Reklama

Reklama

Matthias a Maxime jsou nerozluční kamarádi už od dětství. Když jsou ale během natáčení studentského filmu vyzváni, aby se políbili před kamerou, vše se náhle promění. Zdánlivě nenarušitelné pouto je znejistěno pochybnostmi – jaké city k sobě opravdu chovají? Léta plynou a jejich cesty se rozchází, s třicítkou na krku však musí oba shodně učinit rozhodnutí, která zásadně ovlivní jejich budoucnost. V osmém snímku se Xavier Dolan opět pouští do témat přátelství, rodinných vztahů a zamilovanosti, aby přinesl intimní portrét dvou tápajících mužů, v nichž se jeden snaží potlačit svou přirozenost a druhý žít autenticky. (Queer Kino)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (26)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Dolan? Dolan! Ano, je to jiný film, není tu téměř nic z toho, co lze objevit v jeho předchozích filmech, tedy to, co jej jako režiséra (ale i jako herce) katapultovalo mezi výstřední osobnosti s nezaměnitelným rukopisem... Dolan stihl za deset let osm filmů, každý z nich vzbudil pozornost mezi diváky i kritikou, řada z nich je (pochopitelně) cílená na queer publikum. Příběh jednoho dávného přátelství, tedy příběh Matthiase a Maxe, se ovšem vymyká už svým pojetím; jako by tu Dolan najednou zvážněl, přestal si nevinně pohrávat s lidskou přirozeností, nechal stranou všechny ty barvy, extravagance a podmanivé soundtracky, a rozprostřel před diváka obyčejnou, na dřeň osekanou a nervy drásající výpověď o mladých lidech, kterým život nedává nic zadarmo. Dusná, neudržitelná atmosféra tu výborně eskaluje s každým dalším záběrem, s každým dalším pohledem do očí... Dolan, hrající zároveň jednoho z hlavních hrdinů, tím dává na vědomí, že už nyní, ve svých třiceti, náleží mezi současnou světovou špičku, že jeho filmy vzbuzují nejsilnější emoce, jejichž podstatou je lidská křehkost a zranitelnost. Jeho další filmy lze už nyní vyhlížet s netrpělivým očekáváním. #mezipatra2019 ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Film s nadbytkem energie o mileniálech na životní křižovatce. Celkový účinek snímku není ohromující, ale je to poctivý, za srdce beroucí film.  Má velké emoce a okamžiky na vytažení kapesníčku. Někdo to může považovat až za romantickou provokaci. Nezdá se mi totiž, že by měly postavy nějaký větší emocionální rozměr. Dolan ale provádí hotové sociologické analýzy.  Pozornost je věnována detailům. Celé obsazení působí jako rodina. Freitas je jako Matt uvěřitelný. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Xavier Dolan si ide opäť svoje a buď ste naladení na jeho vlnu, alebo nie ste. Povedal by som však, že v M a M je akosi menej sebastredný, moderné hity sú do deja vsadené elegantnejšie a nestrhávajú na seba zbytočnú pozornosť. Len ten námet sme tu už mali stokrát, takže vážne treba ísť do toho s tým, že ide o Dolana a tomu je to jedno nakoľko je originálny, on si skrátka točí to, čo cíti vo svojom vnútri. M a M príjemne plynie, ale mňa nedokázalo patrične strhnúť a tie dve hodiny na jednoduhý príbeh sú trochu moc. Stále čakám na Dolanovo opus magnum a dúfam, že svoje najlepšie roky nemá za sebou, posledné roky po Mommy je to skôr taký slušný priemer. ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Bouřlivák Dolan, který většinou prostřednictvím svých postav dští na diváky bouře vyhrocených a afektovaných dialogů, najednou přichází s poměrně umírněným filmem, jakoby se i on sám začal před třicítkou pomalu uklidňovat. Děj Matthiase a Maxima v podstatě shrnuje první sloka Song For Zula a stejně jako tenhle song, dokáže po sobě i tenhle film zanechat podobnou škálu emocí. Celé to pak působí jako jedno velké Dolanovo loučení se s touhle dekádou, s osmi zářezy, které v ní zanechal, s matkou Anne Dorval, vnitřní naštvaností, přáteli a nakonec i divákem. Jen doufám, že tohle Dolanovo „goodbye“ nebude moc na dlouho, i když ho chápu. ()

charlosina 

všechny recenze uživatele

Po dlouhé době Dolan, který mi připomněl, že je to přece on, kdo stvořil Imaginární lásky. // Je to sice pořád ten stejný topic a pořád stejný motiv, ale on ví, jak na to. Matthias et Maxime je zase na té intimní vlně, je citlivý a nasraný zároveň. A taky vtipný, samozřejmě. A nesmí chybět šílená matka, bez dysfunkčního vztahu mezi matkou a synem by to nebyl Dolan. A stejně se to neopakuje. // Myslím, že o Gabrielu D´Almeida Freitasovi ještě určitě uslyšíme. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (1)

  • Natáčelo se v Montréalu (Québec, Kanada). (BMW12)

Reklama

Reklama