Sugar and Salt
Obsahy(1)
Na odlehlou samotu přijíždí jako každé jaro skupina kamarádů. Třicátý šestý ročník je ale jiný. Staňa nevyhrál boj s rakovinou a poprvé je jich tak o jednoho méně. Navíc Dalibor před ostatními cosi tají... Tragikomický příběh partičky padesátníků a jejich společného víkendu na chalupě kdesi v Jeseníkách citlivým a přitom nevtíravým způsobem zpracovává téma mužské nejistoty, úzkosti a bezmoci. Režisér se nechal inspirovat příběhem vlastního otce, který si ve filmu rovněž zahrál, a jeho přátel. Snímek představuje první výrazný úspěch scenáristy a režiséra Adama Martince, který byl za tento film v rámci Českých lvů nominován na Cenu Magnesia za nejlepší studentský film roku. (Česká televize)
(více)Recenze (16)
Docela cit pro autenticitu a vedení herců, ale zároveň bych je viděl radši užité pro nějakou chytlavější pointu, než je ona autenticita sama. Chápu, že banalita a vyčištěná preciznost "řemesla" jsou tu v záměrném kontrastu, takže vzniká dojem určitého hyperrealismu - pak bych ale bych bral, kdyby byly v kontrastu ještě o trochu větším a zase - aby z toho kontrastu něco vyplývalo. 70 % ()
Celkem slušná sonda do života chlápků holdujících alkoholu a jiným neřestem, která zničehonic chytne závažnější směr tím, že se jeden z nich rozpovídá o svých obavách z onemocnění, jež mu bere všechno, co má tak rád. Skvěle vypointovaný závěr vlezlé myšlenky na blížící se útrapy stáří a konečnost našeho bytí přece jenom trochu rozptýlí. (80%) ()
Civilně, nevtíravě, ale nevyhýbavě zpředmětňované téma nejistoty, úzkosti a bezmoci "obyčejných" mužských a jejich odvahy (či zbabělosti), s níž musí chtě nechtě čelit náporu každodenního života a otazníků, jimiž na ně doléhá. Opatrné kroužení, s nímž svoje nelehké pocity nejistě a se studem sdílejí, i vzájemně se stejnou ostýchavostí kamarádsky poskytované drobné úlevy a vydechnutí, ať už skutečné nebo společně předstírané, s nímž z onoho sevření na okamžiky unikají, přechází z postav na kameru i režii a posiluje vědomí všudypřítomnosti prosakování oněch strachů a nejistot a také nepřekonatelných bariér, za nimiž stejně zůstává každý z nich se svým tázáním a trápením nepřehlušitelně sám - jen s onou neodbytně hryzavou tísní otázek, jak jsme v zápase se životem dosud obstáli, jak těžké to bude dál či jak milosrdně nebo krutě to skončí, a se svíravým tušením, že ta tíseň se bude s plynoucím časem a ubýváním sil už jen zhoršovat a že před ní doopravdy nelze uniknout. Na těch pár minut je dosažený účinek silná kláda s dlouhým, mrazivým dozníváním. Přičemž třeba i ta podružná linka křehkosti opory v ostýchavém a neohrabaném mužském přátelství je ve své výpovědi plně srovnatelná třeba s Old Joy (2006) Kelly Reichardt a ve své otevřenosti a obyčejnosti dost možná ještě působivější. O mnohém ostatně svědčí i kuráž, s níž autor snímku do role jedné z postav obsadil svého staršího mužského příbuzného (otce? strýce?). *~ ()
Ryze chlapský film o strachu, který je ukazuje i z odvrácené strany chlapáctví. Já říkám pořád, že chlapi jsou křehké nádoby i když se to snaží trvale maskovat. Úžasné na snímku je ta bezprostřednost všech aktérů a úúúžasný konec, kde už nikdo nic nehraje, ani tu přiopilost a bylo to skvostné. Do Jeseníků jezdíme desítky let s naší partičkou spolužáků a vypadá to tam tak nějak podobně (i s cukrem nakonec). Hlavně se ze života neposrat... Za mě nadšených 85% ()
Ideální studentský film, kde je dokonale vykreslena atmosféra starých kamarádů. Jenomže na škole se přece učí i dramaturgie. Kde byl dramaturg, který by upozornil na neskutečnou banalitu závěrečné pointy? A pokud máme jen sledovat atmosféru, tak to je 20 minut trochu moc. Scénář je hlavní slabinou, tu kameru už pak vždycky někdo zaostří :-). Přesto slibný talent do budoucna. ()
Reklama