poster

Mučedníci lásky

  • anglický

    Martyrs of Love

    (festivalový název)

Povídkový / Poetický / Podobenství

Československo, 1966, 71 min

  • triatlet
    ***

    Slovy literárního teoretika "umění pro umění". Triptych povídek je založený na obrazovosti. A chtělo to soustředění na sto třicet procent, abych pochopil celou řadu metafor. Jako divák jsem se fakt ztrácel. Třeba někdy příště. Za hudbu a množství symbolů značících soukolí lidských vztahů by si snímky zasloužily možná o hvězdičku víc.(24.1.2009)

  • Kulmon
    **

    Být divákem v polovině 60. let, patrně bych se rozplýval nad novou vlnou, která přinesla oživení do nudných struktur vývoje československého filmu. Možná ale, že bych si říkal, co za novosti - blbosti nám to filmaři připravili. Jelikož jsem na sklonku prvního desetiletí nového tisíciletí, vidím to dost bledě. Moderně, leč nezáživně. Skoro bych se radši podíval na nějakou budovatelskou volovinu.(11.5.2009)

  • Willy Kufalt
    ***

    Jan Němec je zajímavá osobnost filmu v mezinárodním měřítku, ale jeho filmy se pro mne často pohybují na zcela odlišné vlně, než jakou jsem schopen ztrávit. Tohle byl jen velice těžko zadefinovatelný experiment, který se ve třech povídkách pohybuje tak trochu na hraně němého snímku, poetického žánru a videoklipu. První povídka mne absolutně minula a navíc dost štvala častým střihem mezi tichem a hlučnou živou hudbou, další dvě mi (snad díky staromódnímu prostředí) sedly mnohem lépe. Účast tehdejší zlaté slávice Marty Kubišové v malé filmové roli jakési pošťačky mi nepřijde ničím výjimečná, zato ústřední filmová píseň Jakube, Jakube tvoří zajímavý protipól k jejímu tradičnímu repertoáru z té doby. To platí i o zdejší nadžánrové písně v podání Karla Gotta; zpívající misionář patří rozhodně k těm obstojnějším filmovým rolím našeho legendárního zpěváka. Filmu jako celku dávám 3 hvězdičky za nádhernou hudbu i kostýmy v druhé a třetí povídce. Zdá se to možná jako velmi malý výčet aspektů na tak relativně vysoké hodnocení, ale vzhledem k tomu, že dějová linka zde jde naprosto do úzadí, to zřejmě stačilo na poměrně zážitkové dojmy z filmu. Za naprosto skvělé vyvrcholení filmu považuju samotný závěr, kde se setkají (celkem tři) hlavní postavy z jednotlivých povídek a kráčejí spolu lukou. 50%                   . . .                   PS: Zajímavé je i zjištění, že Jean-Luc Godard nebyl jediným režisérem, který ve svých dílech z 60. let stihl do filmu různými způsoby zakomponovat odkazy na aktuální filmové novinky! Zde se v první povídce na několik vteřin v scéně z nočního podniku opět objevují Jitka Cerhová a Ivana Karbanová coby zlobivé Sedmikrásky z filmu Věry Chytilové. :-))(30.8.2019)

  • novoten
    *

    Po Démantech noci druhý a pro mě téměř definitivní důkaz o tom, že Němcova podobenství pro mě nejsou. Nikdy nebudu mít rád hudbu, která k atmosféře nesedí, triviální zápletku povýšenou vymazáním dialogů na umění a postavy, které díky jejich poslepovaným činům takřka nenávidím. Takovéhle klíny do hlavy divákům, kteří milují klasický film, tu prostě vždycky budou.(24.1.2009)

  • nascendi
    *

    Prečítal som si zopár komentárov, pretože z filmu som bol sklamaný rovnako, ako keď som ho videl po prvý krát. V nich ma zaujala pýcha tých, ktorí tvrdia, že podobenstvám Jana Němce rozumejú a sú nimi nadšení. Ja sa pokojne priznám, že podobenstvám nerozumiem a ani sa nesnažím porozumieť. Film považujem za príležitosť na krátkodobé zamestnanie budúcich disidentov a pohŕdanie divákom, ktorý je pre tvorcov filmu zanedbateľným fenoménom. Už som sa stretol s podobným filmom (Chytilovej Ovoce stromů rajských jíme), ale i s filmami podobného razenia, ktoré boli pozerateľné a zaujímavé, dokonca i od samotného Jana Němce. Takže bez ľútosti jedna hviezdička.(10.8.2015)