Sunrise
Východ slnka
Režie:
Friedrich Wilhelm MurnauScénář:
Carl MayerHrají:
George O'Brien, Janet Gaynor, Margaret Livingston, Bodil Rosing, J. Farrell MacDonald, Jane Winton, Arthur Housman, Sally Eilers, Gibson Gowland (více)Obsahy(1)
Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí... S pomocí expresivního hereckého výrazu, ale i nápadité pohyblivé kamery vytváří Murnau emotivně vypjaté situace, ve kterých rozehráva velmi široký rejstřík lidských pohnutek a pocitů, od vášnivého vzplanutí přes drásavé pocity viny až po uvědomění hlubokého a trvalého citu. To vše s mimořádně kultivovaným užitím filmového jazyka - takřka každý záběr v tomto filmu je působivým výtvarným dílem. Východ slunce je historicky jedním z prvních filmů, který získal Oscary. V roce 1929, kdy se ceny Akademie udělovaly poprvé, uspěl Východ slunce ve třech kategoriích: nejlepší herečka v hlavní roli (Janet Gaynorová), nejlepší kamera (Charles Rosher a Karl Struss) a nejlepší film. Nominován byl také za výpravu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
F. W. Murnau přijíždí do Ameriky. Fascinující kombo. Murnau byl možná ten nejfajnovější německej expresionistickej rejža. Byl to umělec. Americkej film v půlce dvacítek měl tendenci se zaměřovat na vyprávění a zábavu, míň pak na uměleckou stránku filmu. Americký filmy taky měly tendenci bejt o trochu lepší v technickejch záležitostech (víc peněz na rozhazování a lepší equip). Ale i tak to byl Murnau, kterej ovládal umění pohyb kamery. Potenciál teda neskonalej. A Sunrise impozantně toho potenciálu dosahuje. Žádný ústupky americkejm divákům. Čistej německej expresionismus. 1927 je skutečnej konec němýho filmu. The Jazz Singer byl vydanej ke konci toho samýho roku, a film se tak navždy změnil uvedením zvuku. ()