Anděl Exit

S osobitě osvěžující strukturou vytvořil Vladimír Michálek filmové drama současnosti Anděl Exit. Jáchym Topol, autor literární předlohy i scénáře, patří k nejzajímavějším postavám české umělecké scény. Na intenzivní rodinné vlně nadání a schopností tvoří slova, která se odhodlaně zavrtávají do hlav. Jeho texty jsou naléhavé, rozpolcené a vládne otevřeností a výstižností dilematu a vnitřnímu střetu. Unikátní a vibrující nálada Topolových textů ožívá v postupu expresivního zdůrazňování a zneklidňování, těsně se přimyká k postavám a nahlíží do vnitřku myšlenek strachu a očekávání. Druh marnosti a vnitřního tápání ožívá v obrazech, slovech, všeobecném neklidu, intenzitě pohybů, smyslnosti, pokušení, útěku a volání. Myšlenky se strachem, všedností a snahou. Pokusem po úniku z ubíjejícího stereotypu spořádaného života v područí a diktátu a konzumní pseudohodnoty jsou nahrazeny zážitkem, přítomností a hledáním záchrany a ztracených ideálů. Anděl Exit mistrně odkrývá stav mysli, která se nechce smířit s prázdnotou skutečnosti a ztrácí se ve složitém geometrickém tvaru hledání alternativních možností. Hodnota a náhražka, jsou nesnadné k rozeznání, při hledání občas splynou, občas klamou, převrací, ničí a přináší naději i zklamání. Hlavní postavou příběhu je mladý Mikeš (zajímavý Jan Čechtický), osamělý ve svém životě, nedočkavý ve své volbě, slabý ve svém podlehnutí pokušení, bezprostřední ve své spontánnosti, zmatený ve svém cíli a cestě. Nespokojenost a strach jsou nerozluční společníci v odyseje života, naděje a marnosti. Láska je sobecká kurva, využívá a po vytěžení zahazuje a boří. Hlavní ženskou postavou je mladá Kája (velmi dobrá Klára Issová) na rebelské vlně mladického vzepření se fungování světa dospělých. Alternativa zážitků je nebezpečná v naprostém propadnutí čemusi, co dává smysl alespoň na jeden jediný malý okamžik. Záchrana se stává zkázou. Druhou hlavní ženskou postavou je Jana (dobrá Zuzana Stivínová), nová Mikešova sousedka. Je cílem i prostředkem, je možností, příslibem i strašákem. Důležitou postavou je Mikešův kamarád Lukáš (příjemný Vojtěch Pavlíček), pokušitel, který mámí, přesvědčuje, tápe, chybuje a ztrácí se uprostřed rozervanosti světa uvnitř vlastní duše. Z dalších rolí: svérázný a autoritativní domácí činžovního domu Machata (dobrý Pavel Landovský), jeho manželka s originálním přístupem k možnostem vlivu a obohacování (velmi dobrá Eva Holubová), nevinná Naďa (zajímavá Žofie Hradílková), svou náročnou prací navždy poznamenaná vrchní sestra (dobrá Věra Galatíková), ochotný služebník Machatovy manželky Lurija (Pavel Zajíček), či Mikešův parťák alternativní cesty Trevor (zajímavý Trevor Steele Taylor). S touto formou Michálkova filmového dramatu jsem spokojen. Těsně přistupuje k postavám a divákům, pomocí obrazové naléhavosti je navozena jedinečná atmosféra, která umožňuje beze strachu vstoupit do skrytých myšlenek života a vzdoru proti ubíjející prázdnotě odevzdanosti ve všednosti. Je to jedna z cest, po kterých má filmový svět kráčet a následně vylepšovat. (10.02.2017) (méně) (více)