Vlastníci

Nejlepší česká komedie od dob Vlasty Buriana. Vtipné, ale neprvoplánovité dialogy, výborně vykreslující jednotlivé postavy. Interiérová dialogová konverzačka, ve které do sebe jednotlivé postavy perou hodně ostrou slovní munici, která však nezabíjí, ale pořádně rozesmívá. Jako "vlastník" se občas účastním podobných schůzí a musím říct, že i přes svou nespornou humornou složku má film hodně blízko k realitě, protože tyhle schůze, to je někdy horší než tryzna. Jirka Havelka při svém filmovém debutu dokonale vychytal casting, nejen to, že ve filmu hrají samí moji oblíbení herci, ale s přesností trefených postav herci předčí i elitní odstřelovače. Když jsem poslouchal Jirku Lábuse, říkám si, že část národa nám opět začíná "lábusovatět", bohužel. Vtip však není jen v dialozích, ale i v obraze, stín na plátně, konzumující David Novotný, to vše je vysoká humorná. Ovšem občas z těch všech povah až zamrazí. Herecké elitě vévodí Terezka Rambo, která se vrací po pauze a zdá se, že jí jen a jen prospěla a jak jsem si myslel, že svůj výkon z Laputy už nepřekoná, tak ouha, tady je ještě lepší. Zmínil bych i Dášu Havlovou, tu jsem ve filmu neviděl, ani nepamatuji a bylo cítit, že si svou roli vysloveně užívá, no musel bych chválit asi každýho zvlášť což nemá moc smysl, protože jedním slovem všichni mají u mně jedničku z hvězdičkou. Vlastníci jsou rozesmívák, který ti spolehlivě pomůže překonat tohle zkurveně depresivní podzimně zimní období. (14.11.2019)

Kina jsou plný a diváci se v nich smějí v pravidelných intervalech, ale za mě bohužel docela slabota, o jeden možná i dva levely slabší než skvělá divadelní hra. Ta jiskrnná živost předlohy se na plátno úplně nepovedla převést a ani ji nic adekvátně nenahradilo, navíc hvězdnější herci v některých momentech nepůsobí úplně přesvědčivě (Havlová, zčásti Voříšková) a i dějově se to v poslední třetině notně rozpadne. Radši bych šel znovu do divadla. (01.12.2019)

Film vynikající. Tereza Voříšková s Vojtěchem Kotkem v životních rolích, interakce Pavly Tomicové, Andreje Poláka a Jiřího Lábuse je zjevně postavená na improvizaci a dodává celému filmu životnost. Kameraman Martin Žiaran dokonale využívá stísněný prostor, prostřihy z jednací místnosti na jednotlivá problémová místa domu ještě více znásobují depresivní atmosféru. Původní hru Jiřího Havelky neznám, ale jako režisér a filmový scénárista má obrovský potenciál. Natočil skutečný horor, u kterého vám opravdu nebude dobře. (02.01.2021)

Do kina bych na to nikdy nešel a původně jsem to ani vidět nechtěl, protože mi bylo hodně protivné obsazení většiny rolí, jakož i skutečnost, že jednu dobu před tím filmem nešlo nikam utéct. Zvědavost nakonec zvítězila a místy mi to přišlo docela vtipné, ale že bych z toho byl nějak odvařenej, to fakt ne. Myslím, že dobře chápu, co chce ten film říct, ale osobně mě neoslovuje ani to sdělení, ani způsob, jakým je to v tom filmu podáno - přišlo mi to přehnané a nevěrohodné (v divadle ta nadsázka asi mohla fungovat víc - jen tipuji, na představení jsem nebyl, podobně jako jsem nikdy neabsolvoval podobnou schůzi - díkybohu, chce se dodat po zhlédnutí tohoto filmu). Když tak nad tím filmem přemýšlím, přijde mi, že nejvíc mi na něm asi vadí ta rovina podobenství, které mi připomíná, v jakých sračkách tu žijeme a s jakými kretény musíme vycházet, což se běžně snažím spíše vytěsňovat - a Vlastníci si z toho dělají srandu, zatímco já preferuji drama - když už depresivní konec, tak pořádně! (22.03.2020)

JÁ BYCH BYL NEJRADŠI, KDYBYCH SEM NEMUSEL UŽ NIKDY CHODIT. Jiří Havelka zazářil v seriálu Až po uši, přišlo pár reklam a několik filmů, zjistil jsem, jak velký divadelní talent to je a i jeho moderátorské aktivity se mi líbí (Magnesia Litera, Ceny české filmové kritiky). Už dávno mě napadlo, že by mohl natočit komedii, u které režisér i divák přemýšlí. Právě proto mě dvojnásob štve, že mě ten film tak minul. Mám s ním stejný problém, jako se seriálem Mindhunter - je mi naprosto jasné, co co tvůrcům šlo, ale zasáhnout mě se jim nepodařilo. Pravda, byl jsem překvapen, jak rychle mizí komedie a stává se z toho regulérní drama lidí, kteří když se dohodnout nechtějí, tak se zkrátka nedohodnou, ať k tomu mají jakýkoli důvod. Ani to, či hořký konec mé hodnocení nezdvihl výše. A dost mě iritovala ta přílišná repetitivnost (Malý, Melíšková). Stříhat, krátit! Příště budu snad spokojenější, pane Jiří. (02.12.2019)