Honey Boy

Když dopředu víte, že si Shia LaBeouf napsal de facto autoterapii a vyzpovídává se (v léčebně po zhroucení) ze vztahu s otcem, získává film nový rozměr; jinak by upřímně nebylo moc důvodů, proč jej točit. Takhle se jedná o upřímné niterné "vzpomínání" na nepříkladnou výchovu 12letého kluka, začínající herecké hvězdičky, zneuznaným, vznětlivým, majetnickým budižkničemu, který stěží zvládá sebe, natož syna. (07.02.2022)

"I'm going to make a movie about you." "Then you got to lay the grudge down, or I'm gonna fuckin' kill you. Just make me look good, Honey Boy." ____ Shia LeBeouf mě baví čím dál víc (viz. loňská feel-good pecka 'Peanut Butter Falcon' a sportovní drama 'Borg/McEnroe') - po kariérním fiasku a zaškatulkování s explozivní žumpou jménem Transformers, se stejně jako např. Nicolasi Cageovi, Robertu Pattinsonovi, anebo Danielu Radcliffovi, diametrálně vytříbil vkus z hlediska selekce kuriózních rolí, a mnohdy až bizarních, anebo nezávislých artových projetků. Přičemž snímek 'Honey Boy' je Shiův vyloženě osobní a vlastní počin - neboli autobiografická výpověď o niterném marasmu způsobeném jeho impulzivně agresivním otcem (jehož si Shia excelentně střihnul s cynismem sobě vlastním), a celkově o intuitivní aporii, která doprovázela jeho komplikované dětství - slepičí exkrementy nevyjímaje.... Režisérka Alma Har'el pojala dané retrospektivní téma formou implicitního minimalismu, která je doplněná emblematickými fantazijními sekvencemi s purpurově neonovým vizuálem, jejichž symbolika má až esotericky melancholické vyznění (ačkoliv jsou velice sporadický). Spíš než tragikomedie je 'Honey Boy' nefalšovaný intimní drama, který si Shia s Almou uzpůsobili k obrazu svému, a snímek tak solventně působí dojmem nezávislý artovky - což se musí prostě cenit, byť je značně nekonzistentní. Vše je skvěle zakončené skladbou od Boba Dylana.... Verdikt: 7,4 pedantských otčímů z 10 [#TADYVARY] (12.07.2020)

"NEBYL BYS TADY, KDYBYCH TI NEZAPLATIL." Shia LaBeouf, asi v rámci terapie (jsou-li bulvární zvěsti pravdivé, potřeboval ji jak sůl), sepsal tenhle sugestivní trip do svého dětství a aby té schizofrenie nebylo málo, zahrál si svého otce... Nemyslím si, že je to špatné, ale abych se cítil více zasažen (nebo pohlcen), muselo by to být více otevřené a ne tak striktní. Na druhou stranu chápu, že to, co by bývalo mělo význam pro diváka, nemuselo mít význam pro "pacienta". 60% (05.08.2021)

Shiu som nikdy nezbožňoval a jeden čas mi už začal vadiť, jak ho bolo príliš. Ale keď mu potom zrazu začalo jebať a spálil za sebou mosty v Hollywoode, tak ma fakt zaujímalo, čo sa mu stalo. Tento film na to dáva odpoveď, ale treba vedieť čítať medzi riadkami. A pokiaľ je to tak, jak som to pochopil, tak to je skoro až triviálne, že kvôli takým dôvodom môže niekomu doživotne tak drbať. Diváci, ktorý čakajú niečo šokujúce a drsné, tak budú sklamaní. Mne ani vôbec nevadilo pomalé tempo. Snáď je tento film znamením, že sa už Shia zo sebou zmieril a nadobro sa s tým vyrovnal. 6/10. (12.01.2022)

Honey Boy je průměrně natočený film o problematickém vztahu mezi rodičem a jeho dítětem - v tomto případě mezi otcem a jeho synem - který nijak výrazně nevybočuje z řady jemu žánrově a tematicky podobných snímků. Herecky je to zahrané vcelku dobře a scénář není úplně špatný, ale měl jsem pocit, že se z toho dalo vytřískat víc - alkoholismus, pár pohlavků a pěkná nálož sprosté mluvy nejsou vždy zárukou silného příběhu. Místy tam byly ty emoce cítit, závěr mi však přišel takový jalovější. (11.07.2020)