Amerika

Kamera: Martin Duba....po celkovém zhlédnutí jsem uplně unešen. První polovina parádní, pak je příběh trochu zamotaný(ono točit film podle nedokončeného románu, obzvlášt od kafky, je docela složité), ale konec opět skvělý. Ale ta výprava, to je něco jedinečného! A kamera jakbysmet. A slečny jsou krásné též. Prostě ponurá nádhera, skvěle odvedená práce, přesně, jak má být. A ta kompozice... musím se na to podívat ještě jednou. (09.02.2007)

Kafka si přál, aby se, až zemře, jeho příběhy nikdy nevydaly. Nechtěl, aby lidé zkoumali, co jimi myslel. Max Brod jej neposlechl a téměř 90 let po Kafkově smrti se jeho příběhy stále řeší, snažíme se v nich najít poselství, točí se filmy... A to nemluvím o osobní korespondenci, která se zkoumá doslova písmenko po písmenku. Vím, že by svět přišel o veliká díla, ale neměla by se přání autorů respektovat, neměl by se i po smrti zachovávat nějaký respekt, nárok na soukromí? ... Samotný film není špatný, nic nového do Kafkova příběhu ovšem nevnáší, spíše ho dělá plytčím, nudnějším... (21.05.2011)

Říká: "Má ruka je karamela. Má ruka je mramor." Pro ty, co podlehnou vedlejším svodům. Jsou vyrušeni z hlavní ambice. Po říčné vlně, tsunami vamp dlaně. Amor, coby zátočina srdce, zalije armádu ramen mrakodrapů bez citu. Modřiny /ze/ zaoceánské peřiny, když dotknul se proudu rodu "orwellovských" rohů. (04.06.2024)

Tvůrci před sebe postavili úkol opravdu nelehký a podařilo se jim ho zvládnout se ctí. Temná a depresivní atmosféra je opravdu silná a působí na diváka celý film, k tomu přispělo hlavně chladné, ale neskutečně působivé vizuální zpracování. Hercecké výkony byly naopak rozporuplné, zvláště pak Martin Dejdar se mi nezdál úplně správnou volbou, narozdíl od Jiřího Lábuse. Ale i přes drobné výtky musím hodnotit celý tento počin kladně a se spokojeností. (13.07.2010)

Jakpak se tvůrci filmové adaptace Kafkova románu "Nezvěstný" vypořádali s jeho nedokončeností? Zhůvěřile kýčovitým happy endem podkresleným dobovou vypalovačkou od kapely Lucie, který navíc ani nelícuje s dosavadním stylem filmu. Ale zase to na druhou stranu skvěle ilustruje nabubřelost blockbusterového projektu, který měl být současně osobitý, důležitý a vážný, ale také divácky přístupný, marketingově uchopitelný a mainstreamově prodejný. Ačkoli samotného Kafku, respektive jeho prózu charakterizuje problematický vztah k ženám, Michálkův celovečerní debut předlohu přetváří do esenciálně devadesátkového bijáku sálajícího všemi dobovými neduhy. Čecháčkovské chcípáctví, otevřená misogynie a obšournický étos zde zcela upozaďují kafkovské motivy. Při tom ale nelze "Americe" upřít nápadité formální uchopení s expresionisticky ztvárněnými velkými celky a naopak klaustrofobně skličujícími polodetaily interiérových sekvencí. (08.07.2023)