, že bůčkový blahobyt měl i svou specifickou duchovní dimenzi, která byla, jaká byla, ale přesto existovala. Cimrmanovská filmová perioda pozdního komunismu patří k dnes historickým a zvláště cenným kapitolám naší národní kinematografie hraného filmu. Tím spíš, že dodnes není zcela uzavřena a její metoda malých radostí laskavého všedního dne má co říci i dnes (VRATNÉ LÁHVE). Schopní herci, špičkový režisér, scénáristé, kteří vědí, co chtějí a mají říci. Chalupářský způsob života té doby je tu jako na dlani. Zatracované chalupářství, které téměř zastavilo rozpad - myslím stavební - naší vesnice a vneslo do jejího života nové, často prospěšné prvky - dnes i pracovní příležitost, která se po r. 1990 začala vytrácet - je tu jako na dlani. Pro dítě je lepší, poznává-li přírodu a její život zblízka v tomto věku, než když je nuceno pronášet srovnatelně přihlouplá moudra v dospělejším nebo dokonce zralém věku. To všechno a radost ze života k tomu dokázali všestranní tvůrci dostat do svého filmu. To, co bylo divácky vděčné před třiceti lety, hladí po duši dnes a není pochyb o tom, že se tak bude dít i zítra a pozítří. ()
Uznávam, že hlášky sú tu luxusné, ale popravde Zdeňka Svěráka a jeho humor veľmi nemusím, vždy si teda radšej pustím napríklad Pelíšky. Samozrejmosťou sú tu výborné herecké výkony celej rady veľkých československých hercov a herečiek, ale príliš na verbálny efekt preťahované scény filmu ubližujú, akoby sa "geniálna" scenáristická dvojica bála strihu. Neviem, v detstve som to videl raz, kvôli tomu, že všetci v škole hláškovali - a chčije a chčije.. teraz znovu a stále žiadny veľký dojem. Je to celkom milé, ale to je asi tak všetko. Od polovice som sa pri filme vzhľadom k jeho monotónnosti začínal nudiť a záver filmu mne pripadal z kategórie odfláknutých. Taktiež hudba bola taká až veľmi úzkostne melancholická a čím viac sa film blížil k záveru, tým bol stále menej vtipný. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (64)
- Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem si zahrávali s myšlenkou, že by děda Komárek (Josef Kemr) ve filmu zemřel. „Se smrtí jsme koketovali už i u dědy Komárka ve snímku ‚Na samotě u lesa‘. I toho jsme zemřít nenechali. Vždycky jsme si řekli, že v komedii by prostě zemřít nikdo neměl. I když nás ta představa teda lákala,“ uvedl Svěrák. (alonsanfan)
- Scény s mlýnem byly filmovány na třech různých mlýnech. V jednom byly filmovány interiéry, v dalším exteriéry a na třetím mlýnice a mlýnské kolo. (M.B)
- Účast Jana Třísky jako doktora Houdka byla, kvůli jeho antikomunismu, jen velmi těžce prosazena režisérem Jiřím Menzelem a představitelem hlavní role Zdeňkem Svěrákem. Jeho účast měla být podle režiséra dárek pro diváky. (hippyman)
Reklama