Sunrise
Východ slnka
Režie:
Friedrich Wilhelm MurnauScénář:
Carl MayerHrají:
George O'Brien, Janet Gaynor, Margaret Livingston, Bodil Rosing, J. Farrell MacDonald, Jane Winton, Arthur Housman, Sally Eilers, Gibson Gowland (více)Obsahy(1)
Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí... S pomocí expresivního hereckého výrazu, ale i nápadité pohyblivé kamery vytváří Murnau emotivně vypjaté situace, ve kterých rozehráva velmi široký rejstřík lidských pohnutek a pocitů, od vášnivého vzplanutí přes drásavé pocity viny až po uvědomění hlubokého a trvalého citu. To vše s mimořádně kultivovaným užitím filmového jazyka - takřka každý záběr v tomto filmu je působivým výtvarným dílem. Východ slunce je historicky jedním z prvních filmů, který získal Oscary. V roce 1929, kdy se ceny Akademie udělovaly poprvé, uspěl Východ slunce ve třech kategoriích: nejlepší herečka v hlavní roli (Janet Gaynorová), nejlepší kamera (Charles Rosher a Karl Struss) a nejlepší film. Nominován byl také za výpravu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
Neměla jsem na další němý celovečerák moc chuť, ale donutila jsem se a rozhodně nelituju. Prvních pár minut jsem sice litovala, ale pak se film rozjel... A mě začal moc bavit. Janet Gaynor, vůbec první herečka oceněná Oscarem (za tuto roli mimochodem), se mi moc líbila. Příběh mě taky chytnul. V jednu chvíli drama, pak komedie a opravdu vtipné scény, nakonec zase drama... Jako na houpačce. A mě to nutilo se dívat dál a dál, protože děj byl nepředvídatelný. Takže Východ slunce hodnotím vysoko a z němých filmů určitě doporučuju. Zapomeňte na Murnaova Nosferatu, tohle je lepší! ()
Murnau sa prišiel pozrieť do Hollywoodu a popritom spravil neskutočnú pecku, ktorej inovatívne prvky rezonujú dodnes. Tak napríklad: film je síce nemý, ale miestami sú pridané ruchy; Murnau nechcel vo filme titulky no americké publikum ich potrebovalo, tak vznikli jedny z najlepších titulkových "scén" v nemom filme, kde sú aj tieto titulky funkčnou jednotkou; a v neposlednom rade sú to prvky nemeckého expresionizmu zasadené do amerického "veľkofilmu(?)" - scéna vstupu do lunaparku je neskutočná...a vlastne celkovo i lunapark. Príbeh je pomerne jednoduchý, teda aspoň na dnešnú dobu, no forma je nadčasová a výborná. Skvelý filmový zážitok! ()
Ja ako artovy hnedopich som o5 spokojny, a maximalne som si uzival film. Sledovat sa da jednak vlakova stanic az dvoch uhlov pohladu -akych, to nech si kazdy zisti sam, najlepsie pozeranim filmu. Pribeh je jednoduchy, banalny, a film je skor artovy nez nejaka strhujuca akcna podivana. Vacsinou nevyhladavam neme filmy a ceskoslovenske filmy z 30. rokov 20. storocia, obcas ale urobim vynimku a tu som veru dobre spravil. Upira Nosferatu a Fausta pozna dnes uz kazdy, ale toto dielo je minimalne na urovni Upira - Upir bol horor, toto je ciry art. Preto tak vysoke- absolutne hodnotenie : 100 % ()
Neuvěřitelně působivá dramantika. S nádhernými romantickými scénami i docela drsnou zápletkou. Dokonalá alegorie fáze vztahu, kde byl snad někdy každý, včetně ožralýho prasete. :-) Je mi líto každého, kdo tomu nedá šanci, protože je to němý film. 9/10 ()
Je těžké dnes hodnotit němé filmy, protože je komplikované je vidět v jejich původní zamýšlené podobě se vším všudy. Ať už jsou to rozdílné verze nebo nejednotnosti v hudební složce, která u němých fillmů dělá s výsledným dojmem hodně. Měl jsem to štěstí vidět film na velké plátně a s živým hudebním doprovodem brněnské Filharmonie a partiturou složenou Duncanem Hendym. Zcela obdivuhodně melodrama s fantastickou kamerou, v níž se snoubí až moderní způsob natáčení se zjemnělými expresionistickými způsoby vyjadřování. Jednoduchý příběh je velmi dobře rámován a vytváří tak základ, od něhož se odráží spousta melodramat do dnešních dnů. Ale tady to O´Brianovi a Gaynorové přejete, protože cesta k jejich sblížení je lemována zažitky silně poznamenávající jejich životní cestu. A ještě jednou musím vyzdvihnout hudbu od Hendyho zpřítomněnou brněnskou Filharmonii na zahajovacím večeru PFF 2010, což pro mne přineslo po šesti projekcích moderních a nových filmů během tří dnů nevšední zážitek, který byl silnější než všechny předchozí. ()
Viděno s velmi pěkným živým hudebním podkresem skupiny Ohm Square. Film ač žánrově ne zrovna můj šálek kávy se mi moc líbil a obstál by i bez živé hudby. Má obrovské množství speciálních triků, dvojici velmi sympatických herců a děj není až tak zajímavý, ale je velmi, velmi zábavný. Prostě z každého záběru je vidět a cítit Murnauovo nadšení pro film. ()
Jo, je to ověnčené kdejakými tituly typu 100 nejlepších filmů ever, ale pro mě je prostě tenhle styl mrtvý. Pokud je to komedie, tak se člověk aspoň místy zasměje, ale když je to němé drama, tak je to opravdu, ale opravdu nuda. Atmosféra neexistuje, napětí neexistuje, herci hrají jako šašci... Prostě ne, tohle není pro mě, ač je to technicky brilantní. 50% ()
Uchvatny filmovy zazitek, ktery me zcela pohltil. Murnau krasne namixoval prolinani dramatu a romanticke lovestory ve meste. Filmu nechybi napeti a spad po celou dobu filmu. Vyborne herecke vykony obou hlavnich predstavitelu, ale take v malych rolich se spousta hercu blysklo, za vsechny bych jmenoval holice. Film, ktery me dojal a radim ho opravdu vysoko ve svem zebricku. ()
Nejlepší němé dílo, které jsem viděl. Lepší než všechny expresionistické filmy, než všechny Chaplinovy komedie a tím pádem naprosto dokonalý film, který mě neuvěřitelně emocionálně dostal a to celé témeř bez "dialogů". ()
Dokáže ma baviť film s rokom vzniku 1927? Zriedka... Dokáže ma nadchnúť? Sotva... Dokáže ma pohltiť a spôsobiť jeden z tých silnejších filmových orgazmov? Ani náhodou! Táto výnimka možno spečatila pravidlo, možno sa mi ešte dostane pár obdobných zážitkov, ale nečakal som, že Sunrise ma tak obarí... Jednak emočne a jednak myslím, že môže poslúžiť ako krásna encyklopédia filmových postupov, ktoré sú tu zjavnejšie ako v ostatných dobovkách. Myslím, že ide o 100% lepšiu filmárčinu ako skostnatený Nosferatu (ten je však pre masy zaujímavejší titulnou postavou). Príliš do technických stránok filmu nevidím (a ani v budúcnosti túto ambíciu nemám), ale keď tu sa všetko roztvára ako dlani + herecky je to prosto krása! A že jazz singer bol prvý film so synchronizovaným zvukom JAZZ SINGER? Prosím? :) ()
Je to staré jako Metuzalém, a přesto vás jakýsi to faktor podmanivý donutí vydržet u sledování peripetií manželského života! Manžílek si to po šichtě mastí za mladou, manželka doma zatím pláče a chová mrňouse, zatímco ji matka spílá do krav. A když manžel zví, že je nutno ten uzel gordický rozseknout, tak vyveze ženušku na pramičce vstříc smrti, aby mohl prodat krávu, šest slepic a jednoho kohouta a odkvapčit si to s mladou do města. Vydařil se mu tenhle poťouchlý plán? Nu stahujte! 88% ()
Vedle Fausta od téhož režiséra pro mě zatím nejlepší ukázka toho, kam až se nemluvící (němý se napsat nedá, protože Východ slunce šel do kin už s optickou hudební a ruchovou(!) stopou) film dostal po stránce techniky a řemesla ve službách sdělení – snad by se dalo použít i slovo umění, pokud romantickou zápletku zjednodušenou na nejnutnější minimum budete považovat za rafinovanou abstrakci a ne za úlitbu masám. Střetává se tu hollywoodské melodrama, místy plynule přecházející do grotesky a zase zpátky, s expresionistickými fintami ve scénografii a svícení, které si Murnau přivezl z Evropy, a s relativně civilním herectvím – chytlavější kombinace nebyla tou dobou ve filmové branži na světě k mání a působí i dnes. Jednu hvězdičku sundávám, protože jsem se sice celou dobu spokojeně zubil a místy žasl nad tím, co všecko už tenkrát ti kluci ušatí s filmovým obrazem uměli (a nejde jen o všelijaké vícenásobné expozice a bombastické scény s falešnou perspektivou, ale o mnohem subtilnější věci – pozorujte třeba, co dělá s náladou nenápadná změna osvětlení po prostřihu v „škrtičské“ scéně v samém závěru, tomu se říká hrát na diváka jako na housle), ale úplně zapomenout na historickou perspektivu a opravdu se filmu poddat jako u zmíněného Fausta, rekonstruované Metropolis nebo třeba Friga na mašině se mi nepoštěstilo. ()
Viděno v rámci PidiCinema, s živou hudbou. ()
Stop upírům a jiným potvorám! Východ slunce je nejlepší snímek, jaký kdy Murnau natočil. Murnau vytvořil jeden z prvních "slaďáků", který za něco stál. Po celou dobu je děj pohodový a klidný, ovšem bouře, která později nastala, mě vyvedla trochu z míry. Ke konci bych řekl, že je to spíše tragický román, ale jakmile vytáhli zpět "manželku", přešel jsem opět zpět na "slaďák" z 20. let. Ve snímku se mi opět líbil George O´Brien, kterého jsem vychvaloval v Ocelovém oři. Zvláště bych chtěl také vyzdvihnou skvělou kameru. Zkrátka: Sunrise dostal právem historicky prvního Oscara a od mě si odnáší plný počet hvězd... ()
Murnau musel být skutečně velkým režisérem, když dokázal natočit tak rozdílné filmy jako Upír Nosferatu a tohle. Nádherné, jednoduché a romanticky křehké drama, natočené s technickou bravurou. Zajímavé je jak herci narozdíl od jiných němých filmů nemusí příliš přehrávat a přece dovedou vyjádřit nejniternější pohnutky. #7 všech dob dle kritické obce. ()
Dve hviezdy je strašne málo, a tento komentár berte viac ako obhajobu môjho nízkeho hodnotenia všekých starých filmov.. Éra nemého filmu prináša do filmu jednu nepeknú vlastnosť, ktorá v niektorých filmoch pretrváva aj do dnešnej doby, žiaľbohu.. Citová preexpandovanosť alebo inými slovami herecká preafektovanosť... Len dve herečky pôsobili na plátne prirodzene.. Zaslúžená držiteľka oscara Janet Gaynor a ešte jedna z úvodu filmu vo vedľajšej úlohe miestnej klebetnice... O hercoch nehovorím. Muži v nemom filme a ich grimasy.. Tak ako nemám rád slovo grimasa, tak aj nenávidím, keď ju niekto robí.. fuj.. Pre mňa je utrpenie pozerať.. Chápem nemý film užíva iné výrazové prostriedky, napriek tomu sa nedokážem odosobniť. Čo sa týka kamery, tá je na vysokej úrovni a ani si neviem predstaviť že v dvadsiatomsiedmom mali predstavu ako všeljako sa dá kamera využiť... Hm.. obľúbený problém filmov a hlavne starých je scenár... Aspoň teda pre mňa... Možno niektorý film bol vo svojej dobe orginálny ale v čase kěd ho ja pozerám mám už za sebou desiatky nápodobných námetov... A nanešťastie scenár tohto filmu sa podobá rozprávke pre deti, ktorých mám napozeraných dostatok.. Scenár filmu pre "dospelých" by mal mať viac ako priamočiaru dejovú líniu, boj dobra a zla a nejaký ten happy-end.. Pre mňa sú takéto filmy väčšinou (podotýkam väčšinou) nezaujímavé... ()
Dokonalé ztvárnění emocí pomocí obrazu + síla střihu a dvojexpozice. Východ slunce je ve snímku ztvárněn hned několikrát - přes moment, kdy si muž uvědomí svou pošetilost a znovu přilne ke své manželce, po její / jeho finální záchranu... Krásný zážitek a nejlepší němý film, který jsem dosud viděla... ()
1927! Žádné mluvené slovo! Příběh, děj, herci, myšlenka: Mistrovské. Ta kamera - 1927! Diváci museli zírat s pusou dokořán. Zvlášť velký detail malého čuníka jako symbolika na lidi z města, byl obzvlášt ohromující. Žasnul jsem a byl jsem velmi inspirován a učen o tom, jak se má vyprávět příběh. ()
Co měl Murnau pořád s tím měsícem? Krásné jako Tabu, napínavé a zajímavé jako Upír Nosferatu a jímavé jako Poslední štace. I přes ten otřesný happy end opravdu úžasný filmový zážitek. Já holt nemám ráda happy endy a asi už s tím nic nenadělám. ()
Zručně natočené, i když trochu rozvleklé romantické psychologické drama s prvky komedie a thrilleru. Příběh je naivně jednoduchý a kdyby šlo jenom o něho, tak by se brzo dostavila nuda. Naštěstí vše zachraňují skvělí herci a úžasná kamera. Konkrétně zrzavá (v černobílém filmu to tak nevyzní) Janet Gaynor exceluje. Za tyto tři kategorie - kamera, nejlepší film a hlavní ženská role, dostal film historicky první Oskary. I když je film němý, nespokojil se režisér s obvyklým hudebním doprovodem, ale do "soundtracku" zakomponoval i zvuky ulice, drmolení davu, klakson a další ruchy. Předznamenal tak dobu kdy se objevil první doopravdy mluvený film, natočený v témže roce, pouze o nějaké dva týdny později. ()