Hotel pro cizince

Film, který esteticky zaplní celý váš mozek, aniž byste to zpozorovali. Plný všeho běžného a známého přitom tak neskutečně a zvláštně. (31.01.2020)

Na mě až moc velká intelektuálština a podobenství na entou. Ani dobří herci to v mých očích nezachránili, bohužel. (02.06.2011)

Další z řady výtečných filmů nové vlny a filmový debut Petra Čepka. Alegorický snímek se pohybuje na pomezí snu a reality a lze zařadit mezi takové skvosty české kinematografie, jakými jsou filmy O slavnosti a hostech či Případ pro začínajícího kata. Od počátku je cítit ze snímku jakási tíha a neurčitý pocit ohrožení – tyto pocity posiluje i jednání personálu hotelu, který je sám o sobě hříčkou přírody. Film působí po celou dobu tajemně a udržuje diváka v napětí - na uhrančivém vyznění celého snímku se bez diskuze podílela i Ester Krumbachová jako kostýmní výtvarnice. Není pochyb, že se Antonín Máša inspiroval Kafkovým smyslem pro absurditu a jeho nedokončeným románem Zámek - hotel je určen pro ubytování knížete a panstvo, tudíž je hlavní hrdina již od samého začátku jaksi „navíc“. Ve filmu se přitom jako jediný šlechtic (a navíc ještě zkrachovalý) objevuje Jiří coby arogantní hotelový číšník. Kafkovské absurdity je využito i v narážkách na totalitní režim (např. je nepřípustné nemít žádné zaměstnání nebo se snad odlišovat od ostatních). Na pravdu je ve filmu nahlíženo jako na relativní (např. bratrem Veroniky je Willy a nevlastním bratrem Otomar, posléze je však Willy i Otomar tatáž osoba), což zvyšuje pochybnosti o důvěryhodnosti nejedné postavy. To, jak je Petr v hotelu přijímán, je dobře znázorněno i tím, že je mu během příběhu několikrát vyměněn pokoj – od luxusně vyhlížejícího apartmá po rozpadající se kobku. V závěru je mu pak symbolicky přidělen honosný „pokoj pro cizince“. Řada scén je vystupňována do absurdních situací a některé mají zase nepopiratelně sexuální náboj (Freud by mlaskal blahem). Ve filmu se otevřeně mluví o homosexualitě či autoerotice (byť kyselým tónem). Symbolickým zobrazením povrchnosti všeho, co se v hotelu nachází, je např. i nefunkční nábytek v pokoji hlavního hrdiny - sice na první pohled vypadá přepychově, není ale použitelný. Ve filmu se objevuje vedle absurdních scén i řada scén iracionálních, postavených mimo rozumové vnímání (štěkající býk, Kája vydávající se za psa). Bez povšimnutí nemůže zůstat ani kritika církve a její pokrytectví, které představuje postava kaplana v podání Evalda Schorma. V příběhu jsou vedle sebe postaveny čistá (až naivní) láska, kterou představuje Petr a marnivost, povrchnost a panovačnost, kterou představuje Veronika. Petr kolem kruté Veroniky, která by mohla kdekomu udílet lekce v manipulaci, chodí neustále v kruhu a dává jí nové a nové šance. V zaslepenosti lásky odmítá přijmout fakt, že ho Veronika nikdy nemilovala a ani milovat nebude. Lásku Petrovi nakonec paradoxně vyznává kuchař Hynek (který se jako jediný na konci příběhu zajímá, kdo vlastně Petra zavraždil). Ve chvíli, kdy vše Petr pochopí a chce odjet z hotelu, je záhadně zavražděn. Jeho smrt však může být brána i jako metafora smrti jeho lásky k Veronice. Petr by koneckonců nebyl prvním, komu Veronika v hotelu „zlomila srdce“. (30.07.2011)

Velmi zajímavé pojetí příběhu, které občas působí zmateně nebo nelogicky. Například štěkající kráva, takřka nemožnost přiřadit jednotlivým postavám jasné povahové rysy, ponurost celého filmu, která se střídá se scénami štěstí a uvolněné atmosféry. Přiznám se, že jsem při sledování tohoto filmu velmi často nechápal jednotlivé souvislosti. Nicméně v tomto snímku zazářil jako debutant charizmatický Petr Čepek a nejen on, ale i další herci a dokonce dva reřiséři Evald Schorm a Jiří Menzel. Kouzelný byl i Jan Libíček se svoji hvězdou a ve scéně na loďce !!! (29.01.2011)

Samotný Máša nikdy netvrdil, že by měl být Hotel nějakou hlubokomyslnou výpovědí. Dá se tedy říci, že tu nastal opačný problém než u Postavy k podpírání (Juráček, Schmidt). Zatímco Juráčkovi a Schmidtovi vyčítala schvalovací komise, že jim místo komediální anekdotky, kterou vyčetli ze scénáře, natočili depresivní kafkovskou hříčku, Máša naopak natočil žertovnou absurdní grotesku, ve které kritika hledala hlubokomyslné významy a metafory, aby ji následně shodila jako prázdnou, či nesmyslnou. (06.12.2014)

Opravdu prapodivný film. Všichni vypadají trochu jako blázni. Člověk neví, co si má o všem myslet. Jen jedno je jisté: Petr Čepek podal hned ve svém prvním filmu mistrovský výkon. (29.12.2010)

Film mi přišel docela divný, možná jsem ho i pořádně nepochopil. Ale herecké obsazení je skvělé a zahrané taky parádně, hlavně teda Petr Čepek. (18.08.2011)

Již počáteční komentář oznamuje, že se jedná o rekonstrukci vraždy básníka Petra Hudce podle deníkových záznamů kusých a neúplných jak útržky snů. Tímto tvůrci připravují diváka na to, že bude servírována pořádná divočina. Proto jakékoli stížnosti typu, že film je divný, či dokonce zvláštní, jsou zcela liché. Umělecký exhibicionismus se zde naopak drží na uzdě. Příběh je jasný a srozumitelný. Kromě několika zmatených rozhovorů např. o bedličce a o chřestu. Za jedno zhlédnutí ovšem není šance, aby člověk pochopil bohatý vztahový propletenec daný množstvím postav, smysl rozhovorů, náznaky a symboly. Formálně je film ale perfektní. Poprvé v životě musím pochválit paní Krumbachovou. Vytvořila naprosto dokonalé kostýmy. Personál hotelu i hosté jsou jak ze škatulky. Noblesní šaty ladí s nádherným čistým a načančaným prostředím zámečku. Je to ale jenom pozlátko. Nikdo z nás netuší, co se pod ním skrývá. Náznakem nám může být hostina připravovaná Kodetem, která se nápadně podobá nechvalně proslulým rituálům pokleslé "umělkyně" Mariny Abramovic. Pochvalu má rovněž hudební stránka Svatopluka Havelky. Nejhezčím momemtem filmu je pro mě příjezd Matušky a následný tanec s Fišerovou na krásnou operetní melodii: "Bílým šátkem mávám, když vám sbohem dávám, chvíli zoufám, chvíli doufám, dřív než jdu spát." Hodnocení: 80 %. (31.10.2020)

..mezi filmy z šedesátých let velice zajímavý snímek.. ..forma zpracování dosti ojedinělá.. ..celá atmosféra filmu na mě působí lehce "svazujícím" až depresivním dojmem.. ..o úlety nouze není také..obrácené dialogy (odpověď-otázka)..již zmiňovaná štěkající kráva, atd. (29.04.2009)

Tak komedie bych tomu zrovna neříkala, ale nebylo to vůbec špatné. Některé situace byly naprosto divné a absurdní, a to se mi moc líbilo. No a potom hlavně Čepek - to je skvělej herec a tady jsem si ho užila dosytosti, navíc i spousta jinejch úžasnejch herců, takže dávám 4*. (28.09.2012)

Zapomenutý poklad, který si s analytickou logikou nemůžeme vychutnat. Zámek s prazvláštními figurkami - ztroskotaní šlechtici, úlisný personál, neodbytná stará dáma, záletný duchovní a mezi nimi cizinec-Hudec, který se usilovně pachtí vyznat lásku rozmarné Veronice. Manýrismus okázalých gest, které jsou vzápětí parodovány, směs atributů vytržených z červené knihovny, detektivek i hororů v zábavném a zneklidňujícím koktejlu, který nutí k zamyšlení. Herecké jádro čerstvě založeného Činoherního klubu spolu se všemi dalšími herci naprosto exceluje, jejich souhra plná jemný nuancí vyvolává zdání čiré improvizace a naprostého oddání se příběhu. K tomu je třeba připočíst i nádherné secesní kostýmy Ester Krumbachové, "liškovskou" hudbu Svatopluka Havelky a neokázalý scénář Antonína Máši plný drobných narážek a situační komiky: "Je to bedla jedlá. A já jsem Rosická." /.../ "Vy snídáte chřest, pane Hudec? Dělají Vám bedlu!“ Věty vytrhané z červené knihovny ohnuté do groteskního absurdna: "Veroniko, všechno jsem kvůli Tobě ztratil." "Ale vždyť jsi nic neměl." A téma? Láska a její unikavost, kdy se všechno drolí mezi prsty – ale je to zároveň žádoucí a krásné. A taky nebezpečně tenká hranice mezi kulturou tradovanými klišé ze zprofanovaných šestákových příběhů, v nichž slova ztrácí svou referenční funkci a neutralizují hodnoty jako je právě láska nebo i smrt: "Jak říkám, pánové, život bez smrti, to je jako ryba bez života." (12.02.2015)

Absurdnem prodchnutý skvost s vynikajícími Čepkem, Somrem, Hrzánem či Kodetem. (10.02.2016)

Je mi líto, ale toto pojetí filmového umění se s mým smýšlením nějak minulo. Jedna * za plejádu slavných jmen. (12.06.2023)

Ani nevím... Z těch zjevů by se jeden zjevil... Postavy i herci si to užívají, ovšem divák poněkud trpí. A směje se a usíná... Čepek vypadá jako Chaplin. Atd. 60%. (29.01.2011)

Vydržel jsem prvních patnáct minut. Pak jsem se díval už jen jedním okem, takže je možné, že mi některé ty naprosto zbytečné popisky unikly. Jinak je to opravdu umění na „vysoké úrovni“. Asi na té nejvyšší, protože jsem z toho nepobral ani zbla. Nebudu si tady hrát na inteligenta a naprosto čestně se přiznám, že už jsem dlouho neviděl větší blbinu. Nemělo to ani hlavu, ani patu, dialogy psal někdo řádně jetý, a tak ani herecká elita tomu nemohla dát vůbec nic. (06.04.2016)

Svoji délkou poněkud přemrštěné, ale jinak formálně velmi zajímavé podobenství o hotelu Svět a básníkovi, který tu byl za nevyjasněných okolností zavražděn. Za zmínku stojí nejen velmi silná sestava mladičkého Činoherního klubu, ale i kostýmy Ester Krumbachové a barevně černobílá kamera Ivana Šlapety. 60 % (Ci 03/2008) (23.01.2021)

Tak to je zase jednou mazec. Vzhledem k srozumitelnějšímu prostředí, postavám i příběhu snad ještě lepší než Případ pro začínajícího kata. Skvělí herci v nečekaných rolích i situacích, naivní a nezkažený Čepek, lolitka Fischerová, Libíček snažící se Čepka znásilnit na loďce, temný a zvířecký Hrzán, Svatopluk Plech.....a vůbec. Příběh člověka, který se nepřizpůsobil, protože nerozuměl a proto musel nevyhnutelně ze hry ven. (17.09.2011)

V bonusu na DVD řekl Josef Somr: "Ona to byla taková fantasmagorie, vlastně spíš magorie." Myslím, že to vystihl přesně. Zpočátku mile absurdní, ale pak scénář začal ztrácet dech. Je to hlavně materiál pro filmové historiky a vzpomínka na báječná 60. léta. (01.05.2016)

Snová atmosféra je zpočátku příjemná a absurdita příběhu chvílemi úsměvná. To vše ale časem přechází až do trapnosti ,a z filmu se tak stává fraška, která nikam nevede. Přesto ale můj dojem není úplně zkažený a film u mě ještě dosahuje alespoň průměru. (15.04.2011)

Čepek je sice můj nejoblíbenější českej herec a Táňa je koc, jenže zbytek je .. no spíš promarněnej než spackanej, rozhodně však na hranici koukatelnosti i pro otrlejšího diváka. (16.05.2012)